Firma podle nového vedení přidává na obchodních aktivitách a nabírá nové zakázky. Důraz už však tolik neklade na ruský trh, ale spíše na střední Evropu. Změnu k lepšímu pocítili i zaměstnanci, kteří poprvé od srpna dostali výplatu, jak měli.
Czechoslovak GroupV září po finančních problémech, kdy zaměstnancům nedorazily mzdy, převzal společnost Jaroslav Strnad. Kovosvit je letos již jeho pátou akvizicí. Do jeho skupiny Czechoslovak Group přibyl výrobce radarů Retia, většinový podíl výrobce hodinek Prim nebo mošnovská opravna letadel Job Air Technic. Strnad také koupil zkrachovalého výrobce nákladních vozů Avia. Předtím podnikatel převzal i kopřivnickou Tatru a podíl má ve slovenské firmě ZŤS Metalurgia v Dubnici nad Váhom. |
„Všechno proběhlo, jak mělo, dokonce se nám podařilo dosáhnout i toho, že nám byla splacena část pohyblivé složky mzdy, kterou jsme minule nedostali. Vypadá to, že by už vše mělo být v pořádku,“ potvrdil šéf podnikových odborů Jiří Ryzka. „Musím zaklepat, ale vypadá to, že jsme na dobré cestě,“ doplnil odborář.
Zároveň si pochvaluje komunikaci s novým vedením, odbory už zahájily i kolektivní jednání. Návrh nové kolektivní smlouvy mají předat ve čtvrtek. Život ve firmě se tak v podstatě vrátil do standardních kolejí. Výroba v Kovosvitu však zatím stále neběží na sto procent.
„Postupně výrobu zaplňujeme. Kontrolujeme zakázky, díváme se na nákladovou strukturu a podnikáme dlouhodobá opatření na zvýšení profitability,“ uvedl generální ředitel Kovosvitu Filip Winkelhofer. Ten z Kovosvitu odešel v srpnu. Když však podnik převzal podnikatel Jaroslav Strnad, do vedení zadlužené firmy se vrátil.
„Rusko je pro nás stála zajímavé, ale musíme to dělat jinak“
Zásadní je, že společnost má nyní dostatek provozních prostředků na další chod a hlavně vyplácení mezd. Bez toho by záchrana nebyla v podstatě možná, protože by zaměstnanci odcházeli. Což se v několika případech stalo, vedení se však exodus lidí podařilo zastavit.
„Financování máme zajištěné. Prioritní je pro nás naplnit výrobu, vyplácet zaměstnance a splácet peníze našim dodavatelům. Těm chceme uhradit vše, na co mají nárok, v žádném případě nehodláme jít do konkurzu,“ zdůraznil Winkelhofer.
Dalším klíčovým faktorem pro další rozvoj je, že se Kovosvitu podařilo dojednat několik nových zakázek. „Bez toho by to nešlo. Denně uzavíráme nové kontrakty. Výrobní plán je nastaven na zhruba 400 strojů za rok, to není o tom, že uzavřeme pár nových zakázek a je vystaráno. Musíme výrobu průběžně plnit,“ potvrdil ředitel.
Je jasné, že Kovosvit bude muset upravit svoji politiku v dalším rozvoji. Do problémů jej přivedl velký důraz na Rusko, které je však rizikovým trhem. Nedostatečné finanční zajištění zakázek vyústilo v mnohasetmilionové dluhy.
„Rusko je pro nás dále zajímavé, je to významný trh, chceme tam působit, ale musíme to dělat trochu jinak než dříve. Primárně naši aktivitu stavíme na trzích v Česku, Slovensku, Polsku, Maďarsku, Rumunsku a Itálii. To jsou pro nás tradiční trhy. Rusko chceme dělat dál, máme tam odbyt i nové poptávky, což nás velmi těší,“ doplnil ředitel Winkelhofer.
Kovosvit se dostal do problémů i kvůli velkým investicím v Rusku, na kterém byla firma do značné míry závislá. Končí zde okolo třetiny produkce. Jenže v Rusku je momentálně situace nedobrá kvůli sankcím a pádu rublu. I kvůli tomu klesly Kovosvitu tržby o 15 procent na 2,025 miliardy korun.
