„Dokumentace záměru Skladový a výrobní areál Ševětín II v procesu posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) jsme vrátili k přepracování. Učinili jsme tak na základě doporučení zpracovatele posudku a obdržených vyjádření,“ oznámila mluvčí krajského úřadu Hana Brožková.
Podle vyjádření z hejtmanství se do řízení EIA zapojilo nebývalé množství podnětů, což také zapůsobilo. Do připomínkování už podruhé přepracovaného projektu společnosti C. D. K. K. Investment se zapojily nejen instituce, ale hlavně jednotlivci, většinou obyvatelé osmi okolních obcí. Vadí jim, že areál zabere hektary zemědělské půdy a znehodnotí krajinu a kvalitu života v lokalitě severně od Ševětína.
Pozemek si investor vybral mezi bývalou silnicí I. třídy, dálnicí D3 a Ponědražským potokem na místě původního panského dvora ze 17. století Švamberk. Ten investor zboural.
„Jsme pochopitelně rádi za rozhodnutí o zamítnutí projektu, celou věc budeme bedlivě sledovat dál,“ komentovala vývoj Pavla Figurová, členka spolku Pro region severního Českobudějovicka. Investor má podle ní snahu se stavby hal nevzdat, čemuž odpovídá, že od roku 2015 projekt už několikrát upravoval a pozemek o rozloze 20 hektarů s předstihem vyčistil od stromů a staveb.
Její slova potvrdila společnost C. D. K. K. Investment. „Projekt upravíme a budeme v záměru pokračovat,“ vzkázal veřejnosti prokurista firmy František Jelen.
O zájmu místních obyvatel o krajinu, kde žijí, vypovídají právě jejich připomínky v řízení EIA. „Bývalý panský dvůr Švamberk je zlikvidovaný a o zdejší malebné přírodě už nemůže být ani řeč. V budoucnu nás čekají procházky mezi průmyslovou zónou a fotovoltaickou elektrárnou,“ napsal například jeden z nich v námitce.
Chtějí zabrat 16 hektarů
Ostré stanovisko zaslalo do řízení osm okolních obcí včetně Neplachova, Dynína, Bošilce a Mazelova. Výhradu mají i k argumentaci investora, že zábor 16 hektarů zemědělské půdy lze akceptovat, protože v okolí je jí dost.
„Nevíme, zda jsou tyto informace k smíchu, nebo k pláči. Dokazují nabubřelost a aroganci moci, kterou investor demonstruje od samého počátku,“ napsali v prohlášení zástupci obcí.
Na devastaci přírody, nejasné řešení obslužné dopravy a na zatížení krajiny průmyslovou výrobou poukazují Česká inspekce životního prostředí, odbor životního prostředí kraje a různé spolky. Projekt je podle nich příliš masivní. Podle něj mají vzniknout dvě haly o celkové rozloze 9,4 hektaru, parkoviště pro stovky aut a další zpevněné plochy.
Vedoucí klimatolog z Akademie věd ČR Aleš Farda upozorňuje, že v součtu s nedalekým fotovoltaickým parkem, dálnicí a kamenolomem znehodnotí areál v konečných důsledcích místním život suchem a změnou klimatu.
Oznamovatel záměru teď má podle krajského úřadu čas na přepracování projektu v duchu zadaných podmínek. Je mezi nimi úprava staveb, zvýšení ploch zeleně, zpřesnění hlukové, dopravní a rozptylové studie a vyhodnocení vlivů na obyvatele. Právě na to se zástupci obcí ptají, zajímá je, jaký pro ně budou mít výrobní a skladové haly přínos.
Navíc odpočívka u Neplachova
Proti skladovému areálu je i Neplachov. Kromě toho, že u něj vede dálnice D3, hrne se na ni ještě stavba dálniční odpočívky. Studii projektu u této malé obce nedávno zveřejnilo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
„Na D3 je aktuálně jedna odpočívka u Mitrovic, dál na jih už žádná. Další připravujeme u Chotýčan a Suchdol na úseku Kaplice, nádraží - Nažidla,“ uvedl mluvčí ŘSD Jan Studecký. Podle kapacity by dvě odstavná místa mezi Neplachovem a Ševětínem měla pojmout dohromady 87 nákladních a 54 osobních aut, autobusy a karavany.
„Nevím, proč tomu říkají malá odpočívka. Počítá se i se zázemím, celkem má jejich stavba zabrat pět hektarů půdy. Zlobí nás to i v souvislosti s problémy, které jsme měli s fotbalovým hřištěm, když nám to původní zabrala dálnice. Naši zastupitelé teď odpočívky odmítli, s ŘSD budeme ještě jednat,“ řekl místostarosta Neplachova Lukáš Blažek.
Obec si musela postavit nové hřiště za 27 milionů korun, od ŘSD dostala po soudních tahanicích kompenzaci za staré necelých pět milionů. Jenom 11 milionů z toho stálo vyjmutí pozemku ze zemědělského půdního fondu. Ve sporu se tu střetly dva veřejné zájmy. Hřiště a dálnice. Veřejným zájmem částečně argumentuje také stavitel hal u Ševětína. Nabízí za zábor zemědělské půdy stovky pracovních míst.
