Byl to černý den pro americké piloty operující nad územím jižních Čech. V úterý 17. dubna 1945 přišla 503. peruť 339. stíhací skupiny 8. letecké armády o svého velitele Raymonda F. Reutera a jeho wingmana Williama R. Preddyho. Oba byli sestřeleni při útoku na letiště u Plané v Českých Budějovicích.
Na tento den naplánovalo spojenecké velení jeden z největších náletů. Zúčastnilo se jej 1 000 těžkých bombardérů, které doprovázalo na 800 stíhaček. Jejich úlohou bylo tyto stroje chránit před dotírajícími německými stroji.
Cílem bombardování byly hlavně Drážďany, na českém území pak také nádraží v Ústí nad Labem, skladiště pohonných hmot nedaleko Roudnice nad Labem a železniční objekty v Karlových Varech, Sokolově, Kladně a Berouně.
Spojenci se obzvlášť obávali nejmodernějších proudových stíhaček Messerschmitt Me-262 Schwalbe. Byly označované za Wunderwaffe - zázračnou zbraň, která měla zvrátit průběh války.
Schwalbe, neboli vlaštovka, byl dvoumotorový proudový stroj, který sice nebyl tak obratný jako americký P-51 Mustang, jeho obrovskou výhodou byla ovšem rychlost. Německý pilot se z každého souboje mohl jednoduše vyvázat tak, že uletěl. A právě tohoto stroje si nedaleko Prahy všiml velitel 503. perutě kapitán Raymond F. Reuter.
Hnali se za Messerschmittem 262
Události později popsal jeden z členů letky Joseph C. Farell.
„Ve 14 hodin byla squadrona napadena flakem 20 a 40 mm nad letištem východně od Prahy. Před střelbou jsem uhnul doleva a ostatní mě následovali. Stroje Capt. Reutera a Lt. Preddyho jsme již neviděli, ale ozvali se nám rádiem. Dohodli jsme se na srazu nad řekou severozápadně od města. Když jsme se blížili ke smluvenému místu, oznámil nám Capt. Reuter, že ve dvou pronásledují Messerschmitt 262. Po několika minutách se opět ozval a oznámil nám, že v pronásledování pokračuje směrem na jih. To bylo 14:45 a my jsme velitele slyšeli naposledy.“
Reuter s Preddym se hnali dál za prchajícím Messerschmittem. Ten je ovšem navedl k letišti v Plané u Českých Budějovic. Není jasné, zda to byl záměr a pronásledovatele chtěl zavlést do léčky, či jen chtěl kvůli nedostatku paliva přistát. Každopádně oba americké mustangy dostaly zásah od letištní protiletecké obrany.
Letoun osmadvacetiletého kapitána Reutera se zřítil u Boršova nad Vltavou. Při nárazu do země vybuchl a pilot byl na místě mrtvý. Jednadvacetiletý Preddy se s těžce poškozeným strojem snažil o nouzové přistání. Pád jeho letadla sledoval po celou dobu i Jan Talíř ze Záluží, který událost popsal v místní kronice.
„Viděli jsme, jak po krátkém ostřelování letiště bylo jedno letadlo zasaženo obranou. Začalo se z něj kouřit. Letec řídil letadlo z dosahu střel letiště západním směrem na Holubov mezi osady Vrábče a Kroclov. Bylo vidět, že letec hledal místo k přistání. Protože terén od Kroclova k Holubovu je porostlý lesem s velkými svahy, stočilo se letadlo nad Třísovem do směru jihovýchodního k osadě Záluží. Od Třísova již ztrácelo výšku a rychle klesalo,“ popsal Talíř.
Preddy se pokusil ještě přeletět Vltavu, kde byl lepší terén. Jenže podvozkem zachytil o koruny stromů, letadlo se naklonilo a udělalo přemet, po kterém se utrhla obě křídla a trup se rozlomil.
„Zdálo se, že letadlo přistálo dobře. Nechali jsme koně stát zapřažené v pluhu a utíkali na místo havárie. Po příchodu jsme viděli, že některé jeho části hoří. Vyndali jsme pilota ze sedačky a uhasili oheň. Letec byl živ. Krvácel z poraněné hlavy od temene k čelu. Začali se sbíhat lidé. Ženy raněného pilota ovázaly,“ napsal Talíř.
Nad památníkem přeletí gripen
Po chvíli na místo dorazili i čtyři členové gestapa. Nařídili, aby pilota dopravili do nemocnice. „Od nás do Budějovic to trvalo koňmi tři hodiny. Cesty byly kamenité a vůz poskakoval, takže jsme nemohli jet rychle, poněvadž letec neustále velmi hlasitě naříkal, i když byl v bezvědomí,“ vyprávěl pamětník.
Do budějovické nemocnice se pilot dostal až večer. Pak ještě čekal skoro tři čtvrtě hodiny na vrátnici, než si jej zřízenci odnesli na nosítkách. William R. Preddy zemřel v nemocnici o tři dny později. Pohřben byl ve vojenské části městského hřbitova v Budějovicích.
Po osvobození bylo jeho tělo převezeno do Francie do St. Avold. Tam leží společně se svým bratrem Georgem, který byl též letcem a s 26 sestřely jedním z nejúspěšnějších amerických stíhačů 2. světové války - padl o několik měsíců dříve v bitvě o Bastogne. Oba piloty připomínají na místě jejich havárií pomníčky.
Jeden je nedaleko Záluží, v Boršově nad Vltavou přivede lidi k pietnímu místu ulice pojmenovaná K Pilotovi. Zde si místní pravidelně připomínají památku kapitána Reutera. Nejinak tomu bude letos, 70 let od smrti mladého pilota. V sobotu 18. dubna se tu koná vzpomínková akce, jejíž součástí bude v 11.25 hodin také přelet stíhačky Jas 39 Gripen.
