Žádný z nich v dětství nesnil o tom, že bude starostou. Chtěli být piloty, námořníky a cestovateli jako ostatní. Jenže pak přišel politický převrat a sociolog, učitel, stavbyvedoucí, hodinář i počítačový technik se učili rozhodovat o dění na radnici.
Vyjmenované profese nevybrala MF DNES náhodně. Živili se v nich Jihočeši, kteří uspěli u voličů ve všech polistopadových komunálních volbách. A přestože většina z nich už má nárok odejít do penze, míří v říjnu do voleb znovu.
"Když jsem vzal funkci starosty, protože jsme s naší kandidátkou KDU-ČSL získali šest mandátů z jedenácti a nikdo to nechtěl dělat, je fakt, že žena byla hrozně 'nadšená'. Jako starosta jsem měl třetinový plat," vzpomíná 64letý Josef Blahovec, starosta Malenic na Strakonicku (TOP 09).
Z pražského stavbyvedoucího se stal starosta Malenic
Vedení malé obce vyměnil v roce 1990 za místo stavbyvedoucího Pozemních staveb v Praze a netušil, jak se mu budou stavařské zkušenosti v nové profesi hodit.
Zvlášť při opakovaných povodních, když Malenice utrpěly už při bleskové záplavě v roce 1995 škody za 30 milionů korun. Dnes se může chlubit, že obec pod jeho vedením opravila školu, kulturní dům, obecní úřad a oživila faru pro spolkový život.
V dresu lidovců nastoupil v roce 1990 na radnici v Borovanech na Budějovicku i sociolog Stanislav Malík.
"Byla to změna dost podstatná, starosta je úvazek na 24 hodin. Ale ta práce mě chytila a někdy si říkám, že bych měl platit městu, že mě to nechávají dělat. Myslím, že se dost věcí podařilo, o tom svědčí nárůst obyvatel o 25 procent za těch 24 let," podotkl 66letý Malík.
Zvyšování počtu obyvatel, protože úspěšný starosta dovede sehnat dotace, přitáhnout investory a nabídnout lidem parcely či rovnou nové rodinné domy, je společné pro všechny jihočeské starosty, které jejich voliči nemění.
"My jsme se chtěli v Úsilném osamostatnit od střediskové obce Hrdějovice, a proto ti nejaktivnější udělali devítičlennou kandidátku a od té doby to tak zůstalo," připomněl 58letý starosta Úsilného na Českobudějovicku Pavel Kašpárek.
Ukončil kariéru počítačového technika a místo toho se učil shánět dotace. "Zatím se mi podařilo sehnat téměř 90 milionů," pochlubil se Kašpárek, který kandiduje jako nezávislý.
Eybert řídí Chýnov a navíc sedí v Senátu
Hodináře Oldřicha Petráška a učitele Pavla Eyberta vynesla na radnice ODS. Šestapadesátiletý Petrášek je starostou v Netolicích na Prachaticku od roku 1994, o osm let starší Eybert řídí Chýnov na Táborsku od roku 1990.
"Malé město nemá úředníky na všechno, cestovní ruch a další věci dělám běžně po večerech. I když přibyla obrovská byrokracie, město funguje stále se stejným počtem zaměstnanců," řekl Petrášek.
Chýnovský starosta a senátor Eybert je neuvolněným starostou a s nadhledem politického maratonce říká, že si prací na radnici kompenzuje práci v Senátu.
"Když postavíte brouzdaliště pro děti nebo čističku, uspokojí vás, že hned vidíte výsledek práce. V Senátu je to hodně teoretická práce na zákonech, která přinese uspokojení za dlouho a někdy ani to ne," srovnává.
