Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sport, to jsou pro mě děti, říká jihočeská radní Krejsová

  13:41aktualizováno  13:41
Jana Krejsová je radní Jihočeského kraje za ČSSD pro školství, mládež a také tělovýchovu. Špičkový sport jako takový bere na vědomí, ale jinak ji příliš nezajímá. Důraz klade na pohybové aktivity dětí a také se účastní akcí, kde děti sportují. "Děti musíme dostat ven. Ve vnitřním prostoru pobýváme 80 až 90 procent času," řekla při vysvětlování, kde vidí problém kolem zdraví dětí.

Sport dětí - na tens se soustředí jihočeská radní Jana Krejsová především. | foto: Profimedia.cz

Blíž má ke školství. Stále vyučuje na vysoké škole. "Tělocviku by mohlo být víc," míní. "Důležité je se hejbat. To vidím jako pozitivní."

Ví, že strakonické studentky pojedou letos do Číny na celosvětový turnaj vítězů středoškolských her v basketbalu. Akci strakonického klubu Koše proti drogám, která se stará o vyplnění volného času mládeže o prázdninách, však nezná.

Jste krajskou radní také pro sport. Jakým způsobem ho řídíte nebo vedete?
Tady se hlavně očekává to, abych pro sport sehnala co nejvíce peněz. To je úkol. Abych sháněla peníze. Různé dotační tituly na vybavení sportovišť a na činnost. Snažím se to řešit i v oblasti grantů kraje. Hledám možnosti. Komunikuju s různými organizacemi. Je fakt, že komunikuju hlavně kolem dětského a mládežnického sportu.

Můžete uvést příklad?
Teď komunikuju docela dobře o střelbě z malorážky, ze vzduchovky. To je také sport. Řekla jsem jim, aby se prezentovali, tak se prezentujou na krajských stránkách. I tam jsou šikovné děti. Jsou tu olympiády dětí. Zimní i letní. Tu jsme pořádali v Táboře. Loni byla zimní v Liberci, teď bude letní v Olomouci. Jihočeský kraj se docela pochlapil a obsadíme všechny sporty. Vyšli nám tam například vstříc s autobusy, které pojedou jen za režii. Vybrali jsme i hezké oblečení, které bude malé Jihočechy dobře reprezentovat. Teď probíhá výběr dětí, které pojedou.

Vy stále utíkáte k dětem.
Ano, utíkám, protože dospělí o sobě rozhodují už víceméně sami.

Někdy je to špatně.
Je nabídka a poptávka. Kdo chce dělat organizovaně, a kdo rekreačně. Je to jen v lidech. Každý se může svobodně rozhodnout, jakým sportům se bude věnovat.

Znáte například případ táborského hokeje z poslední doby?
Ne, ne, neznám. Nesleduji hokej, přiznám se, že ho neznám. To by vám řekli moji kolegové na školství. Ale tohle zrovna nesleduji.

To byla první otázka. Jakým způsobem řídíte sport? Kdo o něm tady rozhoduje?
O tomhle sportu nerozhoduju. Ty kluby jsou součástí svazů a do toho nezasahuju. Jen když s námi chtějí něco udělat ve spolupráci, tak jednáme. Jinak ne.

Jana Krejsová

Narodila se v roce 1954. Vystudovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde také obhájila doktorát.

Je krajskou radní v jižních Čechách, členkou městského zastupitelstva v Prachaticích, členkou pracovní skupiny pro Národní park a Chráněnou krajinnou oblast Šumava. Působí i v několika komisích ČSSD. Na Jihočeské univerzitě vyučuje vyšetřovací metody v hygieně a životním prostředí.

Co když chtějí peníze z grantů?
Pokud chtějí peníze z grantů, tak se na granty přihlásí. Když splňují podmínky, dostanou z grantů peníze. O tom rozhoduje komise, která je jmenována radou. Když se vyhlásí grant, jmenuje se komise.

Víte například, kolik mladých hokejistů mají v táborském hokejovém klubu?
Abych byla jako encyklopedie, to není nutné. To pro mě není nutná informace. Důležitá je ta, když něco s někým řeším a on potřebuje pomoc. Jsou tu jednotlivé svazy a já jim nemůžu poroučet, co mají dělat.

Je vůbec šťastné řešení, aby byla oblast školství a mládeže spojena se sportem?
Mládež a sport, to je podle mě důležitá oblast a prolíná se. Jsou u toho školy. Je to šťastné i z hlediska kraje. Ale kraj do toho zasahuje způsobem, o kterém jsem mluvila.

Takže ostatnímu sportu pomoci kraj nemůže?
Jak má pomoci ostatnímu sportu? S danou filozofií má přijít ten sportovní svaz. Mají ČSTV a tam si to řídí. Kraj sport neřídí. A myslím si, že je to správné. Je to dobrovolná činnost, nadstavba.

Dobře. Ale jak pochopíte problém věci, když mu v té oblasti nerozumíte?
Nemusím znát perfektně pravidla, jak se hraje hokej. Vím, kolik je tam hráčů a podobně. Ale nejsem člověk, který na to musí koukat a sledovat, kdo má jaké výsledky. To ani nemám v pracovní náplni. Oni hrají, reprezentují dané město a jsou v tom svazu. Bavím se spíš o věcech provozních. Kdy je třeba pomoci s turnaji, na které jsou třeba finanční prostředky. Nejsem sportovní novinář jako vy, který to zná. Ani mi to nepřísluší, abych sledovala, kdo špatně zahrál.

To netvrdím. Ale například v Táboře mají rozpočet kolem miliardy korun a nebyla tam ochota uvolnit tři miliony korun na hokej. Klub se stará o 250 mladých lidí. Od nejmenších po juniory.
Ale ty děti nemáme jen v hokeji. Máme je ve všech sportech. A neměli bychom upřednostňovat jeden sport před druhým.

Zase utíkáte. Protože se chci bavit o tom, že se klub stará o 250 dětí, a radnice není ochotna dát na jeho činnost.
Nemluvím tady za radnici. Je to samospráva a my jsme samospráva. A je to dobrovolná věc, zda se dá na činnost, nebo ne. Nechci to hodnotit, jestli je to správně. To je věc každého města. Jsem z Prachatic. Měli jsme fotbal, který byl najednou ve druhé lize. Hovořili jsme o tom jako zastupitelé, že na to nebudeme mít finanční prostředky, abychom druhou ligu udrželi. Byla jsem jedním z těch, co říkali, aby si soutěž zkusili, když seženou peníze. Byla v tom úprava stadionu. Byla jsem pro. Jsou tam děti, mládež. Takže jsme to zainvestovali. Druhá liga dlouho nevydržela. Nebyly na ni peníze.

Když se klub stará o 250 dětí a mládeže, je to v pořádku. Když chtějí od města přispět na činnost, nejde to.
To je poptávka a nabídka.

To myslíte vážně?
Děti mají zájem hrát hokej a je jich 250. Ale někdo to musí zaplatit. Když město řekne, že na to může uvolnit jen tolik a tolik a zbytek si musíte sehnat někde jinde, tak to tak prostě je.

Ale tomu městu se hodí, že se mu někdo stará o 250 lidí.
To nemůžete pokládat otázku, jestli se mu to hodí. Tady se jedná o ty človíčky. Berte každého jednotlivě, kde rodič chce, aby z něj byl hokejista. Ale to město na to nemá, aby to mohlo podporovat v tak velké míře. Klub si to musí řešit tím, že peníze získá od rodičů, od sponzorů, a od města získá jen tolik, kolik mu město může dát. Beru to tak, že kdyby město mělo peníze, dalo by daleko víc.

Co Tábor bude dělat, až tam těch 250 dětí nebude hrát hokej a zvýší se tam třeba trestná činnost?
To je otázka společnosti. To není otázka sportu. To je otázka výchovy v rodině, aby byla kvalitní.

A nemyslíte si, že se sport podílí na tom, aby se mládež nějakým způsobem zaměstnala?
Sport je prakticky-zájmová činnost. Řeší to, že děti jsou nějakým způsobem organizované. To je pravda. Ale to jsou i domy dětí a mládeže, různé kroužky ve školách. To je zcela rovnocenné další mimoškolní činnosti, jakou mají i ve sportu.

Myslíte, že je to rovnocenné?
Určitě. Třeba pod školama mají taneční kroužky, hrají pod nimi i basket, vybíjenou. Tam to taky funguje a není to jen organizovaný sport.

Titul mistrů světa v hokeji v loňském roce v Německu získali však hráči, kteří vyrostli v klubech. Ne ti, kteří vyrostli v kroužcích a v domech dětí a mládeže.
To, že získali titul, chápu. Ale pro zdraví dítěte mají kroužky stejnou cenu, jako když chodí sportovat do sportovních zařízení. Dívám se na to z pohledu zdraví člověka.

Takže vám je jedno, jestli budeme mít medaile? Jde vám o pohyb mládeže.
Ano, jde mi o zdraví člověka. Nejsem fanda, abych byla u televize a říkala, že musíme vyhrát. Když děti vyhrajou, mám z toho radost. Ale vidím větší přínos v tom, když jsou zdravé.

Sportovala jste někdy?
Jako sport mám vysokohorskou turistiku, jezdila jsem na kole, běhala jsem na běžkách. Teď nemám tolik času, tak chodím na túry a chodím ráda. Jsem v přírodě. Nikdy jsem neprovozovala sporty, které byly v uzavřených prostorách.

Co říkáte například podpoře klubů formou dotací, kdy jim radnice dají peníze, ale pak si je nechají poslat zpět na provoz zařízení?
Tenhle systém z Prachatic neznám a ani jsem se nesetkala s tím, že by to tady někdo říkal.

Je to tak, že se dají dva miliony do klubu. Klub ty peníze vezme a pošle je jako náhradu za provoz stadionu, když jsou tam děti. To si radnice mohou vzít ty dva miliony rovnou a dát je na náklady. A nemusejí tvrdit, že podpořily sport dvěma miliony.
S tím souhlasím, pokud je stadion radnice. Souhlasím, že tohle není podpora. Jestli je to zařízení radnice, je to špatně, že to tak řeší.

Je to tady ve spoustě měst v kraji. Přitom v jiných městech dávají peníze na provoz rovnou a pak jim dávají ještě třeba na hokejky.
Určitě není správné, kdyby radnice řekly, ano, provoz je zadarmo a je to od nás dar. My vám platíme proud. Ale aby to bylo, jak říkáte, to také není správné. V Prachaticích nemáme hokej, ale tímhle způsobem to neděláme.

Byla jste někdy na nějakém prvoligovém utkání?
Byla jsem v Českých Budějovicích na fotbale. Bylo to loni někdy v létě a byla jsem tam s velvyslankyní Jihoafrické republiky.

Jak se vám to líbilo?
Pravidla hry fotbalu znám. Ale můžu říct, že hráli nula nula se Vsetínem (šlo o zápas Budějovice – Slovácko 0:0, 20. září 2009 – pozn. red.), a nelíbilo se mi to. Hráči neustále padali a byli rádi, že se dotkli míče jakoukoliv částí těla. Ale byla jsem na turnaji. To byly děti dvou kategorií a ti kluci hráli úžasně. Někteří byli hodně dobří a dali do toho i to srdíčko. Tam jsem vydržela fandit i několik hodin. Proto mluvím o dětech, vážím si jich a hrajou to s láskou.

Věděla byste například, jakou výši rozpočtu mají špičkové kluby v Jihočeském kraji?
Ne, ne. Nikdy jsem se o to nezajímala a opravdu to nevím.

Fandíte někomu ve sportu?
Fandím slušným lidem. A můžu říct, že fandím lidem, kteří jsou skromní a nic ze sebe nedělají.

To sportovci nejsou?
Ne, to jsou veškeří lidé. Nehodnotím povahové vlastnosti sportovce. Ale můžu říct, že jsem tady přijímala handicapované sportovce. A těm fandím. Plavce, to jméno si nepamatuju, ten byl hrozně šťastný. Tomu fandím (Arnošt Petráček – pozn. red.).

Ve vašich aktivitách sport asi moc času nezabere.
Ten dojem nemáte správný. Chodím o sobotách a nedělích na různé akce. Ale chodím tam, kde mě pozvou. Můžu říct, že mě pravidelně zvou fotbalisté Českých Budějovic. Ale tam jsem byla zatím jednou. Řekla jsem jim na rovinu, že jsem z toho neměla žádný požitek. Až budete dávat góly, tak přijdu. Ti mě zvou, ale pokaždé se řádně omluvím. A jdu radši na tanec nebo jsem byla pozvaná na přespolní běh ve Vimperku. To se mi taky docela líbilo.

V Prachaticích jste také nebyla na fotbale?
Přiznám se, že jsem tam na fotbale nikdy nebyla. Fotbal není moje doména. Fotbal hrajou děti i dospělí u nás před barákem, těm fandím. A řekla bych, že od té doby, co Prachatice spadly, tak hrajou líp.

Je snadnější, když se hraje nižší soutěž. Zajímá vás vůbec oblast špičkového sportu?
Ne, že nezajímá. Ale nejsem fanda. Když jsem studovala v Praze, byla jsem se třeba podívat na hokeji, když hrávala Sparta. Ale že bych musela být v tom kotli, to mě neoslovuje. Podívám se ráda na skoky na lyžích, na sjezdy na lyžích, to se dívám v televizi. I na krasobruslení, to je krásný sport. Docela zajímavý je triatlon. Líbí se mi třeba i sumo.

Informuje vás někdo o problémech sportu v kraji?
Jistě. Každé pondělí tady máme poradu s panem Průchou. Ten má na starosti sport, tak si to probereme. Co kdo kde hrál, s kým budeme komunikovat, komu popřejeme, kdo je šikovný.

Kde ještě získáváte informace o krajském sportu?
Čtu noviny, které mám každý den doma.

Pro sport v kraji není dobře, že máte ráda jen sport dětí. Kdyby tu byl sportovec, vypadalo by to jinak.
To nemáte pravdu, protože mě moc neznáte. To není rozhodování o sportu, to je všechno o penězích. Byla jsem ředitelkou Okresní hygienické stanice v Prachaticích. I tam jsem musela shánět peníze. A snažím se je získat do všeho, do čeho můžu.

Kdybyste byla sportovec, měla byste ke sportovcům blíž a sháněla byste víc peněz pro ně.
Tak to být nemůže. Musí to být vyvážené, školství a sport. Nejde něco upřednostňovat. Proto se to snažím vyvážit i v těch grantech.

Teď se dává sportovcům za vinu, že neuměli řídit Sazku.
Na to nemám názor. Vím, že když dělali tu velkou arénu v Praze, bylo to velké finanční břemeno. A riziko tady se splácením bylo. Neznám podrobnosti a nevím, proč to tak dopadlo. Bude škoda, pokud o tu arénu přijdou.

Ono je to ve finále tak, že o sportovcích nerozhodovali sportovci, ale úředníci. Proto mají sportovci pozici, jakou mají. Proto jsou pod školstvím a proto je třeba řídila ministryně Buzková, která byla u sportu vidět, jen když odletěla na olympijské hry do Atén.
Z toho pohledu, jak je to z hlediska státu zavedené, nebo není, to nechci hodnotit. Řeším opravdu ten kraj. Třeba hokejisté z Tábora se mnou nikdy nekomunikovali. Nikdy mě neoslovili. Jsem tu přitom každé ráno. Jinak se na mě obrací strašně lidí. Řeknu jim, ano, tohle je reálné, a tohle ne. Tady dostávají peníze na reprezentaci týmy i jednotlivci. Říkám jen, že musejí být iniciativní, přijít a říct si, co potřebují.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Peter Galamboš v dresu Českých Budějovic
Chci zlepšit střelbu na bránu, plánuje českobudějovický Galamboš

Měří 196 centimetrů a váží 90 kilogramů. Pro středního útočníka jsou to ideální proporce. Málokdo ho pak dostane od puku. „Centrem jsem odmalička. Ve čtrnácti...  celý článek

Fanoušci volejbalových Budějovic
Tři vítězství bez ztráty setu. Tak začíná sezonu mistr

Volejbalisté Českých Budějovic odstartovali sezonu v extralize parádně, ale kouč Dvořák dosavadní výsledky nepřeceňuje. Zítra Jihostroj přivítá od 17 hodin...  celý článek

Budějovický kouč Antonín Stavjaňa udílí pokyny.
Odvolaný Stavjaňa: Teď si trochu odpočinu. Dva roky jsem neměl volno

Spojení České Budějovice - Stavjaňa už od pátku neplatí. Vedení prvoligového hokejového klubu se rozhodlo, že do extraligy má zatím tápající tým dovést jiný...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.