Když se měla v roce 1939 stěhovat výroba obráběcích strojů ze Zlína, bylo na stole několik variant.
Nevyšlo Slovensko, padla i Bechyně, protože radní nechtěli narušit lázeňský charakter města, kvůli malým pozemkům to nebylo ani Veselí, a tak se značka MAS spojila se Sezimovým Ústím.
Tady také vyrostla pětipodlažní budova u náměstí Tomáše Bati, která se stala dominantou areálu. I proto řadu lidí nyní překvapilo, když se objevila na webu realitní kanceláře.
„K dispozici je pět podlaží, 28 parkovacích míst. Celková plocha pozemků 15 555 metrů čtverečních, plocha budovy cca 1 800 metrů čtverečních,“ stojí mimo jiné v inzerátu. Ten také uvádí, že 9,5 tisíce čtverečních metrů pozemků je možné využít pro výstavbu.
„V historické budově se dřív vyrábělo, což dnes není možné“
Součástí budovy je recepce, výstavní prostory, kanceláře, zasedací místnosti či nákladní výtah o nosnosti dvou tun. Jenže firmě je velká část rozlehlých prostor k ničemu. Z pěti pater využívá pouze dvě.
„Nabízený prodej nemovitostí vychází ze střednědobého plánu zeštíhlení společnosti. Kovosvit historicky míval až tři tisíce zaměstnanců, tomu odpovídala i administrativa. Areál je od té doby stále stejně velký. Navíc v historické budově se dříve i vyrábělo, což již dneska není možné,“ vysvětlil generální ředitel Libor Kuchař s tím, že s omezením výroby prodej nesouvisí. Nyní má podnik zhruba 550 zaměstnanců. A nové nabírat neplánuje.
V budově dnes sídlí vedení společnosti, administrativa, IT a technický úsek.
„Samozřejmě vnímáme symbolickou a historickou roli administrativní budovy, nicméně naším cílem je, aby byla firma efektivní, konkurenceschopná a abychom k sobě byli blíž,“ vysvětlil Kuchař s tím, že v areálu firmy je řada vhodných prostor pro případné nastěhování blíž k výrobě. Cenu společnost v inzerátu nezveřejnila s tím, že se mají zájemci obrátit na realitní kancelář.
Kovosvit nabízí kromě objektu i pozemky před areálem. Celkově je k prodeji necelá třetina výměry, kterou podnik v současnosti vlastní. O některé pozemky už projevilo zájem město. Důvodem je doprava.
„Před Kovosvitem jsou nyní dvě jednosměrky. My chceme silnici blíž k areálu zobousměrnit. Využívala by ji nákladní doprava, kterou chceme dostat dál od obytné zóny na druhé straně,“ oznámil sezimovoústecký starosta Martin Doležal.
Radnice už věc řeší s krajským úřadem. „S městem skutečně vedeme majetkoprávní jednání. Do samotného řešení provozu ale zasahovat nebudeme,“ sdělil vedoucí krajského odboru dopravy Jiří Klása.
Inzerát starostu překvapil
Starosta potvrdil zájem i o požární zbrojnici s tím, že město by hasičům nějakou stejně muselo postavit. „Firma teď chce prozkoumat trh a inzerát nechá několik měsíců zveřejněný. Já chci, aby věděla, že město má o část pozemků zájem,“ oznámil starosta.
Inzerát na webu realitní kanceláře ho zaskočil. „Bylo to pro nás překvapivé. Přirozeně nás zajímá osud dominanty této části města. Tím, že bychom ji koupili my, jsme se ale nezabývali. Naše finanční rezervy teď směřujeme jinam,“ dodal Doležal.
Kovosvit nyní pociťuje ochlazení průmyslu, a tak očekává, že mu tržby meziročně poklesnou o 10 až 15 procent. To se mu daří částečně kompenzovat dodáváním high-tech strojů do Indie a nově do Číny.
U hospodářského výsledku očekává vedení, že letošní rok zakončí strojírenský podnik na nule. Obrat by mohl být kolem 1,2 miliardy korun. Loni hospodařil se zhruba stomilionovou ztrátou, kterou způsobilo hlavně nákladné rozdělení Kovosvitu na tři společnosti. Jedna se soustředí na výrobu obráběcích strojů, druhá na slévárnu a třetí zahrnuje administrativu a IT.
„Naším cílem je v první řadě dostát všem svým závazkům, zajistit cash-flow a hledat nové trhy mimo Evropskou unii, kde nyní dochází k již zmíněnému ochlazení a poklesu poptávky. V současnosti investujeme zejména do vývoje nových produktů,“ dodal generální ředitel firmy, kterou od září 2016 vlastní průmyslník a zbrojař Jaroslav Strnad. Výroba obráběcích strojů odstartovala ve Zlíně v roce 1936.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
