Instalace soch Afrodita a Rozsévač na nádvoří kláštera ve Vyšším Brodě. | foto: město Vyšší Brod / Jan Straka

Jihočeský klášter dal pryč sochy, jež patřily Hitlerovi. Na nátlak lidí

  • 20
Do 3. listopadu měly nádvoří kláštera ve Vyšším Brodě zdobit tři sochy ze soukromé sbírky Adolfa Hitlera. V areálu však nakonec byly k vidění jen dva dny. Kvůli negativním reakcím návštěvníků Zemské výstavy byly odstraněny. Nyní se hledá místo, kde by mohly být znovu vystaveny.

"Čekali jsme, že sochy vzbudí emoce, ale nenapadlo nás, že negativní reakce budou tak silné," poznamenal kurátor výstavy a vyšebrodský historik Jiří Franc.

Lidé si prý stěžovali, že v klášteře stojí sochy, které patřily Adolfu Hitlerovi. Autoři výstavy tím však chtěli ukázat, že za druhé světové války byl klášter zrušen a sloužil jako utajené skladiště nacisty uloupených uměleckých děl, jež měla být vystavena ve "Vůdcově muzeu" v Linci a v "Říšské pinakotéce" v Mnichově. Jako první informaci přinesly Lidové noviny.

Sochy stály od 50. let v parku zámku Hluboká

"Odmítavé reakce přišly od českých návštěvníků. Naopak kolegové z rakouské strany nás podporují v tom, abychom sochy umístili jinam. Říkají, že by se na hrůzy nacismu nemělo zapomínat," uvedl Franc.

"Téma období druhé světové války je kontroverzní a rozdmýchává vášně. Tyto sochy však nemají žádný politický podtext, nic nezosobňují. Například Afrodita pochází už z počátku 20. století. I když byly v takzvané Hitlerově sbírce, je možné, že sám Hitler je ani nikdy neviděl," prohlásil Aleš Seifert, ředitel Alšovy jihočeské galerie, která Veslaře, Afroditu a Rozsévače pořadatelům Zemské výstavy zapůjčila, a dodal, že sám zatím ani neví o tom, že byly z nádvoří kláštera odstraněny.

Afrodita

Veslař

Rozsévač

Trojice soch po válce stála v zámeckém parku v Hluboké nad Vltavou. V roce 2009 byly převezeny do depozitáře galerie, protože historik Jiří Kuchař zveřejnil, že byly součástí Hitlerovy osobní sbírky, a sochy by tak mohl někdo poničit.

Zemská výstava ve čtyřech městech

Zemská výstava nabízí až do listopadu ve čtyřech městech pohled do světa obchodu, pivovarnictví, šlechty, duchovních, lékařství i dopravy.

Závišův kříž

Ve vyšebrodském klášteře mohou návštěvníci vidět asi největší magnet výstavy - Závišův kříž, národní kulturní památku srovnatelnou s českými korunovačními klenoty. Poštovní muzeum ve Vyšším Brodě vystaví na tři dny také blok 80 modrých Merkurů, prvních známek na světě určených k vyplácení novinových zásilek.

V Českém Krumlově se po sto letech vrátí do života židovská synagoga, tamější regionální muzeum představí například zmenšeninu železničního tunelu Adria, který měl propojit jižní Čechy s poloostrovem Istrie. Zůstalo však jen u plánů.

Rakouský Bad Leonfelden láká na výstavu o lékařství ve špitálu.

Ve Freistadtu nasměrovali hlavní aktivity Zemské výstavy do pivovaru.

,