Výhodu měli "lehké váhy" a technicky vybavení jezdci. Místo plánované hodinovky se nakonec jelo jen tři čtvrtě hodiny. Víc by stroje, jezdci i trať nevydrželi. Jen malé ostrůvky trávy napovídaly, že tu ještě nedávno byla travnatá plocha letiště.
Kozí dechy, prskolety, fichtly, chcete-li třeba pařez, to podle tvaru sedadla. To vše jsou přezdívky československého motoristického šlágru padesátých let minulého století pro jednosedadlovou Jawu Pionýr o objemu 50 kubických centimetrů. Do této kategorie "silných" strojů patřily i Jawy 20, Stadiony nebo Babety.
Letošní ročník závodu fichtlů se nesl v duchu boje se všudypřítomným bahnem.
121 nadšenců z celé republiky, kteří propadli jízdě a péči o toto dnes už historické vozítko, pořadatelé v Soběslavi rozdělili do dvou kategorií.
Jediné závodnici se brzy dostala do zapalování voda
Klasici, kterých bylo celkem 83, nesmějí na svých strojích činit žádné úpravy. V kategorii sport odstartovalo 38 motorek, jimž mohli mechanici zpevnit rám, vylepšit pérování a tlumiče. Nebo i upravit motor, ale při zachování obsahu do 50 kubických centimetrů.
K vidění byla řada karambolů.
Jan Brožek z Čerčan, nejlepší v kategorii klasik, ujel za 45 minut 21 kol. Jediná žena, čtrnáctiletá Iveta Sládková z Chýnova, zvládla tři kola. Pak její Jawa nabrala do zapalování vodu a skončila v depu.
V kategorii sport projel Jiří Lovětínský z Dačic se svým speciálem trať třiadvacetkrát. I díky superbikovým zkušenostem bylo jeho letošní vítězství v Soběslavi už čtvrté v pořadí.
