Kůrovcová kalamita začala na Šumavě gradovat po orkánu Kyrill v zimě 2007.

Kůrovcová kalamita začala na Šumavě gradovat po orkánu Kyrill v zimě 2007. | foto: Ladislav Němec, MAFRA

Bylo kácení správné, nebo ne? Šumavský rébus bude řešit Ústavní soud

  • 17
Je to zvláštní rozsudek. Místo aby rozhodl spor mezi správou šumavského parku a ekologickými aktivisty, zda je správné kácet kůrovcem napadené stromy při kůrovcové kalamitě, vše ještě více vyhrotil. Nejvyšší správní soud zamítl žalobu aktivistů na kácení z formálních důvodů, ale samotnou těžbu vůbec neřešil.

Rozsudků ohledně kácení, blokád, těžeb i péče o les je v posledních pěti letech celá řada. Často jsou nejednoznačné a každá ze stran je vykládá naprosto odlišně. Stejně jako ten poslední, kdy nabyl právní moci rozsudek Nejvyššího správního soudu v Brně.

O co šlo? Ekologičtí aktivisté v čele s Dagmar Kjučukovou - místostarostkou Zdíkova a hlavní tváří Okrašlovacího spolku Zdíkovska - podali už před čtyřmi lety žalobu, že šumavský národní park kácí broukem napadené stromy nezákonně.

Kůrovec se ve velkém rozmnožil po orkánu Kyrill v roce 2007, kdy polámal stovky tisíc smrků. Po rozhodnutí bývalého ministra životního prostředí Martina Bursíka a následně tehdejšího vedení šumavského parku zůstaly ležet desítky tisíc kubíků v lesích, aby zetlely.

Do nich nalétl kůrovec a šířil se dál na zdravé stojící stromy. Nové vedení začalo stromy kácet. Aktivisté ale celou dobu tvrdí, že si les poradí s kalamitou sám.

Kjučuková pošle spor k Ústavnímu soudu

Dagmar Kjučuková svůj boj nechce vzdát a podala k Nejvyššímu správnímu soudu kasační stížnost. Ten ji ale nyní zamítl bez možnosti odvolání. Kjučuková proto udělá další krok: spor historicky poprvé pošle k Ústavnímu soudu.

"Žalobu jsme dávali proto, že správa parku zasahovala, aniž by měla výjimky ze zákona. Podle nás konala nezákonně. Podle listiny základních práv a svobod máme právo na příznivé životní prostředí," řekla Kjučuková.

Naopak správa šumavského parku má ze zamítnutí Kjučukové stížnosti až nepřiměřenou radost a vidí v něm posvěcení kácení.

Množství vytěženého kůrovcového dříví

2001 - 31 467
2002 - 10 896
2003 - 13 276
2004 - 35 166
2005 - 38 343
2006 - 26 673
2007 - 14 790
2008 - 119 603
2009 - 299 000
2010 - 330 000
2011 - 233 000
2012 - 70 000
2013 - 30–50 000

"Rozhodnutí soudu beru jako potvrzení toho, že jsme postupovali v boji proti kůrovci správně a zákonným způsobem. Ekologičtí aktivisté se nám snaží naši práci všemožně znepříjemnit, přitom odbornost jde v jejich případě mnohdy stranou. Tady naštěstí zvítězil zdravý rozum," komentuje rozsudek ředitel šumavského parku Jiří Mánek.

A nadšeně interpretoval rozsudek soudu i ministr životního prostředí Tomáš Jan Podivínský, kteří řekl, že "tahanice, které nikomu neprospěly, má Šumava za sebou".

"Poničená Šumava, kterou likvidoval kůrovec za vydatné podpory ekologistů, není příjemným pohledem pro nikoho. Rozsudek také ukazuje, že dlouhodobě nelze zneužívat ekologistické zdánlivě ´propřírodní´ argumentace proti lidem, společnosti a v důsledku proti přírodě samotné," řekl Podivínský.

Rozsudek se tak ale podle soudu vykládat nedá. "Nelze vyvozovat, že šumavský park postupoval správně a zákonně při asanaci kůrovcové kalamity. Soud se touto otázkou nezabýval, stížnost aktivistů soud zamítl spíše z formálních důvodů," uvedla mluvčí soudu Sylva Dostálová.

Důvodem zamítnutí bylo, že žaloba byla směřována na správu parku jako orgán státní správy, ale stromy kácela správa jako správce lesa.

Na Šumavě padlo od větrné smršti v roce 2007 za oběť kůrovci milion stromů. Kůrovcová kalamita, při níž se v jednotlivých letech kácelo i přes 300 tisíc kubíků dříví, je už pryč. Letos správa parku vytěží jen 30 až 50 tisíc kubíků napadených stromů.