„Kůrovec se šíří i za hranice. Zasahujte, žádají Němci a Rakušané.“ Tímto nadpisem uvedl Jihočeský kraj červencovou zprávu, v níž prezentoval výsledky mezinárodního setkání v bavorském Freyungu ohledně kůrovce. Podobně laděné titulky pak převzala česká média.
Bavorská vláda však zastává odlišné stanovisko. „Bavorské ministerstvo podporuje snahy českého ministerstva životního prostředí a vedení národního parku Šumava zvětšit rozlohy bezzásahových území v parku,“ píše Ulrike Lorenzová z bavorského ministerstva životního prostředí v dopise českému vědci Pavlu Kindlmannovi, který má MF DNES k dispozici.
Toto vyjádření je v kontrastu právě s údajnými závěry zmíněné schůzky, na níž se jihočeská hejtmanka Ivana Stráská (ČSSD) sešla se zahraničními zástupci lesnických organizací. Když hejtmanství na svém webu o diskusi informovalo, nazvalo její zahraniční účastníky „zástupci Rakouska a Německa“. Ti údajně podle hejtmanství vyzvali českou stranu, aby na Šumavě zasahovala proti kůrovci mnohem razantněji.
„Zápas s kůrovcem prohráváme, ačkoli Jihočeský kraj dělá maximum pro to, aby skóre otočil. Těžko můžeme bojovat proti kalamitě, když národní park Šumava, který zaujímá velkou část postiženého území, odmítá jakýkoli zásah. Kůrovec se šíří ve stále větším množství. Je nebezpečím pro všechny lesy v okolí národního parku Šumava,“ uvedla po setkání Stráská.
Schůzkou ve Freyungu a tím, jaké je stanovisko bavorské strany, se začal zabývat Pavel Kindlmann z Ústavu výzkumu globální změny AVČR. Oslovil účastníky schůzky, dotazy poslal i na bavorské ministerstvo životního prostředí. To podle ministerské radní Lorenzové nebylo se schůzkou obeznámeno. Kraj naopak tvrdí, že bavorského ministra životního prostředí Thorstena Glaubera zval, což dokládá červnovým dopisem hejtmanky. České ministerstvo a správci národních parků Šumava a Bavorský les přizváni nebyli.
„Reakci jsem dostal pouze od paní, která schůzi organizovala. Ta na lesnické záležitosti nemohla odpovídat. Nyní mi však dopisem odpovědělo bavorské ministerstvo,“ potvrdil Kindlmann.
Ulrike Lorenzová v dopise vyjádřila konkrétní stanoviska ke kůrovci. „Bavorská vláda stojí za tím, že cílem národních parků je nechat přírodu přírodou. Není ani zamýšleno redukovat velikost přírodní zóny v národním parku Bavorský les, v níž nedochází k žádnému boji s kůrovcem, ani nebyl na setkání vznesen takový požadavek pro národní park Šumava,“ popisuje a odvolává se na informace z ministerstva pro výživu, zemědělství a lesnictví, které problematiku kůrovce v Bavorsku řeší.
Naopak prý z červencové debaty vyplynulo, že je nutné s kůrovcem bojovat na hranicích a vně národních parků, aby byly zachovány stávající smrkové lesy. V Bavorském lese prý také chtějí do roku 2027 rozšířit bezzásahové zóny na 75 procent rozlohy parku. Návrh zonace na Šumavě počítá s přírodní zónou na 27 procentech s tím, že po 15 letech se může rozšířit zhruba na polovinu území.
Zóny schválila Rada NP Šumava v červnu
„Paní hejtmanka svými výroky způsobila, že se v médiích objevily nepravdivé zprávy přesvědčující ve svých důsledcích veřejnost o nutnosti snížení plánované velikosti bezzásahových zón,“ hodnotí Kindlmann odpověď bavorského ministerstva v souvislosti s tím, jak o schůzce Jihočeský kraj informoval.
„Není to tak, že by kraj chtěl bojovat se správci parku a vědci. Žádáme jen, aby kůrovcová situace na Šumavě byla řádně vyhodnocena a na základě toho byla vytvořena analýza rizik navržených území a zásady péče,“ reaguje Stráská.
Jihočeský kraj zastává názor, že nový návrh zonace povede k volnému pokračování kůrovcové kalamity. Zóny schválila Rada NP Šumava v červnu, kraj podal na Správu NP i ministerstvo životního prostředí ČR začátkem srpna žalobu. Rozjel i kampaň s názvem Poslední šance pro Šumavu, v níž chce pracovat na strategii pro boj s kůrovcem a suchem na jihu Čech.
„Že za kůrovcovou kalamitu může Šumava, je vyloučeno. Pohyb hlavní populace kůrovce je do dvou set metrů, dále doletí jen jednotlivci. Nedochází tak k masovému přesunu šumavského kůrovce za hranice parku,“ komentuje ředitel Správy národního parku Šumava Pavel Hubený s tím, že správci Šumavy s Bavorským lesem spolupracují a informace si pravidelně vyměňují.
