„Zatím jsme sjezdovky Školní a Jezerní od sebe neoddělovali. Lyžařů není v areálu tolik a ani podmínky nebyly ideální. Ale o jarních prázdninách mezi ně dáme plůtek, aby škola měla prostor jen pro sebe,“ naznačil ředitel Skiareálu Lipno Petr Dušek.
Jak jste zmínil, letošní zima lyžařům ani provozovatelům skiareálů příliš nepřeje. Pamatujete, že byste začínali sezonu až těsně před koncem roku?
Ve Skiareálu Lipnu pracuji od roku 2010, takže nemám takové srovnání, ale za mého působení jsme tak pozdě nikdy nezačínali. Minulou zimu jsme sezonu rozjeli zkraje prosince, pak sice přišla obleva, ale provoz jsme udrželi. Určitě se to projeví. Zimní sezona má dva hlavní vrcholy. Jeden dvoutýdenní je na přelomu roku, druhý je o jarních prázdninách a trvá čtyři týdny. A nám jeden z těchto šesti týdnů vypadl, protože nebyl přírodní sníh ani nemrzlo, takže jsme nemohli vyrábět technický.
Přitom váš skiareál je vybavený moderním zasněžovacím systémem.
Jistě, ale musí mrznout, abychom ho mohli spustit. Na mrazy, které by trvaly několik dní po sobě, jsme čekali až do konce prosince. Teploty klesly pod nulu 26. prosince, my jsme spustili děla a 28. jsme otevřeli výukové hřiště Foxpark a druhý den dvě sjezdovky. Z toho je vidět, že dokážeme reagovat velmi rychle.
Výroba sněhu je jednoduchá jen na první pohled. Ve skutečnosti je to složitý proces, že?
Po sjezdovkách máme rozmístěno 44 děl, většina je napojena na počítač a spouští se automaticky podle klimatických podmínek. Obsluha na monitoru vidí, jaká je u děla teplota vzduchu, vody, jaká je vlhkost. To jsou nejdůležitější faktory pro výrobu sněhu. Ale výroba sněhu se nedá řídit jen z tepla kanceláře. „Sněhuláci“, jak říkáme technikům, kteří ji mají na starost, se pohybují po celém středisku. Kontrolují, aby děla nezamrzala, aby stříkala sníh na sjezdovku, a ne do lesa, což se může stát, když fouká vítr. Když mrzne ve dne i v noci, jedou děla 24 hodin.
Vaší výhodou je, že máte díky Lipnu dostatek vody, ze které se technický sníh vyrábí.
Ano, ale protože bychom chtěli zasněžovat už v listopadu, kdy je voda v Lipně teplá, musíme ji ještě chladit v chladicích věžích. Ideální teplota pro výrobu sněhu je půl stupně Celsia. Když jsou ideální podmínky a běží všechna děla, jsme schopni čerpat 140 litrů vody za vteřinu. Pak naše kanony vyrobí za hodinu 1 260 kubíků sněhu. To je množství, které by naplnilo 13 kamionů. Děla sníh stříkají na hromady, které je pak třeba rozhrnout.
Kolik roleb vaše sjezdovky upravuje?
Máme dvě, jednu supervýkonnou, která právě dokáže ty velké hromady sněhu rovnoměrně rozhrnovat po sjezdovkách, a jednu slabší, ale modernější. Tu jsme přivezli před dvěma lety. Je určená na úpravu snowparku a skikrosové dráhy, protože si umí „pohrát“ s překážkami.
Vyrážíte sám na sjezdovky, abyste zkontroloval, v jakém jsou stavu?Samozřejmě, když to jde, tak ráno projíždím areál, abych viděl, kolik máme sněhu a jaké jsou sjezdovky. Na lyže se dostanu i o víkendu, protože jako člen skiklubu pomáhám chystat tréninky dětem.
Připomeňme ještě letošní novinky. Připravili jste Bambini park, kde se mají učit lyžovat děti do čtyř let. Jak taková výuka vypadá?
Není to úplně o lyžování. Děti ťapají na lyžích, zjišťují, že to klouže. O lyžařské začátky „špuntů“ se budou starat speciálně vycvičení instruktoři. V Bambini parku je 60 metrů dlouhý koberec a kolotoč. Výuku budou zpestřovat maskoti našeho areálu.
Druhou podstatnou novinkou je přes kilometr dlouhá sjezdovka určená jen pro lyžařskou školu. Takový komfort jiná střediska nenabízejí.
Ano, zatím jsme Jezerní a Školní sjezdovky od sebe neoddělovali, ale s jarními prázdninami, až provoz v areálu zhoustne, to uděláme. Školní sjezdovka pak bude výhradně určená pro klienty naší lyžařské školy. Vyrostou tam hrací prvky a instruktoři tam budou moci bezpečně dělat s dětmi hady a další prvky, které zařazují do výuky a které komplikovaly provoz na Jezerní sjezdovce.
Kde berete inspiraci pro novinky v areálu?
Jezdíme po alpských střediscích a sledujeme, jak se rozvíjejí. Líbí se nám, jak to dělají v jednom z největších středisek orientovaných na rodiny s dětmi, v rakouském Serfaus Fiss Ladis.
