Měl to být zákon, který navrátí obcím v národních parcích od státu pozemky pro jejich rozvoj. Šumavští starostové se těšili, že do roka zdarma dostanou parcely, jež by mohli využít pro bytovou výstavbu, parky nebo dětská hřiště.
Jenže Miroslavu Krejčovi, senátorovi na Strakonicku, se podařilo do návrhu zákona prosadit změnu, která nadzvedla starosty obcí na Šumavě. Ti teď hovoří o tom, že absolutně ztrácejí možnost získat svá náměstí či návsi do vlastnictví.
Starosta Modravy Antonín Schubert je hlasitým kritikem změn, které se dotýkají šumavských obcí.
Spor zažehla tato podmínka: "Obce musí prokázat, že pozemky chtějí pro veřejně prospěšné stavby."
To obcím vadí, protože třeba jejich samotná centra papírově v této kategorii nejsou a podle starostů je tam nelze zařadit. "Žádná náves, která je dnes ve vlastnictví pozemkového fondu, není veřejně prospěšnou stavbou. Centra obcí připomínají časy železné opony, tedy pozemky bez péče. Jde skutečně o divočinu, ale uprostřed obcí," popsal předseda Svazu šumavských obcí a starosta Modravy Antonín Schubert.
Krejča navštívil Šumavu a dal se na stranu ekologů
Z věty o veřejně prospěšných stavbách nejsou moudří ani vedoucí stavebních úřadů. Shodují se, že výraz veřejně prospěšná stavba se používá spíše tam, kde je pozemky potřeba naopak vyvlastnit. Třeba pro stavbu dálnice.
"Spíš bych požadoval, aby pozemky byly v územním plánu určené jako občanská vybavenost, či plochy pro bydlení a rozvoj. Obce tak budou muset aktualizovat své plány," řekl vedoucí Stavebního úřadu ve Vimperku Václav Kokštein.
Senátor Krejča, který byl zvolen za ČSSD a nyní je nestraníkem, původně stál na straně šumavských starostů, když například souhlasil s bojem proti kůrovci. Po návštěvě parku však otočil a přesunul se na stranu ekologických aktivistů, které změnou zákona potěšil.
"Senát zatrhl developerské žně. Tím, že bezplatné převody pozemků státu obcím v parcích umožní, jen pokud je obec využije pro veřejně prospěšné stavby, se omezí spekulace s lukrativními pozemky," uvedl Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.
Krejča svou změnu, kterou bude muset nyní posvětit Poslanecká sněmovna, obhajuje tím, že mu nebylo jasné, proč by měl stát urychleně do roka převést pozemky v obcích bez jakékoliv záruky, co s nimi bude.
"Podstatou mého pozměňovacího návrhu nebylo znemožnit převod, ale pouze požadovat návaznost na veřejný zájem. Zároveň padlo časové omezení 12 měsíců, kdy obce mohly tyto pozemky získat. Nyní o ně mohou žádat kdykoliv," hájí změnu Krejča s tím, že pro obce přináší jediný úkol: aktualizovat územní či regulační plány a jasně říct, kde budou jaké stavby.
Přes poslance však Krejčího pozměněný návrh zřejmě neprojde. Předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová už na Šumavu starostům odepsala, že původní verzi zákona podpoří všichni poslanci z její ODS.
