Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pošumaví se mění v kraj žízně. Sucho nejvíc trápí zemědělce

  10:08aktualizováno  10:08
Ani příchod zimy nevyřešil problém sucha v Pošumaví. Situace u pramenišť a vrtů se dále zhoršuje. Zemědělci museli někde začít čerpat vodu z obecních vodovodů, což jim zvyšuje náklady na výrobu. Někteří mluví o katastrofě. Situaci by zachránilo více sněhu, ten však zatím meteorologové neslibují.

Jedna dojnice vypije za den až 150 litrů vody. František Hodina kvůli tomu letos musel požádat o zvýšení odběru vody z hlubinného vrtu. Mělčí prameny totiž vyschly. Se stejnými dopady sucha se potýkají zemědělci v celém povodí Otavy. | foto: Marek Podhora, MAFRA

Voda v nich byla desítky let. Teď však vysychají. Prameny po celé Šumavě, ke kterým chodily pro vodu generace obyvatel, odhalily svá dna. Nejhůře jsou na tom povodí Volyňky a Blanice. Problémy tam mají lidé i v místech blízko pramenišť, která jsou jindy plná vody.

Od léta, kdy se poprvé začalo o dopadech ničivého sucha více mluvit, se situace ještě rapidně zhoršila. Na suchu jsou celé vesnice a osady, krizi často zachraňují dovezené cisterny.

Nejvíc ale s problémy sucha bojují zemědělci a chovatelé dobytka nebo ovcí. Jejich stáda jsou totiž věčně žíznivá a na dostatku životadárné tekutiny také přímo závislá. „Přitom spotřeba vody je letos enormní i proto, že v létě byla tráva suchá. Teď už krmíme hlavně seno, tedy krmiva bez vláhy. Jedna dojnice je schopná vypít i 150 litrů vody denně,“ upozornil zootechnik František Hodina z prachatické společnosti Prima Agri.

Někteří zemědělci začali čerpat vodu z obecních vodovodů. Mnozí z nich neváhají označit situaci za katastrofu. „Za třiadvacet let, co tady jsem, je to nejhorší období. S traktorem jsem se dostal i do míst, kde jsou jinde pořád bažiny. Hlavně z vyšších partií voda zmizela úplně. A od léta je to teď ještě mnohem horší,“ říká chovatel ovcí Jan Uhlíř z Dolní Sněžné na Prachaticku.

Pro napájení svých stád používá šest pramenů, vodu z nich rozvedl po svých pastvinách po vzoru původních německých obyvatel. Tři z pramenů už ale vyschly, a tak mu nezbývá, než vozit zvířatům vodu i v cisternách.

Podle hydrologů je třeba, aby začalo hodně sněžit. „Podzemní vody je obecně v jižních Čechách nedostatek. Nejnižší stav je v Povodí Otavy, tedy Šumava a Pošumaví. Příčinou je nedostatek srážek. Pokud se má situace zlepšit, musí napadnout větší množství sněhu,“ potvrdil Martin Modlitba z Českého hydrometeorologického ústavu.

Počasí zatím ovšem příliš nepřeje. Vody tak mají dostatek jen ti chovatelé, kteří mohou využívat hlubokých vrtů. Ani ty ale nemusí stačit, pokud bude sucho pokračovat. „Zatím se držím právě díky nim, úbytek vody je ale patrný. Mám v plánu udělat ještě jeden vrt, opravil jsem hráz rybníka a chystám se na projekt budování tůní na kdysi meliorovaném potoce poblíž mých pastvin,“ líčí Pavel Štěpánek, majitel Biofarmy Slunečná.

Sucho dělá starosti spoustě obcí. Problémy řeší například Svatá Máří. Místní část Štítkov, kde žije asi sto obyvatel, se s úbytkem vody potýká už od loňského léta. V úterý byl starosta Pavel Mráz vyjednávat zapůjčení provizorní cisterny ze státních hmotných rezerv.

„Chceme přistavit cisternu, aby si tam lidi mohli chodit ve dnech, kdy se bude napouštět vodojem. Ten má menší přítok než odtok. Vždycky jej musíme na den dva odstavit, aby se naplnil, takže lidé jsou v tu dobu bez vody. Pak ho třeba na den pustíme,“ popisuje starosta Mráz.

Rodině Albrechtů voda došla už na konci října

Situace je takto kritická skoro měsíc. Vodojem má přitom dva zdroje. První ovšem vyschl už v červenci. Druhý byl až donedávna silný. Pak začal rychle ubývat.

Problémy jsou dále hlavně tam, kde jsou lidé odkázáni na vlastní studny. Například v Novém Dvoře u Zdíkova. Rodině Albrechtů voda došla už na konci října. „Zdíkovští hasiči nám cisternou do studny dovezli čtyři kubíky. Jenže po dvou hodinách byla studna opět prázdná. Pak jsme to zkusili ještě jednou se stejným výsledkem,“ vypráví Martin Albrecht, podle kterého je to poprvé, kdy studna ve své šedesátileté historii vyschla.

Albrecht to řeší tak, že má ve sklepě 600litrovou nádrž, ze které vodu rozhání po domě. „Toto množství nevydrží ani na měsíc. Voda se tam musí nanosit ručně v kanystrech nebo kýblech. Je to fuška, vedou tam točité schody. Jiné řešení zatím ale není,“ podotýká.

Studny jsou prázdné

Nedostatek vody má vliv i na cestovní ruch. Řada penzionů kvůli tomu přišla o klienty. „Na hotelu v Novém Dvoře nemáme problém, protože tam máme šedesátimetrový vrt. Ale všichni okolo, kteří mají studny, vodu nemají. Na Silvestra k nám na hotel přišli lidé z Prahy, kteří měli v Novém Dvoře pronajatou chalupu a došla jim voda. Tak hledali náhradní ubytování,“ poukazuje ředitel hotelu Elsyn Dvůr František Vlk.

Sám sucho pociťuje na chalupě, kde bydlí. „Studnu máme hlubokou přes 12 metrů. Voda tu byla vždycky, na jaře se dokonce stávalo, že přetékala. Teď už je tam vody hodně málo. Přitom staří pamětníci vyprávěli, že ani když v celém okolí nebyla kapka, tak sedláci jezdili k nám pro vodu. Musíme maximálně šetřit. Máme dva koně a každý vypije asi 50 litrů. Řada sousedů je na suchu úplně, ti musí jezdit k obecnímu vodovodu do Šumavských Hoštic,“ dodává Vlk.




Nejčtenější

Majitel části hřiště si ohradil pozemek, kůly zabetonoval před brankou

Majitel čtvrtiny fotbalového hřiště v Přešťovicích  si svůj pozemek ohradil...

Jámy a v nich zabetonované železné kůly vyrostly takřka přes noc na fotbalovém hřišti v Přešťovicích na Strakonicku....

Čech předčil při prestižní soutěži v USA většinu vojáků Národní gardy

V běhu na tři míle desátník Mrocek suverénně zvítězil.

Dopadl lépe než většina reprezentantů Národní gardy z amerického státu Nebraska. Jen jeden muž byl na tom v prestižní...



Soud zrušil záměr převést vepřín v Letech na stát, kupní smlouva však platí

Velkokapacitní vepřín na místě bývalého romského koncentračního táboru v Letech...

Rozhodnutí o záměru převodu vepřína v Letech na Písecku na stát není platné. Takový je verdikt Krajského soudu v...

Placené provozování života v Krumlově má ohlas, části místních projekt vadí

Kateřina Šedá v českokrumlovské Široké ulici, kde bude během jejího projektu...

Vlnu kritiky od místních, ale i nadšené ohlasy vyvolal projekt Kateřiny Šedé s názvem UNES-CO. Umělkyně se v něm věnuje...

Z Písku by mohlo být malé Brno, věří ekonom České národní banky

„S bývalými spolužáky jsem stále v kontaktu. Stejně jako oni, i já v sobě...

O České národní bance, o podnikání na jihu Čech i o svém rodném městě v rozhovoru pro MF DNES mluvil ekonom Petr Král....

Další z rubriky

Soud oslovil v kauze týrání štěněte znalce, má objasnit rozsah zranění

Když se štěně dostalo do péče vimperských veterinářů, mělo otoky hlavy a...

V případu týrání psa Marleyho z Prachatic si okresní soud vyžádal spolupráci soudního znalce. Ten má soudci pomoci...

VIDEO: Mládě vzácného medvěda plavého skotačí ve výběhu hlubocké zoo

Medvědici s medvídětem mohou návštěvníci hlubocké zoo vidět ve výběhu každý den...

Mládě medvěda plavého, které se v hlubocké zoo narodilo 1. ledna, už mohou pozorovat návštěvníci ve venkovním výběhu....

Dům na náměstí v Krumlově, kde byla spořitelna, přestaví na luxusní hotel

Budova v centru Krumlova, kterou společnost CPI předělá na hotel, byla...

Historickou budovu spořitelny na českokrumlovském náměstí Svornosti přestaví společnost CPI za 100 milionů korun na...

Najdete na iDNES.cz