Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Šumava je posledním útočištěm spousty ohrožených druhů. Kácení jim škodí

  19:01aktualizováno  19:01
Zásahy na Šumavě neovlivní jen lesy, ale především jejich obyvatele. Kvůli rozsáhlému kácení by mohl z Česka zmizet například kriticky ohrožený tetřev hlušec nebo jeřábek lesní. Vltava zase skrývá chráněnou perlorodku. Ohrožené druhy potřebují klid a přirozený vývoj, míní odborníci.

Bavorský les, přírodní park kousek od dřevěné stezky v korunách stromů - Tetřev, pták, který je téměř na vymření | foto: Vratislav KonečnýiDNES.cz

Národní park Šumava je jediným místem v České republice a ve středozápadní Evropě, kde najdeme životaschopnou populaci vzácného tetřeva hlušce. "Zde se populace tetřeva samostatně rozmnožuje bez nutnosti umělého vysazování mláďat tetřevů. Jeho populace je na hranici, má totiž specifické nároky na potravu a klid," uvedl Jaromír Bláha z Hnutí Duha.

Tetřev žije v oblasti zrcadlící se s národním parkem Bavorský les, tedy v lesích rozkládajících se od Bučiny přes oblast Mokrůvky, Blatný vrch až po Plesnou.

Kriticky ohrožené druhy živočichů

Mihule potoční
Netopýr černý
Netopýr velký
Orel mořský
Perlorodka říční
Puštík bělavý
Rak říční
Střevlík menetriesův
Sokol stěhovavý
Zmije obecná

Zdroj: NP Šumava

"Vyhovují mu bezzásahové plochy, které odpovídají přirozeným podmínkám prostředí, kde se tetřev vyskytoval. Potřebuje rozsáhlé a nerušené lesní celky horských smrčin, které se u nás vyskytují v podstatě jen na Šumavě, tam žije asi 150 až 200 ptáků. Už jen ostrůvkovité populace najdeme i v Beskydech, Krušných horách nebo Jeseníkách. Ty však čítají jen jednotlivce," dodal zoolog Ondřej Volf.

Na Šumavě mu vadí zásahy do jeho prostředí a rušení v zimě a v době hnízdění. Podle odborníků je proto potřebné zachovat v místech, kde tetřev žije, klid.
"Tetřev je v zimě odkázán pouze na výhonky, které nejsou příliš výživné. V chladných měsících se proto minimálně pohybuje a je ve stavu připomínajícím hibernaci. Při vyplašení a nutném přeletu ztrácí potřebnou energii a po několika takových situacích může na jaře uhynout vyčerpáním," upozornil Bláha. Klid od lidí potřebuje i na jaře během hnízdění. Slepice tetřeva totiž nemají dobře vyvinutý orientační smysl a po vyrušení se nevracejí na hnízdo.

Rozsáhlé zásahy v jeho areálu mu zase berou potravu a ničí místo k životu. "Správa národního parku a chráněné krajinné oblasti a CHKO Šumava si uvědomuje, kde žijí tetřevi, takže nutnost provádění jakýchkoliv zásahů v oblasti jejich výskytu, zejména v době rozmnožování, bude velmi pečlivě zvažovat," vzkázal náměstek ředitele Jiří Mánek.

Vodáci versus perlorodka

Dalším druhem, který se už stal symbolem Šumavy, je vzácný mlž perlorodka říční. Žije v horním toku Vltavy, kde má potřebnou čistou vodu chudou na živiny.

"Perlorodka je mlž, který je v České republice extrémně vzácný. Má velmi komplikovaný vývoj, který je vázán na pstruha. V prvních pěti letech je navíc takřka neviditelná, protože žije v zemi. Před deseti lety jejich počet významně klesl," popsal Bláha.

Kriticky ohrožené druhy rostlin

Bublinatka bledožlutá
Blatnice bahenní
Bradáček srdčitý
Prstnatec Traunsteinerův
Stulík malý
Třtina nachová

Zdroj: NP Šumava

Perlorodka se živí rozkládajícími se organickými zbytky, které ale ve Vltavě spolu s vodáky ubyly. Pádla lodí totiž čeří vodu a rozrývají bahno v mělkých částech řeky.

"Perlorodku ohrožuje především splouvání nižších a plytkých míst. Ale může existovat v místech, kde budou plout pouze malé skupiny vodáků s průvodcem. V teplé Vltavě je početnost relativně nízká a řeka je rozsáhlá, její populace je proto roztroušená a tím pádem těžce viditelná. Monitorovat se dají pouze dospělí jedinci, kteří vyplují na povrch dna," dodal zoolog Volf.

Mezi dalšími druhy, které jsou u nás unikátní a které našly útočiště právě na Šumavě, patří například jeřábek lesní. Vadí mu ruch a velkoplošné zásahy, jež ničí pro něj potřebné porosty borůvek, ale i zázemí pro život a potřebné klima. V pralesích Šumavy se daří také jinak kriticky ohroženému datlíkovi tříprstému.

"Je to druh, který je specializovaný na kůrovce a kterému současná situace paradoxně vyhovuje, protože na Šumavě nalézá velké množství potravy," dodal Bláha.

Velkoplošné kácení a rozsáhlé zásahy v lesích Šumavy podle odborníků škodí i některým houbám a hmyzu, který je vázaný na tlející dřevo. Ilegální lov zase hubí populaci chráněných rysů.

Rys ostrovid ve volné přírodě

Rys ostrovid

"Rys ostrovid k nám byl reintrodukován v sedmdesátých letech, je to jedna z mála úspěšných introdukcí. Ze 17 kusů dosáhla jeho populace stovky jedinců a rozšířila se ze Šumavy i do jihozápadních Čech a Novohradských hor. Pak se ale rys stal obětí ilegálního lovu a nyní jeho počet klesá, na Šumavě žije asi 60 jedinců," poznamenal Bláha. Pro les je rys ostrovid přitom velice důležitý, protože v něm udržuje přirozenou rovnováhu.

Obyvatele Šumavy decimuje i používání nebezpečných biocidních látek. Lapáky a trojnožky s insekticidy, které v minulých dnech nechal na Šumavě rozmístit ředitel parku Jan Stráský, jsou neselektivní a neovlivní jen kůrovce. "Ublíží spoustě ostatních druhů, například brouku tesaříkovi, který žije ve smrku a který je na strom vázán. Použitím biocidních látek či insekticidů ublíží i motýlům - například nápadnému žluťáskovi borůvkovému či známým modráskům - kácení stromů a změna jejich prostředí jim zase bere místo k životu," upozornil Petr Doležal z entomologického ústavu Akademie věd.

Doležal dlouhodobě navrhuje šetrnější řešení - takzvané insekticidní sítě. "Insekticid se stříká na kmeny nebo strojící stromy, ale na povrchu nedrží. Může jej spláchnout déšť, čímž se dostane do vody, neopatrnou manipulací může skončit i na trávě či v okolí kmene. Oproti tomu insekticidní síť je asi dva roky starým nápadem. Je to syntetický materiál, na který je pevně navázaný insekticid a může se jí pokrýt třeba skládka dřeva, které se poté odveze. Síť se dá přitom použít znovu, protože má trvanlivost dva roky," vzkázal Doležal.

Biocidní látky není na síti tolik a nedostává se do okolního prostředí, navíc na ni nemá vliv déšť, špatná manipulace či nepříznivé počasí, které by insekticid rozneslo do nežádoucích míst. Od letošního roku dostal národní park výjimku, a sítě tedy používat může. 





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Daniela Bambasová jako Florence Jenkinsová ve hře Je úchvatná
Bambasová je úchvatná 35 let. Herečka slaví jubileum v Jihočeském divadle

Daniela Bambasová přišla na podzim 1982 do Jihočeského divadla v Českých Budějovicích a dodnes je jedním z jeho symbolů. Ztvárnila spoustu velkých dramatických...  celý článek

Na rozhovor dorazil Jiří Klimeš na kole, tenhle dopravní prostředek využívá...
Na kole projel Gruzii. Láká mě Vietnam, říká kytarista Jiří Klimeš

Už přes čtyřicet let je kytarista Jiří Klimeš jednou z hudebních tváří Českých Budějovic. Muzikant a učitel rád tráví volný čas v přírodě, procestoval východ...  celý článek

Zlínští policisté našli nad malenovickým hradem ostatky lidského těla. (27. dubna 2011)
Policie odvolala pátrání. Houbařka nechala kolo u lesa a šla domů pěšky

Ztraceného houbaře, po němž zůstal přes noc u cesty jen bicykl, hledali policisté v lese u Soběslavi. Záhy se ukázalo, že do lesa nevyrazil muž, ale žena,...  celý článek

Grafton Recruitment Praha
VÝVOJOVÝ KONSTRUKTÉR, automotive, i pro absolventy

Grafton Recruitment Praha
Jihočeský kraj
nabízený plat: 25 000 - 35 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.