Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Splouvání Teplé Vltavy by se mohlo opět zjednodušit, říká hydrobioložka

  16:58aktualizováno  16:58
Přísná pravidla pro splouvání Teplé Vltavy splnila svůj účel. Registrační poplatky, omezený počet lodí i vysoký stav vody, při němž je možné na řeku vyrazit bez průvodce, to všechno napomohlo k tomu, aby Vltava na Šumavě znovu ožila. Hydrobioložka národního parku Eva Zelenková teď vidí hlavní problém řeky jinde.

Hydrobioložka Správy Národního parku Šumava Eva Zelenková. | foto: Marek Podhora, MAFRA

„Od roku 2003, kdy se při velkém suchu rozhodlo o zavedení omezení, se situace v mnohém zlepšila. Dá se říct, že vodáci teď pro řeku neznamenají větší nebezpečí, a je možné, že se pravidla do budoucna znovu zjednoduší,“ připouští 54letá hydrobioložka, která na Správě Národního parku Šumava pracuje od roku 1995.

Co je tedy tím hlavním problémem?
Ryby, které vyplouvají každé jaro z Lipna proti proudu řeky. Je jich ohromné množství, podle posledních měření statisíce. Vytlačují ryby, které se v řece vyskytují přirozeně, do přítoků Vltavy a k jejímu hornímu toku. Pro pstruhy a lipany představují silnou konkurenci. Má to velmi neblahý dopad například na populaci perlorodek. Ty totiž pstruhy potřebují ke svému rozmnožování.

O pohybu ryb z Lipna se mezi rybáři mluví už dlouho. Jak je možné jim v putování zabránit?
Situaci by mohla zlepšit nějaká bariéra, která by rybám zabránila v pohybu. O možnosti její výstavby se mluví už dlouho. Zatím ale chyběly přesné údaje o množství ryb, které z Lipna putují do řeky, i o tom, jak se v řece chovají. Ale v současné době je už máme k dispozici. A právě stavba bariéry vyplynula z výzkumů jako jedno z možných řešení problému.

Na řeku se už vydalo 200 lodí

Už 850 lidí vyplnilo od dubna svou registraci, která jim umožní splout letos v létě Vltavu na území Národního parku Šumava.

Sezona začala v květnu, kdy je splouvání možné jen o víkendech nebo státních svátcích. I přes tohle omezení už se za tři týdny na řeku vydalo 209 lodí.

Poplatek za registraci se letos zvýšil pro úsek ze Soumarského mostu do Pěkné na 500 korun při on-line rezervaci. Na místě je o 100 korun vyšší.

Vltavu je možné splouvat už od Borových Lad do Polky, ale jen v květnu o sobotách a nedělích.

Má někdo představu, jak by mohla bariéra vypadat?
V loňském roce se spustil projekt, jehož úkolem je do roku 2022 vymyslet a modelově otestovat způsob, jak rybám zabránit v migraci z Lipna. Věřím tomu, že vědci s nějakým nápadem přijdou. Pak bude možné bariéru vybudovat. Národní park Šumava má zároveň schválený projekt na posilování populace perlorodky. Vltava je jedinou řekou v Čechách, která dokáže uživit i jejich nejmladší stadia.

Jenže nejmladší stadia se vyvíjejí v žábrách pstruhů.
Přesně tak. Perlorodky vypouštějí své larvy v létě a ty si musí najít své pstruhy. V současné době mají jen velmi malou šanci na úspěch, protože pstruzi se nacházejí v řece většinou nad místy, kde žijí perlorodky. Některé kolonie perlorodek se vyskytují třeba i na úrovni Želnavy, zatímco pstruzi vystupují až do Řasnice u Lenory. Vytlačují je tam právě ryby z Lipna.

O jaké druhy ryb se jedná?
Nejčastěji o ryby kaprovité. Boleny, ale také jelce jeseny, cejny, plotice a především oukleje, kterých v době tahu každý den propluje řekou několik tisíc. Přesným měřením se v minulých letech zabývali vědci z Hydrobiologického ústavu Akademie věd a potom také z České zemědělské univerzity. Jejich cílem bylo zjistit počet ryb, které řekou táhnou, ale také to, jak se potom v řece chovají.

Jakými způsoby je tohle možné zjistit?
Ke zjištění počtu ryb využívali vědci akustické kamery, pomocí nichž snímali každé jaro vybraný úsek řeky, kterým ryby musely proplout. Více než 150 kusů ryb sedmi druhů pak dostalo speciální vysílačky. Díky nim je možné i dnes sledovat, v jaké části řeky se zdržují a jak se tam pohybují v závislosti na ročním období. Zajímavé výsledky přineslo třeba sledování štik.

Ty jsou v klasických pstruhových revírech vnímané jako nežádoucí.
To je pravda. Výzkum ve Vltavě ale naznačil, že se štika v tomto prostředí chová jako ryba hodně teritoriální, která si hlídá své stanoviště. A pro pstruhy je vlastně užitečná tím, že pomáhá regulovat stavy kaprovitých druhů ryb.

Když jim bariéra ve vstupu do řeky zabrání, začne perlorodek přibývat?
Cílem nadcházejícího programu bude zvýšení populace dospělých perlorodek ve Vltavě asi na pět tisíc kusů. Do té doby by mohl být vyřešen i problém s vytlačováním pstruhů. Bavíme se o horizontu nejméně 10 až 15 let. Perlorodky totiž dospívají velmi pomalu. Pak už by ale snad nic nemuselo bránit jejich přirozenému rozmnožování.

Zůstane kvůli nim i nadále splouvání regulováno tak přísně?
Z našeho pohledu představovalo velký problém hlavně v době, kdy nebylo nijak omezeno ani výškou hladiny, ani počtem lodí. Když jezdilo 12 tisíc vodáků za sezonu i při velmi nízkých hladinách, nebylo to nebezpečí jen pro perlorodku, ale celý ekosystém. Od té doby se však zvedla kázeň mnohých lidí, kteří chtějí Vltavu splouvat, možná i proto, že existuje regulační poplatek. I ten pomohl odfiltrovat ty, kteří jeli na vodu proto, aby se bavili po svém. V současné době už nejsou vodáci zásadní problém a možná, že se časem pravidla splouvání trochu uvolní. Na druhou stranu ale očekávám, že na zavedení přísnějších pravidel budeme muset jednat třeba s rybáři.

Co mohou očekávat?
Pokud začne v řece perlorodek přibývat, budeme se muset snažit bránit jejich poškození. Znamenat to bude třeba zákazy vstupu do vody v dalších úsecích nebo zvýšení lovné míry pstruhů, abychom podpořili i jejich přirozené rozmnožování.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jiří Kučera jako první vyfotil divoké vlky na Šumavě.
První snímky divokých vlků ze Šumavy ulovil fotograf poblíž Modravy

Byli čtyři, před zimou vypadali v dobré kondici a s vlky, kteří před nedávnem utekli z výběhu v Bavorsku, neměli nic společného. Nedaleko Modravy se o víkendu...  celý článek

Lipno u Nové Pece (říjen 2017).
Hladina Lipna kvůli suchu klesla, místy je jen v původním korytu Vltavy

Hladina lipenské vodní nádrže vzhledem k letnímu suchu výrazně klesla. Momentálně zásobní prostor přehrady zadržuje 171 milionů krychlových metrů vody a je...  celý článek

Parkovací místa označená modrou barvou budou moci od 1. listopadu využívat jen...
Lidé se žádostmi o parkovací karty nespěchají. Ulice už se barví domodra

Nejistota, strach, že se nic nezmění, rozpaky, ale i naděje ve zlepšení provázejí obyvatele Pražského předměstí v Českých Budějovicích. Od 1. listopadu tam...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.