Příroda ho uhranula už jako malého kluka. Od dětství se svým dědečkem chodil do lesů nebo na pole a pozoroval živočichy, kteří tam žijí. Životní záliba devatenáctiletému Jakubu Váchovi z Řípce u Soběslavi nyní přinesla už druhé významné české ocenění pro mladé vědce s názvem Česká hlavička, které tento týden převzal v brněnském Sono Centru.
Novopečený student geologie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity získal cenu za výzkum bezobratlých živočichů v místech těžby v Plané nad Lužnicí. Stal se tak vůbec prvním středoškolákem, který prestižní ocenění obdržel podruhé, oba své projekty totiž zpracovával ještě coby student soběslavského gymnázia.
„Samozřejmě jsem moc rád, že jsme letos s kolegou Šimonem Zemanem uspěli. V obou případech jsem spolupracoval se společností Českomoravský štěrk, která mi umožnila lokality prozkoumávat,“ říká Vácha, jenž dvojici výzkumných projektů zpracovával pro celostátní soutěž Středoškolská odborná činnost (SOČ).
Nejnovější ocenění získal Vácha díky zajímavému objevu v místech, kde je nyní pískovna.
„Chtěli jsme zjistit, jestli některé druhy bezobratlých upřednostňují určité typy substrátu, převážně písků. Nakonec jsme přišli na to, že nejvíce vzácných druhů žije na jemných a nezpevněných píscích, což jsou třeba písečné přesypy,“ vysvětluje Vácha s tím, že podobné biotopy z české krajiny zmizely i kvůli narovnávání vodních toků a likvidací přírodních přesypů.
Těžařské firmě se práce mladého studenta zamlouvala natolik, že se rozhodla výsledky práce zahrnout i do budoucích plánů na rekultivaci lokality tak, aby místo fungovalo jako přirozené prostředí pro život bezobratlých živočichů. Vácha přímo na místě zjistil, že z celkového počtu více než 400 pozorovaných druhů jich je 10 až 15 procent vzácných.
Zkoumá pegmatity na Vysočině
První ocenění získal za podobný výzkum v budoucí pískovně u Dráchova na Táborsku, který se týkal obojživelníků.
„Zjišťoval jsem, jaké druhy tam žijí, a překvapil mě poměrně hojný výskyt vzácného čolka velkého. Podle výsledků jsem ale zjistil, že jsme se rozcházeli s oficiálním biologickým výzkumem, a těžaři tak vzali v potaz i moji studii,“ přibližuje Vácha svůj předchozí projekt.
Leckdo by možná čekal, že si pro studium vybere některý z oborů věnující se živočichům. Vácha si ale zvolil geologii, která je pro něj velkou vášní.
„Dlouho jsem však váhal, kterým směrem se vydat. Nakonec u mě vyhrála geologie, které dávám veškerý svůj volný čas,“ podotýká s tím, že v současnosti se věnuje výzkumu fosfátových pegmatitů v Cyrilově na Vysočině.
Pegmatity, což jsou žilné sopečné horniny vznikající pomalým tuhnutím, nadějného vědce lákají i díky možnostem pozorování krystalizace minerálů.
„V tomhle jsou o dost zajímavější než jiné horniny. Navíc v nich vznikají krásné sběratelské vzorky, které mě zprvu na pegmatitu zajímaly nejvíce, ale postupně převládla vědecká činnost,“ přiznává Vácha.
V současnosti ho plně zaměstnává studium na univerzitě a pokračující výzkumy v těžebních prostorech na jihu Čech.
„Ochranu živočichů na těžbách ale beru spíš už jen jako koníček, i když mi to bere čas. Samozřejmě se ale jako správný geolog věnuji své sbírce minerálů, kterou si postupně doplňuji o nové vzorky,“ přiznává talentovaný vědec.
