Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak na Šumavě zadržet vodu? Pomoci by mohly nádrže na plavení dřeva

  15:27aktualizováno  15:27
Po suchém létu se více řeší, jak bychom měli krajinu připravit na častější extrémy počasí. Problémy se nevyhnuly ani Šumavě. Například Modrava přišla o tři zdroje vody.

Opravená část Schwarzenberského plavebního kanálu. | foto: NP Šumava

Stačí, aby turista nedaleko Pramenů Vltavy překročil hranici do Bavorska a po pár stech metrech dojde k nádrži v mapě označené jako Reschbachklause. Vypadá jako ledovcové jezero, takže jen málokoho na první pohled napadne, že není přírodního původu. Tak pěkně do krajiny zapadá.

Podobné nádrže, lidově švele, které dříve sloužily k plavení dřeva, jsou i na české straně Šumavy a brzy možná najdou své nové využití v boji proti suchu.

Jejich účelem bylo vhodným upouštěním zvyšování průtoku vody ve Schwarzenberském a Vchynicko - Tetovském plavebním kanále. V současné době jsou bez vody. Někteří obyvatelé Šumavy ale i po lekci, kterou celému Česku uštědřuje letošní sucho, volají po jejich obnovení. Mohly by zvednout hladinu podzemních vod v jejich okolí a zadržovat vodu povrchovou.

„Máme tu nevýhodu, že k nám žádná voda nepřiteče, jsme odkázáni na to, co naprší. Letos naší obci vyschly tři zdroje vody, a kdybychom nebyli připraveni na něco podobného, byli bychom letos poprvé opravdu na suchu,“ konstatuje starosta Modravy Antonín Schubert.

Podle něj je sucho v lesích na Šumavě znát velmi výrazně a mimo jiné se projevuje například silným opadáváním smrkových jehlic. „Obnovení nádrží by možná nám jako obci nijak výrazně nepomohlo, okolním lesům by ale prospělo jednoznačně. Dokázaly by přímo zadržet desítky tisíc kubíků vody, ale také by významně zvedly hladinu podzemních vod,“ tvrdí Schubert.

Obnova nádrží by navíc podle starosty a šéfa Svazu šumavských obcí nebyla finančně náročná ani by nevyžadovala násilné úpravy terénu. A dosypat hráze by bylo výhodnější než stavba dalších přehrad, o kterých se v souvislosti s bojem proti suchu začíná mluvit. „Vidíme, že když je sucho, nádrže typu Orlík zůstávají prázdné. Vodu je nutné zachytit tam, kde spadne,“ říká Schubert.

Technika by mohla rušit ohrožené druhy zvířat

V okolí Modravy je celkem osm nádrží, které stavitel Josef Rosenauer navrhoval na konci 19. století v souvislosti s požadavky zvyšování průtoku ve Vchynicko - Tetovském plavebním kanále. Největší z nich jsou nádrže Javoří, Rokytka a Roklanská.

Nyní v nich žijí cenná mokřadní společenstva, která by po opětovném napuštění nádrží zmizela. Při jejich obnově by navíc mohla technika rušit i jiné ohrožené druhy zvířat, které žijí v jejich okolí.

„Proti tomu ale stojí celospolečenský problém, kterým úbytek vody v krajině je. Šumava je přitom chráněnou oblastí přírodní akumulace vod. Kdybychom vzali ochranu co nejvíce v potaz, dělali bychom maximum pro zadržení vody,“ říká Schubert.

Správa Národního parku Šumava si podle mluvčího Jana Dvořáka uvědomuje, že letošní rok je mimořádný, a potvrdil, že sucho je stejnou hrozbou jako případné povodně. „A i proto se o obnově nádrží často mluví. Možnost obnovení Rosenauerovy a Roklanské nádrže je součástí balíku 34 projektů, jejichž dopady na životní prostředí jsou v současné době prověřovány v procesu EIA,“ uvedl Dvořák.

O obnově nádrží se tak podle všeho rozhodne ke konci příštího roku, kdy padne i definitivní rozhodnutí třeba o otevření cesty z Březníku Luzenským údolím nebo o otevření dalších hraničních přechodů a turistických stezek.

Park upravuje rašeliniště

Rosenauerova nádrž je součástí Schwarzenberského kanálu. Okolo něj vznikly celkem tři nádrže a voda důležitá pro plavení dřeva se dala upouštět také z Plešného jezera.

„Je otázkou, zda je bude možné obnovit v souvislosti s plánovanou rekonstrukcí Schwarzenberského kanálu. Myslím, že kvůli výskytu chráněných živočichů to půjde jen těžko. Je ale jasné, že jako zásobníky vody by se využít daly určitě,“ myslí si plavební ředitel Hynek Hladík.

Správa parku o možnosti využití nádrží uvažuje především v souvislosti s přípravami protipožárních opatření na Šumavě. „Pro případné čerpání vody k likvidaci požárů by se daly nádrže využít ideálně. Záleží ale na tom, jak velký vliv by jejich obnova měla na životní prostředí,“ podotýká mluvčí Dvořák.

Zároveň připomněl, že park pro zadržování vody na Šumavě dělá další kroky. Jedná se hlavně o revitalizaci rašelinišť a mokřadů – od roku 1999 stihl upravit téměř 600 hektarů. Teď by se navíc měla podle pokynů ministerstva obnova mokřadů ještě urychlit a zefektivnit.

„V podstatě jde o to, aby se odtokové kanály podařilo znovu zablokovat, čímž stoupne hladina podzemní vody. Místy je to i o desítky centimetrů, čímž se zadržovací schopnost krajiny výrazně zvětšuje,“ uvedl ředitel správy šumavského parku Pavel Hubený.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Zbraně, které zadrželi kriminalisté českobudějovické expozitury Národní...
Dvojice mužů z Prachaticka předělávala zbraně, aby mohly pálit v dávkách

Kriminalisté z českobudějovické expozitury Národní centrály proti organizovanému zločinu zasahovali na Prachaticku. Šest lidí obvinili z trestného činu...  celý článek

U Semic se čelně střetla Škoda Octavia a Škoda Felicia.
Čelní střet u Písku odnesli vážnými zraněními otec i dva tříletí synové

Třiasedmdesátiletý řidič osobního auta přejel v neděli odpoledne na Písecku do protisměru, kde narazil do vozu, v němž jel sedmadvacetiletý otec se dvěma...  celý článek

Obsazenost parkoviště u výstaviště v Písku sledují čidla zapuštěná v zemi,...
Písek chystá jako první město v Česku aplikaci, která usnadní parkování

Motoristy v Písku navede k volnému parkovacímu místu unikátní aplikace v mobilu. Zaznamená polohu vozidla a na mapce ukáže ulice s možnostmi, kde ho odstavit....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.