Radek Domín pracoval deset let v české pobočce společnosti Skype.

Radek Domín pracoval deset let v české pobočce společnosti Skype. | foto: Marek Podhora, MAFRA

Na vysokou nešel. Nastoupil jako jeden z prvních do české pobočky Skypu

  • 15
Rodák z Českých Budějovic Radek Domín začal pracovat už při studiu na střední škole. Tu vysokou pak rovnou vynechal. Prosadil se totiž v americké společnosti Skype.

Během svého působení pro populární službu, díky které spolu mohou komunikovat lidé z různých koutů světa, spolupracoval na projektech pro americkou armádu nebo Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Většinou působil v Praze, ale musel i do estonského Tallinnu. Nyní mění odvětví. Ve firmě Storyous vede technologický vývoj pokladního systému.

Před čtyřmi měsíci jste po deseti letech skončil ve Skypu, co se stalo?
Byl jsem tam moc dlouho. Dnes je to obrovská firma. Ze začátku to tak nebylo, hodně se měnila a po tom, co nás koupil Microsoft, se věci začaly zpomalovat. Aby se něco událo, vyžadovalo to strašně moc energie. To pro mě bylo neúnosné. Chtěl jsem věci dělat rychleji a mít na ně větší vliv. Cítil jsem, že je na mě ten kolos moc velký.

Lákalo vás i to, že je vaše nové působiště v podobném postavení jako Skype před deseti lety?
Určitě. Je skvělé být u toho rozjezdu. Nyní je rozdíl v tom, že ve Skypu jsem byl řadový vývojář a nyní mám daleko větší zodpovědnost.

Radek Domín (34 let)

Narodil se v Českých Budějovicích, ale žije více než deset let v Praze. Má manželku a dvě dcery ve věku 6 a 8 let. Po střední škole pracoval na několika projektech. Mezi ně patří například Počítačová pohotovost. Při povodních v roce 2002 ho napadlo provádět servis zdarma. Firma tehdy hodně prodělala, ale nápad se ukázal jako dobrý marketingový tah, a společnosti tak nakonec pomohl. Funguje dodnes. Ve společnosti Skype působil deset let až do letošního jara. V současné době pracuje ve firmě Storyous, která prodává pokladní systémy pro gastronomii. Rád leze po skalách, vyzkoušel i amatérskou rallye, skáče z padáku a má i pilotní průkaz.

Zabýváte se pokladními systémy, proč jste se rozhodl vybrat právě tohle odvětví?
Nerozhodlo odvětví. Storyous je venku ze startupové fáze. Nyní je tam management, který uvažuje zdravě. Máme za sebou silného investora. Startup už je pro mě trochu nebezpečné slovo. Trochu loterie.

Proč?
Pokud se do něj lidé pustí, musí pracovat naplno a být tomu oddaní. Zároveň je potřeba člověka, který na věc kouká s nadhledem. V neposlední řadě je pak důležitá poptávka. Když si tohle všechno sedne, může to vyjít. Nyní je skvělá doba, každý může přijít s nějakým nápadem a třeba to vyjde. To, že se ve své době tak rozjel Skype, byla taky víceméně shoda okolností.

Jak jste se do Skypu dostal vy?
Pracoval jsem pro společnost, která dělala webové projekty pro největší české firmy. Pak jsem chtěl něco většího. Oslovila mě headhunterka, se kterou jsem nějakou dobu komunikoval. Nevěděl jsem, o co jde, ale ona mi řekla, že do toho musím jít po hlavě.

Když vám někdo něco takového řekne, je dobré mu věřit?
Osobně jsem trochu střelec (smích). Pravda ale je, že jsem se k ničemu nezavazoval. O co jde, jsem se dozvěděl až na posledním pohovoru, kdy jsem musel odpovědět. Nebyl moc prostor pro rozmýšlení, takže jsem to hned přijal. Formálně jsem byl druhý Čech zaměstnaný v pobočce v Česku. Prvního přijali týden přede mnou. Kancelář v Praze nebyla ještě otevřená, takže jsme pracovali z kavárny, pak se přesunuli na měsíc do Tallinnu a i potom jsem tam jezdil.

Co bylo tedy náplní vaší práce?
Vyvíjeli jsme webové projekty. Umožnili jsme platby kartou, pracovali jsme na administračních věcech, jako je přesměrování hovorů, hlasová schránka a tak dále. Postupem času jsem se dostal k vývoji samotného Skypu. Nakonec jsem končil jako engeneering manager, což je člověk, který má na starosti vývoj několika produktů.

Na kterých projektech jste se tedy podílel?
Dělali jsme například projekt pro americkou armádu. Šlo o speciální verzi Skypu, aby v těžkých podmínkách mohli vojáci komunikovat s rodinami. Dělali jsme i speciální verzi pro 3D brýle od Microsoftu, které se používají na Mezinárodní vesmírné stanici. Byly to skvělé projekty.

Nyní tvoříte pokladní systémy.
Je to úplně něco jiného. Máme obrovskou výhodu v tom, že výrobek začal vznikat dlouho před zavedením EET, a díky tomu se stihl velmi dobře vyvinout.

Co pro vás znamenalo zavedení elektronické evidence tržeb?
Vlna EET na nás měla minimální efekt. Přineslo to nové klienty, ale i další konkurenci. My děláme pokladní systém a jednou z funkcí je to, že účty a obraty reportuje do elektronické evidence tržeb. Ale není to jediná funkce.

Podílíte se i nadále na vývoji nových produktů?
Jsem technický ředitel. Mám zodpovědnost za technický vývoj a zpracování nápadů. Zodpovědnost je větší, protože má větší dopad na společnost. Vyhovuje mi to.

Pojďme ještě trochu zavzpomínat. Proč jste se rozhodl nejít na vysokou školu?
Studoval jsem strojárnu v Sezimově Ústí. Po dvou letech jsem ale věděl, že to není pro mě. Dělal jsem už v té době různé IT projekty. Pak jsem nastoupil na Střední školu aplikované kybernetiky v Hradci Králové. Začal jsem pracovat už během střední a na vysokou jsem se nikdy nepřihlásil. Nikdy jsem necítil potřebu a dnes toho nelituji. Nebyl bych totiž tak daleko, kde jsem teď. Tenhle obor se zkrátka člověk naučí víc v praxi než ve škole. Ale pozor, od školy nikoho neodrazuji.