„Odbahnění Vajgaru je největší věc, která nás čeká. Vrstva sedimentu v místě, kterému my veslaři říkáme Na Severce, je obrovská. Tam je v létě opravdu jen dvacet až třicet centimetrů vody,“ podotkl místostarosta a místopředseda Veslařského klubu Vajgar Radim Staněk (ODS).
Doplnil, že v oblasti u nábřeží a Na Severce jsou těžké kovy, takže se usazeniny ani nedají použít pro zemědělské účely. Naposledy se bahno z rybníka těžilo před téměř třiceti lety.
Podle starosty Stanislava Mrvky (ČSSD) chce město v příštím roce začít s projektováním odbahnění, ale je potřeba vyřešit, kam sediment uložit.
„Armáda už to na cvičák určitě nepovolí, protože dodnes nejsou vyřešené staré zátěže. A sacím bagrem to musíte někam pouštět, není reálné, že by se tam střídaly náklaďáky. Takže tato varianta nebude moc průchodná, protože se nenajde prostor, kam to dávat,“ poznamenal Mrvka.
Vajgar zabírá 45 hektarů
Podle Staňka přichází v úvahu dvě varianty odbahnění. Kromě sacího bagru se nabízí stejný postup jako u Jordánu v Táboře – zcela vypustit a nánosy odvézt nákladními auty. „Odebíraly se vzorky na určitých místech. Kdyby se odbahňovalo sacím bagrem, tak není problém lokalitu s těžkými kovy vytěžit a bahno odvézt jinam než sediment nezávadný,“ vysvětlil Staněk.
Odsátí bagrem se jeví jako levnější varianta. I tak se odhadované náklady pohybují mezi 200 až 300 miliony korun, což by bez dotace zcela paralyzovalo městský rozpočet.
„To je další věc, na co my čekáme. Jednal jsem s ministerstvem životního prostředí, jestli vyhlásí nějakou dotaci. Jenže oni to teď mají omezené jen na rybníky do pěti hektarů. Tam se vůbec nemůžeme hlásit, takže potřebujeme, aby byl otevřený dotační titul na větší plochy,“ zdůraznil starosta Mrvka. Vajgar zabírá 45 hektarů.
Navíc všechny obce na Hamerském potoce, který přivádí vodu do rybníku v centru Jindřichova Hradce, nemají vyřešené čističky. Situace se ale postupně zlepšuje a zkvalitnila se i voda v Ratmírovském rybníce.
„Tento problém by musela vyřešit retenční nádrž. Jsou dvě možnosti. Buď ji vytvořit právě v oblasti Severky, anebo v místech, kde je jez na Bobelovce, tam se nyní usazuje sediment z kaskády Ratmírovských rybníků. Sediment by se vybíral bagrem nad jezem, kde se pomalu usazuje. Ale těch variant je vícero. Pak to vyřeší projekt nebo studie,“ uzavřel Staněk.
I přes nekvalitní vodu se místní ve Vajgaru stále koupají. „My veslaři jsme v rybníce pořád. Někteří dobrovolně, jiní nedobrovolně,“ poznamenal Staněk, který je místopředsedou nejstaršího veslařského klubu v Česku. Podle něj je potřeba investovat i do kanalizačního sběrače na nábřeží, protože při přívalových deštích nestíhá pobrat všechnu vodu a odpady jdou právě do Vajgaru.
