Na prvních houslích český rekordman pracoval dlouhých pět let. Záliba ho chytla před více než čtyřiceti roky. „Byl to hec. V novinách jsem viděl Rusa, který si vyráběl housle ze sirek. Známí z práce mě vydráždili, abych to také zkusil. Ale posunul jsem to trochu dál. On při výrobě používal krk ze starých houslí a ze sirek bylo jen tělo. Já udělal ze zápalek celý nástroj,“ vypráví 78letý Bečvář.
Z recese pro něj prý kamarádi vybírali sirky z popelníků v hospodách, aby měl z čeho tvořit. „Dával jsem si je do pytlíku a pak je vypral v pračce, ostatní jsem musel škrábat.“
Nadšený kutil pracoval celý život jako konstruktér v závodu na výrobu vzduchotechniky. Když byl čas, zalezl si do dílny. Opravdu intenzivně se ale slepování nástrojů ze zápalek začal věnovat v 90. letech.
Na třináctikilovém kontrabasu pracoval i 16 hodin denně. Do svého veledíla dokonce ukryl svoje vlasy. Prý aby po něm něco zbylo. Některé hudební nástroje v sobě na vnitřní straně ukrývají kopii svatovítské madony nebo rodokmen rodiny Bečvářů, který si dohledal autor až do 17. století.
„Teď pracuju na vozembouchu s hlavou Lenina. Mám doma jeho bustu a podle ní to dělám. Dnes už Lenina doma moc lidí nemá, je to kuriozita. Na výsledek jsem sám zvědav,“ prozradil muž, který na nástroje ze sirek hraje se svými dvěma dětmi, čtrnáctiletou Markétou a osmnáctiletým Petrem. Oba mají za sebou hudební průpravu, stejně jako Jiří Bečvář sám, který odmala hraje na kytaru, mandolínu a housle.
Díky svým třinácti nástrojům ze sirek byl v červnu zapsán do České databanky rekordů. Ze 183 470 zápalek vyrobil věrné kopie a navíc zcela funkční čtvery housle, violu, violoncello, kontrabas, zobcovou flétnu, kytaru, ukulele, bendžo, tamburínu a mandolínu.
Políčeno má ještě na buben, u kterého je zatím připravené jen torzo. V minulosti se pustil i do jiných výtvorů. Sestrojil písecký kostel Narození Panny Marie a rád by postavil i podobiznu Kamenného mostu.
