Nechci se vyjadřovat ke konkrétní kauze,ale když si kupuju boty,tak ocekavam,ze mi vydrží podstatne déle než dva roky. Zvlášť kozacky,které zena nosí pres zimní sezónu. Taky si kupuji kvalitní zboží,které nikdy nebylo potřeba reklamovat. Jen jednou jsem si koupila v Humanicu látkové tenisky,které se za dva měsíce zničil. Nakonec reklamaci uznaly,ale to bylo kecu kolem,ze jsem boty prilis opotrebovala a ze boty neprijmou,protoze nejsou ciste (byly jen nošené, špinavé nebyly). Humanic rozhodne nikdy vic.

Jediný údaj co má co jak dlouho vydržet je dvouletá záruka.Po dvou hodin letech užívání jsou defacto boty tak jako tak na odpis a člověk si akorát ničí nohy.Proto je dvouletá záruka u bot nesmysl.S opotřebováním měli pravdu.Nebo se snad tolikrát denně přezouváme do bot určených k jednotlivým určením? Určitě ne!Akorát tohle si zákazníci nepřipustí.

"žena neměla nárok na opravu, protože boty již nebyly v záruce" vs "den, kdy sem přišla, přesně odpovídal termínu, kdy končí dvouletá záruka" - tak já nevím, nebyly v záruce, nebo byly poslední den v záruce? To jsou zase informace. To by stálo za křišťálovou lupu.

ta informace odpovídá všeobecně zažitému omylu, že záruka trvá vždy dva roky

Mno nevim... verze, že prodavačka si dá tu práci sepsat protokol, a pak ho roztrhá a ještě se s ním tahá ven, aby ho vyhodila ... mi přijde taková...divná.

A verze ve které by jste si ten článek přečetl ještě jednou a pozorněji se vám zdá reálnější?

Prodavačka netrhala žádný napsaný protokol, ale reklamační paragon.

Tak v tomto je prodavacka evidentne nevinne, zakaznice je solidni megera.

To asi ano, ale prodavačka si nemůže dovolit mlátit někoho botama. Stejne jako treba ucitel ve škole a to děti umí solidne vytočit. ..

v dnešní době, kdy je kamera na každém rohu, se nedá dohledat skutečný počátek napadení??

zákazníci a i obchodníci jsou taky pěkný hov...Dělám reklamace v jednom velkoobchodu a dnes mi přišly boty normálně obalené hnojem

Zjistil jsem, že reklamovat obuv s nohou v sádře také v jednom obchodě stejné značky nejde a v druhém jde vše. Sádru jsem neměl z těch bot. Bohužel se mi dost stává, že mám silný došlap do pat a podrážky často po 6 měsících nevydrží. Přitom boty střídám a v práci mám pracovní. Bylo mi řečeno, že ta prošláplá podrážka je díky té sádře a na reklamaci to jít nemůže. Na prodavačku jsem podal písemně stížnost a dostal 300 korun v podobě poukázky. Jinak obuv reklamuji poměrně často ze začátku to bylobylo vrácení peněz, později výměna zboží nebo poukázky. Nedávno jsem využil akce 2+1 kde koupil obuv pro sebe za 1399 Kč, 999 Kč a přítelkyně si vzala za 1199 Kč stálo mě to 2598 Kč takže vlastně 866 Kč kus a to si myslím, že jde. Reklamace vždy uznána.

Nebylo by lepší, kdyby se zboží vyrábělo kvalitně - a ne šmejdy na jedno použití + akce za reklamaci...?

Já věřím té verzi obchodu. Pokud bych někam přišel na den na dva roky... No, kdopak to asi byl... V rámci korektnosti jsme se dostali tak daleko, že z textu se nedozvíme prakticky nic. A přitom by stačilo pár údajů - a bylo by jasno... Připomíná mi to historku, jak jeden chodil na poháry do cukrárny, když byl pohár skoro snědený, "našel" tam vlast a domáhal se dalšího poháru zdarma. Prý většinou úspěšně. Mnozí v tom tzv. umí chodit, nejen v těchto botách, o kterých je článek. Prodavačce se nedivím. "Zákaznici" nakopat někam...

překlep - našel tam vlas a domáhal se...

Taky nemám žádný důkaz, ale pokud boty přijali na reklamaci a reklamaci následně zamítli (bez ohledu na důvod), tak je jejich povinností vystavit protokol o zamítnutí té reklamace. Bez ohledu na to jestli a jak je nechali opravit.

Tohle by měl vedoucí obchodu vědět a je zajímavé že se o tom vůbec nezmiňuje.

Vyjadreni majitele obchodu je smesne. Pokud by pani nemela na opravu narok, tak by boty nevzaly do reklamace a nebyl by reklamacni protokol. To ze pani chce penize neznamena ze je dostane, ale evidentne byl problem na strane obchodu, kdyz neume dat vyjadreni k reklamaci. Napadeni zakaznika je uz za hranici meho vnimani.

To, že nemá nárok neznamená, že majitel obchodu nevyjde vstříc. Chodíváme nakupovat do jednoho obchůdku, kde nám po zaplacení prodavač (je zároveň majitel) vždy něco přidá, že jsme u něj nakoupili. Kupuje si nás tak na příští nákup.