Osud tisíců historických knih a prvotisků zabavených v dubnu 1950 řádu minoritů z kláštera v Českém Krumlově je tak stále neznámý. Potvrdil to rozsudkem českobudějovický krajský soud, který řešil žalobu minoritů o navrácení majetku podanou na Jihočeskou vědeckou knihovnu.
Řád tvrdí, že svazky má knihovna, to znamená její zřizovatel Jihočeský kraj, deponované v bývalém cisterciáckém klášteře Zlatá Koruna. Domáhá se jejich vydání v rámci restitučního zákona. Odvolací soud ale v úterý jejich žalobu zamítl. Krádež v rámci akce K, kterou stát zlikvidoval 14. dubna 1950 majetek klášterů i s řeholníky, se sice podle senátu stala, ale ukradené věci nejsou identifikované.
„Potvrdili jsme rozhodnutí okresního soudu z loňského roku. Je nepochybné, že klášter byl při akci K přepaden, ale není zřejmé, které věci byly z něho odvezeny. Neexistuje k tomuto datu seznam. Řád měl v knihovně nepořádek, poslední katalog jeho knih je z roku 1829. Z některých svazků zbyly k dubnu 1950 jen hřbety okousané od myší,“ zdůvodnil předseda senátu František Kolář.
Proti rozsudku je možné dovolání k Nejvyššímu soudu. Toho chtějí minorité využít. Mimo jiné argumentují i tím, že knihovna je nevpustila do depozitáře, aby si knihy sami vyhledali. Navíc jim ani nepředala seznamy s popisem svazků, které drží. Původní seznamy podle nich záměrně zničil stát. Chtějí vrátit 3 040 knih, jejichž hodnota je nevyčíslitelná.
„Rozsudek chápeme jako novou křivdu“
„Knihovna nám poskytla seznam 3 517 knih až poté, co jí to nařídil soud. Pokud bychom měli přístup do depozitáře, identifikovali bychom své knihy podle jejich označení,“ míní právní zástupce minoritů Tomáš Marek.
Podle ředitele Jihočeské vědecké knihovny Ivo Kareše ale vnitřní předpisy nedovolují, aby cizí osoby prohledávaly jejich depozitáře. Minorité tedy vznesli požadavek na vrácení majetku, který konkrétně neurčili. „Zamítnutí jejich žaloby jsem čekal,“ okomentoval rozsudek Kareš.
Řád minoritů zdůraznil, že rozhodnutím soudu je okraden podruhé. Z kláštera v Českém Krumlově přitom zmizely v dubnu 1950 nejenom vzácné knihy, ale i vybavení. Věci a nábytek se házely na valníky a nákladní auta a odvážely do různých skladišť. Knihy mohou být proto nejen ve Zlaté Koruně, ale i v okresním muzeu, Národní galerii nebo na dalších místech.
Podle právníka minoritů Marka nemusí mít nikdo obavy, že bude v případě jeho vydání o tento vzácný kulturní majetek ochuzen. Vrácené knihy chce řád uložit do rekonstruovaného českokrumlovského kláštera a zpřístupnit veřejnosti. Kauzu žalobci vnímají podobně jako případ středověkého obrazu Madony z Veveří. Tu sice soudy zprvu přiřkly farnosti Velká Bítíška, Nejvyšší soud ale rozsudky zrušil, protože není jasný její vlastník.
Pro podobné případy kolem majetku, který nelze podle restitučního zákona vydat, je podle budějovického krajského soudu poskytnuta státem římskokatolické církvi částka 47 miliard korun.
„Rozsudek chápeme jako novou křivdu. Budeme se odvolávat třeba až k soudnímu dvoru ve Štrasburku,“ dodal Tomáš Marek.
