Růžena Ginzelová darovala své tchyni ledvinu. Obě rodiny žijí v Loučovicích.

Růžena Ginzelová darovala své tchyni ledvinu. Obě rodiny žijí v Loučovicích. | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Růžena Ginzelová darovala tchyni ledvinu. A zachránila jí život

  • 1
Je to příběh jako z románu. Růženě Ginzelové z Loučovic na Českokrumlovsku přestaly před více než pěti lety fungovat ledviny. Tehdy jí bylo 60 let. Lékaři jí nedávali velkou šanci. Zachránila ji její snacha, také Růžena, která jí ledvinu darovala. Svou tchyni prý bere jako maminku.

Rivalita mezi snachou a tchyní, boj o milovaného muže, syna? Něco takového v rodině Ginzelových naprosto neznají. Naopak. Tehdy 38letá Růžena Ginzelová zachránila své o 22 let starší tchyni život. Dala jí jeden z nejcennějších dárků. Svou ledvinu.

"Byla to pro mě naprostá samozřejmost. Jsem ráda, že jsem mohla mamince pomoci," říká Růžena mladší.

Obě ženy mají mnoho společného. Nejenže mají stejné jméno, ale obě vychovaly tři děti. Navíc, a to se před lety ukázalo jako obrovská výhoda, mají obě krevní skupinu nula plus.

Problémy s ledvinami měli i sourozenci

Život rodiny Ginzelových se před několika lety změnil doslova v černou noční můru. Milovaná maminka a babička Růžena Ginzelová začala mít zdravotní potíže, cítila se unavená a její zdravotní stav se velmi rychle horšil.

"Nejdřív to byly jen ledvinové kameny. Lékaři v českokrumlovské nemocnici se je snažili několika různými metodami rozbít, ale to se nedařilo. Tehdy vtipkovali, že tam mám zřejmě diamanty," vzpomíná dnes už s úsměvem na začátky vážného onemocnění Růžena Ginzelová starší.

Strach rodiny byl o to větší, že Růžena nebyla první, které lékaři diagnostikovali onemocnění ledvin. Podobně totiž přestaly ledviny fungovat i dalším Růženiným sourozencům.

Všichni měli záněty ledvin a mnozí museli do konce života chodit třikrát týdně na dialýzu. "Když to pak potkalo i mě a někdy v roce 2007 jsem musela začít jezdit na dialýzu do Českého Krumlova, brala jsem to jako nutné zlo," říká.

Na přístroje, které jí čtyři hodiny filtrovaly krev, dojížděla několikrát týdně. Zhubla 15 kilogramů, padaly jí vlasy, začala mít problémy s dýcháním a její zdravotní stav se zhoršoval.

„Maminka byla skutečně moc statečná. Když zemřel na selhání vnitřních orgánů její bratr, začali jsme všichni shánět informace a hledat pro maminku pomoc, nechtěli jsme ji za žádnou cenu ztratit,“ líčí ještě po letech se slzami v očích snacha Růžena.

Nejkrásnější dárek, co zachránil život

Jako jediné řešení se tehdy ukázala transplantace ledviny, a tak začalo hledání dárce. To však byl problém. Paní Ginzelová starší má sice tři děti se stejnou krevní skupinou nula plus, ale žádné z nich se kvůli dědičnému onemocnění ledvin dárcem stát nemohlo.

„Zjistili jsme, že mám stejnou krevní skupinu jako maminka, a tak jsem se s ní rozjela do Krumlova do nemocnice,“ popisuje mladší z Růženek. Protože všechny testy dopadly dobře, transplantaci nic nebránilo. „Doktoři mi říkali, že mám tři děti a že je to závažný krok, ať všechno dobře zvážíme, ale nebylo nad čím váhat. Maminka ledvinu potřebovala,“ vysvětluje snacha.

Dnes obě ženy žijí spokojeně v Loučovicích, a jak říkají, naprosto žádné zdravotní problémy necítí. „Vůbec nevím o tom, že mám jen jednu ledvinu,“ usmívá se snacha. „Byl to ten nejkrásnější dárek, jaký mi kdy kdo mohl dát. Růženka mi zachránila život,“ říká s dojetím v hlase její tchyně.