Šumavské kopce lákají každý rok stovky tisíc turistů. Někteří z nich si zdejší přírodu zamilují natolik, že si tam chtějí postavit dům. To by s připravenou novelou stavebního zákona už nemusel být takový problém.
Správa Národního parku Šumava se obává, že v případě schválení nové verze zákona přijde o možnost kontrolovat zástavbu na svém území. Nově totiž mají mít podle pozměňovacích návrhů poslanců Martina Kolovratníka (ANO) a Jana Bauera (ODS) hlavní slovo stavební úřady příslušných obcí.
Novelu měli poslanci projednávat už minulý týden ve středu, kvůli nabitému programu to však nestihli. Vrátit se k ní mají příští úterý.
Proti navrhované podobě zákona se jednoznačně staví ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), který se obává oslabení role parků. Jeho názor pochopitelně sdílí i Správa NP Šumava.
„Důsledky takového rozhodnutí mohou být velmi neblahé. V řadě případů na Šumavě je výsledek kompromisem mezi stavebníkem a kompetentními odborníky. Se schválením novely je pravděpodobné, že se tvář šumavských vesnic promění. Obávám se toho, aby to tu časem nevypadalo jako na Lipensku, kde se v současnosti rozmohlo masivní budování ubytovacích komplexů,“ komentuje podobu novely ředitel NP Šumava Pavel Hubený.
Za pravdu mu dává i dopadová studie, kterou si předloni nechalo vypracovat ministerstvo vnitra. Podle ní hrozí, že úředníci s vazbami na podnikatele či developery budou mít hlavní slovo při rozhodování o zástavbě v chráněných oblastech. Sjednocení rozhodovacích pravomocí o životním prostředí pod stavební úřady hodnotí jako částečný návrat před rok 1990, což není podle závěrů studie žádoucí.
Podle ředitele Hubeného je situace na Šumavě složitější kvůli restitucím, kdy se řada státních pozemků dostala do soukromých rukou.
 |
„Celý park je velmi atraktivní destinací a nedělám si iluze, že by zde zástavba apartmánovými domy nebo hotely s příslušnou infrastrukturou nehrozila,“ dodává Hubený s tím, že takový scénář hrozí všem sídlům na území parku, zejména pak bývalé osadě Zhůří u Rejštejna nebo Filipově Huti nedaleko Modravy.
Ředitel také připomíná přelom tisíciletí jako období, kdy se část projektů podařilo na Šumavě prosadit, jako například v Borových Ladech.
„Staré projekty ale stále existují a určitě se v hlavách developerů rodí i plány nové. Bylo by tedy bláhové věřit, že takové tlaky už nepřijdou. Zejména v případě, že padnou limity, které dosud naplnění těch projektů bránily,“ varuje Hubený.
„Nenecháme si zastavět místo, kde bydlíme“
Na pozoru se mají i starostové dotčených obcí, nicméně masivní zástavby ve svém katastru se důsledkem přijetí novely zákona neobávají.
„Ve schvalovacím procesu má šumavská správa hlavní slovo a jedním z účastníků řízení bude i v případě přijetí nového zákona. Nevěřím tomu, že by park neměl páky na to, aby se v některých případech nedalo zabránit nežádoucím zásahům,“ říká starosta Rejštejna Horst Hasenöhrl.
Zároveň upozorňuje na zmíněné restituce, kvůli nimž se z původně klidné lokality Zhůří stala oblast v hledáčku developerů, mimo jiné i bývalého cyklokrosového závodníka Romana Kreuzigera staršího.
„Klíčový je ale územní plán naší obce, do něhož zasahuje správa NP i ministerstvo životního prostředí. Počítáme s tím, že rozhodující vliv budou mít i v novém plánu, který bychom měli mít příští rok hotový,“ potvrzuje rejštejnský starosta s tím, že podobné snahy se týkají jen Zhůří.
Stejného názoru je i Antonín Schubert, starosta Modravy, pod niž spadá osada Filipova Huť. Podle něho je téměř nereálné, aby se správa NP Šumava k výsledné podobě územního plánu nemohla vyjadřovat.
„Navíc je v okolí obce vlastníkem velké části pozemků. Nejsme blázni, abychom si zaplnili mohutnou výstavbou místo, kde bydlíme. Být to na nás, tak by tam nevyrostly ani objekty, které povolila správa parku za ředitele Krejčího,“ odmítá možnost, že by vedení obce mohlo v budoucnu podpořit projekty developerů.
Ani Schubert nezaznamenal v poslední době větší zájem o masivní zástavbu na území obce nebo v jejím okolí. „Obracejí se na nás naprosto běžní lidé. Většinou jsou to senioři, kteří zde chtějí dožít, nebo rodiny s malými dětmi, jež hledají bydlení mimo velké město,“ všímá si.
„Větší zájem z jejich strany je i u nás, ale to přičítáme situaci v době covidu, kdy mají lidé na podobné plánování více času,“ potvrzuje starosta Rejštejna Hasenöhrl s tím, že hlavní slovo má stejně v tomto případě stát, který má předkupní právo na všechny pozemky na území parku.
