V 17. století tvrdil Jan Amos Komenský, že škola by měla být především hrou. Jihočeští učitelé nominovaní na cenu Zlatého Ámose slova Komenského jenom potvrzují.
„Občas děti nechám si hrát na paní učitelku a já se stanu žákem. Nastolím nějaký problém a nechám je, aby se jej pokusily vyřešit,“ říká učitelka prvního stupně na českobudějovické Základní škole J. Š. Baara Karla Ptáčníková, kterou její žáci na cenu navrhli.
Soutěž se letos koná pošestadvacáté a ocenění nejoblíbenějšího učitele v Česku může získat kromě Ptáčníkové ještě pět dalších učitelů z jižních Čech.
Nominovat učitele mohli žáci a studenti až do konce minulého roku. Nyní mají čas do začátku února, aby se připravili na obhajobu svých pedagogů v regionálním kole před pražskou porotou.
„Pojmeme to jako výlet, takže vyrazíme do Prahy úplně všichni. Je to takové malé poděkování za jejich aktivitu,“ vysvětluje ředitel Základní školy a mateřské školy Hosín Jan Čipera, který vede kolektiv 24 dětí. Sám byl nominací překvapen a bere ji jako velké vítězství.
„Doslova mě šokovalo, že naši žáci dokázali sehnat dostatek podpisů k nominaci. Muselo jim to dát spoustu práce,“ dodává Čipera.
Nejdůležitějším prvkem výuky je podle učitelů zejména umění žáky správně motivovat. „Mladší děti se snaží více zapojovat do výuky a ve srovnání s jejich staršími kolegy častokrát při řešení úloh více zapojují hlavu. Díky tomu, že učím fyziku, tak mám celkem dost prostoru pro různé praktické pokusy, které studenti mají rádi,“ líčí další z nominovaných, Milan Vančura z vimperského gymnázia.
Podle jeho slov jsou pak žáci zvídavější a chtějí vědět i věci nad rámec klasické výuky. „Nedávno po mně chtěli studenti primy vysvětlit principy kvantové fyziky. Museli si vystačit s příkladem Schrödingerovy kočky. Detaily by asi ještě nepobrali,“ říká se smíchem Vančura, který ve své nominaci vidí důkaz toho, že má v dosavadní práci ve škole pokračovat.
Stejného názoru je i Ptáčníková. „Beru to jako poděkování, že výuku snad dělám dobře. Chci, aby její forma byla přínosná a zároveň zábavná,“ podotýká učitelka, která si zakládá na individuálním přístupu. „V některých případech nebazíruji na jednotném postupu, takže nechám vyniknout žáky, kteří přijdou s originálním řešením,“ dodává.
Výuku na podobném základu se snaží upřednostnit také Čipera, který na hosínské malotřídce učí pátým rokem. „Hlavně se děti musí do školy těšit. I proto pro ně výuku zpestřuji hrou nebo soutěží,“ říká.
Do budovy Poslanecké sněmovny, kde se bude 7. února část regionálních kol konat, vyrazí z kraje kromě Čipery, Ptáčníkové a Vančury ještě Tomáš Englický ze Základní školy Nová Včelnice, Simona Licehamrová z 1. Základní školy Jindřichův Hradec a Pavlína Kopáčková ze Základní a mateřské školy ve Vacově.
