Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sekretářka Daniela z Ordinace: Za honorář jsem koupila okapy na dům

  10:01aktualizováno  10:01
Biologie a matematika, tyto dva předměty ve škole nejvíc bavily herečku Jihočeského divadla Danu Verzichovou. Jenže pak se shodu okolností dostala do dramatického kroužku a po studiích zamířila na DAMU. Teď ji diváci znají i jako sekretářku Danielu ze seriálu Ordinace v Růžové zahradě.

Herečka Dana Verzichová z Jihočeského divadla. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Na prknech Jihočeského divadla mohou diváci vídat Danu Verzichovou v nejrůznějších rolích už deset let. Největší popularitu ale získala coby vypočítavá sekretářka Daniela v televizním seriálu Ordinace v Růžové zahradě.

Za honorář za tuto roli si také pořídila nové okapy na svůj domek v Českých Budějovicích. „Stále mám sice své kořeny v rodné Praze, jezdím tam za rodiči i prací, ale když jsem v přecpaném metru, toužím, abych už byla zpátky doma na jihu Čech,“ vysvětluje herečka.

Přitom stačilo málo a byla by možná bioložkou, nebo by se věnovala matematice. Oba předměty ji totiž ve škole nejvíc bavily. „Jenže jako dítě jsem také dělala moderní gymnastiku a tehdy jsem si při muzikálovém konkurzu vyzkoušela, jaké je to stát na jevišti. Moje první rolička byla dcera ředitele cirkusu ve hře Klaun, kde jsem ve Vinohradském divadle hrála s Bolkem Polívkou, Ladislavem Frejem a řadou dalších. Na jejich popud jsem se začala o herectví víc zajímat a zamířila do dramatického kroužku Dany Hlaváčové, kterou si jistě pamatujete jako jednu ze sester ve filmu Tři oříšky pro Popelku,“ vzpomíná Verzichová na své začátky.

I na radu své herecké „mámy“ zamířila po studiích na DAMU do Jihočeského divadla. A nelituje, protože za těch deset let si mohla zahrát podle svých slov nádherné role, které by ji možná v pražských divadlech minuly.

S maminkou procestovala Jižní Ameriku

Jak sama říká, nejvíce si odpočine při cestách po světě. S maminkou se v roce 2007 vydala na desetitýdenní cestu po Jižní Americe. Pět týdnů zase cestovala po Mexiku. Tvrdí, že právě cestování ji emočně nabíjí a čerpá z něj sílu ve chvílích, kdy ji nejvíc potřebuje.

„Každá role, kterou hrajete, vás tak trochu vysaje. Někdo si myslí, že si přijdeme odehrát večer představení do divadla a jinak máme volno. Každý den k tomu navíc tak čtyři hodiny intenzivně zkoušíme, točím i hlasové reklamy. Ještě občas jedu za prací do Prahy, takže jsem někdy fakt ráda, když si v noci sednu a jen koukám do stěny a pouštím si muziku,“ svěřuje se Verzichová.

Zvláště před premiérou nevaří, nežehlí, neuklízí a trápí se tím, jestli roli zvládne a nezapomene třeba text. „Na druhou stranu mám ale období, kdy se přistihnu, že pořád něco vařím, smýčím byt a organizuju další práce. Nejsem klasický domácí typ, ale třeba moje buchty nebo jehněčí jsou docela skvělé, takže už se těším, až budu vyvářet pro rodinu,“ plánuje.

Život u divadla je hodně nejistý

Hned dodává, že by ráda co nejdříve měla děti. „Nechci tohle rozhodnutí odkládat, protože řečeno s klasikem, tikot mých biologických hodin je už docela hlasitý.“

Kdyby jednou její dítě přišlo s tím, že se chce věnovat divadlu, asi by z toho příliš nadšená nebyla. „Je to takový nejistý život, hodně závislý na tom, jakou roli člověk dostane. Výborných herců je totiž mnohem víc než těch dobrých rolí. Těžko můžete přijít za režisérem a tvrdit, že chcete hrát právě tuhle hlavní postavu, protože na ni máte sílu. Navíc, divadlo je kolektivní záležitost a pro skvělý výsledek si musí sednout všichni dohromady,“ přiznává Verzichová. 

Zatímco při čtení knížky prý často rychle usne, učení se textu je jiná věc.
„Obvykle si ho několikrát pročtu, ale nesnažím se přerodit hned v tu postavu. Čekám až na představu režiséra, protože ta může být odlišná od mojí. Ale pak ji začnu brát za svou a začíná se mnou žít,“ vysvětluje svůj přístup k rolím. Těší se i na zkoušení Dekameronu pro českokrumlovské otáčivé hlediště.

Doma na ni teď po večerním návratu z představení čekává Bruno Hubert Verzich, což je chameleon, kterého i s přiděleným jménem dostala od kamarádky.
„Nejradši má živé cvrčky. Je přítulný a rád mi běhá ve vlasech,“ říká s úsměvem Dana Verzichová. A pokud jí osud bude příznivě nakloněn, věří, že dlouho už nebude ve svém domě sama.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Původně gotický dům byl renesančně přestavěn v poslední čtvrtině šestnáctého...
V Krumlově koupili dům s podlahou z kostí. Proměnu stihli za 4 měsíce

Zuzana a Ladislav koupili zanedbaný historický dům z 15. století v centru Českého Krumlova. Chtěli vytvořit hotel, který bude lidi inspirovat. Obrátili se na...  celý článek

V obecním bytě v tomto domě v Besednici žila naposledy rodina Branislava...
Unesené děti žily naposledy s rodiči v Besednici, sousedům vadil křik

Děti skoro nevycházely ven. Podle místních se občas z domu ozýval křik. MF DNES zjistila, že Branislav Sloboda a Anita Lackóová, kteří v pátek unesli své syny...  celý článek

Dobrovolní hasiči havarovali na cestě k nehodě v obci Lenora.
Hasiči vyjížděli k dopravní nehodě. Na cestě ale sami havarovali

Z přestupku je podezřelý dobrovolný hasič, který boural na cestě za dopravní nehodou v obci Lenora na Prachaticku. Dobrovolníci vyjeli zasahovat u střetu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.