Najít člověkem zcela nedotčené řeky a potoky je dnes v Česku už téměř nemožné. Rybami v nich žijících kromě různých průmyslových látek prochází i celá řada psychoaktivních léčiv, jakými jsou třeba antidepresiva, která mají vliv na chování ryb.
Kateřina Grabicová z Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity proto se svým vědeckým týmem zkoumá jejich množství v českých řekách. Kromě nich mají na chování vodních živočichů značný dopad i drogy.
Dá se skutečně říci, že ryby dostávají od lidí nechtěnou psychoterapii?
Je to spíše takové populární označení. Ale pořád jsou to psychoaktivní léčiva, takže vliv na cílový orgán, což je mozek ryb, rozhodně mají. Tyto látky zásadně ovlivňují chování ryb a jiných vodních živočichů. Zatím se zdá, že by mohly mít podobný vliv na chování jak lidí, tak i ryb.
Už dříve se prokázalo, že ryby jsou v těchto vodách méně ostražité. Platí to i v našich řekách?
Kolegové ve Švédsku prováděli pokusy s oxazepamem na okounech, a když je po expozici léku vysadili do rybníka, sledovali jejich bezstarostné a neohrožené chování. Stali se jednoduchou kořistí štik, protože se chovali individualisticky. V Česku je situace s léčivy v povrchových vodách podobná nebo ještě horší kvůli vyšší hustotě osídlení.
Které látky jste u ryb objevili?
V divokých vodách zachycujeme napříč studiemi nejčastěji antidepresiva sertralin, citalopram a venlafaxin. Zajímavé je, že sertralin jsme našli v mozcích ryb ze všech vzorkovaných řek kromě Vltavy nad Lipnem. Těch látek je ale více.
Předpokládám, že pouze ve stopovém množství.
Je to většinou jen v nanogramech na gram živočišné tkáně. Za normálních okolností se bavíme skutečně jen o stopovém množství, ale už i takové hodnoty mohou mít znatelný vliv na chování ryb.
Co jim mohou podobná léčiva dlouhodobě způsobovat?
Už jen kvůli tomu, že mění jejich chování, se může nakonec stát, že kvůli nižší ostražitosti vymizí v dotčených vodách některé druhy. Je to sice extrémní důsledek, ale není zcela vyloučený. Jsou tu ještě další dopady jako změny v migračním chování nebo rozmnožování.
Co to nakonec pro jejich populace může znamenat?
Rozhodně se zde bavíme o zásadních změnách ve vodním ekosystému. A nejsou to jen tyto změny v chování, léčiva ve vodě ovlivňují i příjem potravy ryb. Když to vezmeme komplexně, může to mít závažné ekologické důsledky.
Před časem jste na přítomnost psychofarmak testovali pstruhy v okolí Prachatic, co jste objevili?
Zjišťovali jsme, jak se takové látky vyskytují na malých tocích v okolí menšího města. Nachytali jsme si pstruhy ze Živného potoka ještě nad městem, označili je a vysadili pod čistírnou odpadních vod. V různých intervalech jsme je testovali a zjistili jsme, že hodnoty u ryb jsou pod čistírnou o dost vyšší. Velkou roli v tom hraje průtok potoka, který není nijak vysoký.
Kateřina Grabicová (41 let) Narodila se v roce 1978 v Praze, maturovala na Akademickém gymnáziu ve Štěpánské ulici a vystudovala obor Obecná a aplikovaná biochemie se zaměřením na biomedicínské inženýrství na VŠCHT v Praze. Posléze získala doktorát na Fakultě rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity. V současnosti působí na stejné fakultě v Laboratoři environmentální chemie a biochemie. Je vdaná a má dvě děti. Bydlí s rodinou ve Vodňanech. |
Mají psychofarmaka vliv i na jiné vodní živočichy?
Porovnávali jsme vliv šesti psychoaktivních látek na ryby a raky. U raků bylo zajímavé, že některé jedince tyto látky stimulovaly, jiné pro změnu utlumovaly. Oproti kontrolním rakům docházelo k rozdílu v pohybové aktivitě i v době, kterou trávili v úkrytu. U larev vážek jsme zase vypozorovali daleko větší agresivitu, kdy svou kořist pokousaly, ale nesežraly.
Ve výzkumu jste zahrnuli celou řadu českých řek. Jsou mezi nimi rozdíly, když se budeme bavit o množství těchto léčiv v jejich vodách?
Ano, a to docela zásadní. Kromě množství látek je důležitý právě průtok řek. Velmi vysoké koncentrace jsme naměřili na menších tocích protínajících větší sídla. To je případ Litavky pod Příbramí nebo Bíliny protékající severočeskými městy s těžkým průmyslem. Naopak díky velikosti toku Vltavy jsou koncentrace léčiv ve vodě relativně nízké i pod velkou Prahou.
Znamená to tedy, že v potocích ve městech se psychofarmaka objevují ve vysokých koncentracích?
Ne vždy tomu tak je. Například v Bezdrevském potoce s průtokem půl metru krychlového za sekundu, který na horním toku protéká Netolicemi s dvěma a půl tisíci obyvateli, jsou údaje srovnatelné se Sázavou, Vltavou nebo Berounkou. Spíše záleží na velikosti sídel, jimiž protékají, a hlavně na úrovni naředění toku vodou vytékající z čističek. Pokud je ve městě nemocnice, můžeme počítat s tím, že se pod ním léky ve vodě určitě objeví.
Jak se na množství léčiv ve vodě podílejí běžné domácnosti?
Zde se bavíme o běžných typech léků na snížení krevního tlaku, srdečních nemocí nebo právě antidepresivech. Nám se to ale v řadě měst špatně rozpoznává, protože zde stojí jen jedna společná čistírna odpadních vod, do níž ústí odpadní voda z domovů i z nemocnice.
Jsou antidepresiva ve vodě otázkou hlavně větších měst?
To si úplně nemyslím, v dnešní době jsou dost rozšířená a tyto rozdíly se podle mě už dávno setřely. Poslední dobou se spotřeba psychoaktivních léčiv stále zvyšuje.
Naměřili jste podobné hodnoty těchto látek i v rybnících?
To je právě předmětem našeho současného výzkumu. Důležitý je typ rybníku. Některé totiž fungují jako dočišťovací nádrže. Než jimi voda projde, koncentrace léčiv ve vodě podle jejich druhu postupně klesá. Právě zde působí na rozklad nebo usazování látek na dně spousta faktorů, které se nyní snažíme poznat.
Máte přehled, jaká je situace ve vodách i z pohledu drog?
Ve spolupráci s mezinárodním konsorciem SCORE jsme od roku 2011 vzorkovali jedno až tři česká města. V porovnání s ostatními zeměmi jsme podle získaných dat z odpadní vody jasnými lídry ve spotřebě pervitinu, ale spotřeba heroinu, kokainu a extáze je zase nižší. Vyšší čísla se objevují snad jen v případě Prahy, a to ještě za vydatné pomoci zahraničních turistů. Vidět je to na příkladech rekreačních drog, jako je kokain, amfetamin nebo extáze, ale jinak Praha nijak nevybočuje.
Předpokládám, že i tyto látky mají na vodní živočichy vliv.
V naší nedávné studii jsme sledovali vliv pervitinu na pstruha obecného v množství, které můžeme nalézt v přírodě. Docházelo u nich k patrné koncentraci v jednotlivých orgánech a docházelo i k následným histologickým změnám. To pak může mít vliv na funkci těchto orgánů. V jiném testu byl prokázán i vznik určité závislosti. To znamená, že ryby, které byly vystaveny delší čas reálně se vyskytující koncentraci pervitinu ve vodě, poté preferovaly přítok s přítomností drogy před čistou vodou.
Objevili jste i jiné chování?
Ano, vypozorovali jsme to u raků a larev vážek vystavených působení pervitinu i v koncentracích, které jsou srovnatelné s jeho množstvím nalézaným ve výtocích z čistíren odpadních vod.
Můžeme pak jíst takové ryby?
Záleží, jaké části těla. Svalovina je tímto typem léčiv nebo drog zasažená málo, tady opravdu není strach na místě. Lepší by ale bylo nejíst jejich vnitřnosti a to platí i pro ryby z vod procházejících čističkami.
