Modrá obloha, slunce, okna otevřená dokořán. Rozkvetlé narcisy ve výlohách květinářství, zpívající ptáci i pukající kočičky v korunách jív. I když začíná únor, počasí bylo v minulých dnech jarní. A výjimečné i přesto, že teplotní rekordy nepadaly. V mnoha odvětvích, která počítají se střídáním čtyř ročních období a studenou zimou, to způsobuje problémy.
„Rekordní teploty v tomto období jsou nastavené dost vysoko od ledna 2002, kdy bylo až 16 stupňů Celsia. Tentokrát to bylo o dva až tři stupně méně. I tak je to ale výrazně nadprůměrný stav. Chladné dny však ještě přijdou,“ říká českobudějovický meteorolog Gustav Sysel.
Velké problémy způsobují na tuto dobu neobvykle vysoké teploty například rybářům. Voda není dostatečně chladná a v té teplejší se vyvíjejí příliš rychle jikry ryb nakladené na podzim.
„Kolega třeba odchovává mníky, kteří se běžně líhnou až na konci února nebo v březnu. A letos už je má vylíhnuté teď. U nás už mají pstruzi také před vylíhnutím, běžně se to děje koncem března, ale letos to bude v polovině února. Plůdek by se měl vysadit do přírody, jenže pokud se ochladí, nebude pro něj potrava a i další podmínky budou špatné,“ vysvětluje rybářský hospodář z Husince na Prachaticku Milan Sucharda. Podle něj musejí rybáři počítat s výraznými ztrátami.
A stejně intenzivní změny pozorují sadaři na ovocných stromech. I když to není patrné na první pohled jako třeba u kočiček, pupeny už se nalévají třeba i třešním. Oproti jiným rokům navíc letos přišla vlna teplého počasí ještě o něco dříve.
A nejhorší scénář by nastal, pokud by vlnu teplých dní rychle vystřídaly ty se silnými mrazy. „Když opadá listí, zahajují stromy takzvanou chladnou periodu, která trvá asi tak do poloviny prosince. V tu dobu by je nevzbudilo nic. Jenže potom tohle období skončí a v klidu je drží jen chlad. Kdyby se oteplilo opravdu hodně, vykvetou klidně teď v lednu. A letos už víme, že i kdyby teď přišlo mírné ochlazení a procesy zase zpomalilo, už teď máme problém,“ podotýká předseda Unie ovocnářů jižních a západních Čech Pavel Fríd.
Prosinec byl z pohledu ovocnářů dobrým měsícem, leden ale pokračuje v trendu posledních let.
„V mírném pásu se mají střídat čtyři roční doby. To se ale v posledních letech neděje. V zimě by měla zem promrznout, to by samozřejmě všechny výkyvy trochu kompenzovalo. Ale to se neděje. Pokud je teplota vyšší než pět stupňů a trvá to delší dobu, stromy na to ihned reagují. A to se stalo i letos. Kdyby teď přišel mráz třeba minus 15 stupňů, způsobilo by to poškození dřeva i květních orgánů, které už se v pupenech vyvíjejí,“ vysvětluje ovocnář.
Příští týden bude přes den většinou okolo nuly
Situaci může ještě vylepšit pomalejší návrat k zimě, který meteorologové slibují na další dny. Bude přibývat oblačnosti a začne se ochlazovat. Dočkáme se i deště, od neděle by mohlo přibývat sněhových srážek.
„Příští týden pak už bude přes den většinou okolo nuly a v noci už bude mrznout,“ předpokládá meteorolog. V pondělí může být při malé oblačnosti a sněhové pokrývce až minus 12 stupňů Celsia.
Mrazy by sadařům pomohly v boji proti mšicím a různým chorobám, které zatím v nepromrzlé zemi dobře přežívají. „Dřív jsme se báli květnových ledových mužů. Teď už ale víme, že nás každý rok čeká několik takových období. A boj proti škůdcům je kvůli tomu, že nám nepomáhá mráz, mnohem náročnější,“ dodává Fríd.
Teplé počasí vyhnalo z úlů i včely, které ale nemají šanci najít venku příliš potravy. Snaží se v krajině hledat především vodu.
„Je dobré, že se mohou proletět a vyvětrat. Tím, že je teplo, začínají královny klást nový plod. Samozřejmě nejvíc vadí výkyvy. Jestli se zima vrátí, tak by u dobře nakrmených a ošetřených včelstev neměl být problém. Nechci být pesimistický, pokud se zase plynule ochladí, bude to dobré,“ říká jednatel prachatických včelařů Karel Pecháček.
Včelaři by se podle něj měli v současné době zaměřit na jarní přeléčení včelstev.
„Už několik let jsme měli celkem klid od zamoření roztoči, to ale přichází vždycky v periodách. Proto jsme v organizaci nakoupili léčivo, aby ho měli chovatelé k dispozici už teď. Je třeba léčit včas, dokud nebude příliš mnoho mladého plodu. Teplejší počasí samozřejmě rozvoji roztočů napomáhá. A i v tomto případě je nutné dbát na to, aby chovatelé dobře krmili a měli včelstva co nejsilnější,“ míní Pecháček.
