Jejich pastviny, zeleninové zahrady, pole a zemědělské budovy se rozprostírají na bezmála dvou tisících hektarech. Obhospodařované pozemky v okolí Malont a Meziříčí na Českokrumlovsku jsou podle agronomky Hany Kýbusové jedním velkým organizmem. Ten se podle zásad biodynamiky snaží být soběstačný a uzavřený.
„Představte si lidské tělo. K tomu, abyste se cítili dobře a váš organizmus správně fungoval, potřebujete mít zdravé a funkční všechny orgány. My jsme proto pro vyjádření vnitřního uspořádání našeho hospodářství použili termín buňky. Jsou jimi rostlinka, chov zvířat, malá rostlinka, mlékárna, obchod, krajina a zázemí, které společně pracují v jedinečné symbióze,“ líčí Kýbusová.
Principy biodynamického zemědělství popsal ve 20. letech minulého století v sérii přednášek rakouský filozof, pedagog a ezoterik Rudolf Steiner. Vycházel přitom z fenomenologie a nauky o působení vlivu vesmírné energie na zemědělskou výrobu.
„Někomu to celé může připadat jako pseudověda, nebo dokonce šarlatánství, ale já osobně mohu říct, že čím hlouběji do těch poznatků pronikám, tím přirozenější a smysluplnější mi připadají,“ popisuje Hana Kýbusová, která vystudovala pražskou zemědělskou univerzitu.
Dlouhá léta však působila jako učitelka na kaplické střední škole a k zemědělství se vrátila teprve před třemi lety. Ne úplně standardní pojetí biodynamického zemědělství ji však uchvátilo téměř okamžitě a nyní se mu věnuje právě ve společnosti Bemagro. Ta vedle aktuálního Bartákova hrnce získala v červenci loňského roku také certifikát značky Demeter.
Zemědělský koloběh
Podle jejího vyprávění vše zní jako nejpřirozenější princip zemědělského koloběhu: vyvážený poměr orné půdy, luk a pastvin a k nim odpovídající počet zvířat. Pro ně je hospodářství schopné vyprodukovat vlastní krmivo a zároveň z nich následně vzejde potřebné množství organického hnojiva pro půdu.
„V těchto dřevěných konstrukcích se míchají biodynamické preparáty. Tady máme roháček a vedle je křemenáček,“ ukazuje Hana Kýbusová na sudy, ve kterých míchá vodu březovým koštětem. „Je to fyzicky docela náročná práce. Musí se míchat po směru hodinových ručiček do té doby, než se vytvoří viditelný vír, a pak zase na druhou stranu. Alespoň hodinu v kuse,“ popisuje, jak vzniká biodynamický preparát.
Základem takzvaného roháčku je dynamizovaný hnůj, který vznikne tak, že se kravský roh naplní chlévskou mrvou, nebo slepičím trusem a na půl roku zakope do země. Hnůj se pak smíchá s vodou a vytvoří se postřik.
Propracovaný systém
Biodynamické principy zemědělství jsou podle Hany Kýbusové velice propracovaným systémem, který se nedá shrnout v několika větách, ale zároveň není ničím novým. Už naše babičky jej prý nevědomky využívaly.
Ve společnosti Bemagro nyní pracuje více než padesát stálých zaměstnanců, kterým přes léto vypomáhají brigádníci. Ze zvířat je pro ně nejvýznamnější chov dojnic na farmě v Meziříčí. „Krávy se v létě pasou v širokém okolí a v zimě využívají blízké pastviny jako výběh. Plně dodržujeme zásady ekologického chovu, neodstraňujeme kravám rohy a telátka mohou zůstat s matkami celý týden, než přejdou do školky,“ doplňuje Kýbusová.
Protože pro většinu mléka neměla farma odbyt, a musela jej proto vyvážet do sousedního Rakouska, rozhodla se vybudovat vlastní mlékárnu. „Chceme, aby se naše produkty dostaly českým spotřebitelům. A tak od dubna nabízíme vlastní mléko, jogurty a sýry. Stejně jako naši zeleninu a maso si je zájemci mohou vyzvednout v naší výdejně v Malontech nebo na určených místech dle přesně daných závozových časů. Ty jsou k dohledání na našich internetových stránkách,“ dodává Hana Kýbusová.
