Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Počty šumavských jelenů by kromě správců parku mohli snižovat i vlci

  11:30aktualizováno  11:30
Lovci Správy NP Šumava střílí už dva roky po sobě rekordní počty jelení zvěře. Hlavním důvodem je snaha o ochranu přirozené i umělé obnovy lesa. Lov je ale náročný a zvířata stále častěji nacházejí útočiště v bezzásahových oblastech. Hlavně tam se do budoucna počítá s pomocí vlků.

Jeleni na Šumavě. | foto: Správa NP a CHKO Šumava

Až 500 jelenů, 200 divočáků a 100 kusů srnčí zvěře. Taková by mohla být podle odhadů roční „spotřeba“ vlků na Šumavě, pokud by se rozmnožili do počtu patnácti až dvaceti kusů.

Vzácné šelmy se tam po více než století rozmnožily poprvé loni, a vznikla tak první novodobá smečka. A jako reakce na tuto novinu začaly vznikat plány a odhady, jak vlci zasáhnou do šumavských ekosystémů. Především by měli pomáhat regulovat stavy jelení zvěře. Té v posledních letech na Šumavě střílí personál Správy NP Šumava rekordní množství.

„Tisíc kusů odlovené vysoké zvěře za rok není vůbec malé číslo. Tolik jelenů jsme mohli střílet i proto, že na Šumavě chyběl velký predátor, a naším úkolem bylo korigovat stav býložravců tak, aby byl ekosystém co nejvyváženější. Od loňska ale víme o tom, že vlka už máme. A začínáme uvažovat o tom, jak budeme muset své plány lovu kvůli vlkům přizpůsobit,“ říká ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.

Podle odhadů se předpokládá, že by se vlci v několika skupinách mohli postarat o odlov až polovičního množství jelenů, které v současné době střílí v národním parku lidé.

„Management hospodaření s jelení zvěří by se kvůli tomu musel upravit tak, abychom jeleny vlkům nevystříleli a měli dost potravy. Dostatek zvěře by měl zamezit i tomu, aby vlci lovili hospodářská zvířata. Budeme chtít docílit toho, aby se na Šumavě obnovila přirozená rovnováha a zmenšil se počet zvěře odlovené lidmi i rozloha oblasti, kde bude lov možný,“ dodává ředitel.

Daří se buku i jedli

Na území NP Šumava v posledních letech jednoznačně vítězí přístup, který nepočítá s chovem jelenů. Zatímco v běžných honitbách se myslivci snaží o chov zvěře tak, aby získávali nejhodnotnější trofeje a mohli zvěř nabízet i zájemcům o lov za poplatek, v šesti honitbách na území národního parku je cílem snižování stavu jelenů a zajišťování co možná nejpřirozenější obnovy lesa za co nejmenších dalších nákladů.

Počet střelených jelenů dosáhl v posledních dvou letech hranice okolo tisíce kusů s tím, že reálný počet odlovených kusů dokonce přesáhl plán. A v lesích už jsou dopady intenzivního lovu patrné.

„Nemáme problém s tím, aby se nám v lesích přirozeně obnovoval buk, na některých místech se daří i jedli. A nemusíme investovat tolik prostředků do oplocenek, ochranných nátěrů a dalších způsobů ochrany. Jinde mají potíže třeba i s přirozenou obnovou smrků,“ popisuje náměstek ředitele Správy NP Šumava Jan Kozel, který má na starosti péči o lesní ekosystémy.

Počet ulovených jelenů stoupá

Zajistit odlov jelenů v podobném počtu není nic snadného, zvěř totiž střílí většinou pouze personál parku. Každý z lovců musí mít perfektní znalosti o pohybu zvěře i jejích přirozených úkrytech, lov je navíc mimořádně časově náročný a není snadné ho kombinovat s pracovní dobou. Zaměstnance proto motivují i různé benefity a náhrady za to, že zvěř loví.

„I díky tomu, že se v posledních letech motivace k lovu zvýšila, můžeme dosahovat tak vysokých odlovů. Zvětšuje se ale podíl území, kde už lov není možné efektivně provádět. I podle novely zákona o ochraně přírody a krajiny to sice je možné i v bezzásahových oblastech, jenže velká část těchto území se stává opravdu neprostupnou, kde lov není možný,“ vysvětluje náměstek.

Od vzniku národního parku na Šumavě se počty ulovených jelenů proměňují. Zpočátku byly poměrně nízké, pak ale stoupaly v souvislosti s tím, jak sílila snaha omezit škody v lesích, které jeleni způsobovali.

Nejméně jelenů se lovilo v období po orkánu Kyrill, kdy se personál soustředil na odstraňování polomů, a pak v následujících letech, kdy Šumavu zasáhla kůrovcová kalamita. Od roku 2012 počet ulovených jelenů stoupá a v roce 2016 poprvé atakoval hranici tisíc kusů, přičemž drtivou většinu odlovené zvěře tvoří laně a kolouchové, jen zlomek jeleni, jejichž paroží je jinak pro myslivce často hlavní motivací k lovu.

„Letos jsme se poprvé rozhodli nepřipravovat ani přehlídku trofejí, čímž chceme dát najevo, že nejsme oblastí zaměřenou na chov zvěře, ale jde nám především právě o zajištění správného fungování ekosystémů,“ připomíná náměstek.

Situaci v národním parku silně ovlivňuje i to, co se děje v jeho okolí. Park totiž tvoří se svými 69 tisíci hektary jen zlomek rozlohy pohoří, v němž tisíce jelenů různě migrují. V NP Bavorský les se na většině plochy zvěř vůbec neloví, v sousedních honitbách na české straně pak hospodaření se zvěří ovlivňují i jiné zájmy, než je ochrana lesa.

„Nikdo tak nemůže s jistotou říci, kolik jelení zvěře na Šumavě žije. Pro nás je hlavní, že se nám daří její počty korigovat a že to má viditelný dopad na stav mladých stromů,“ dodává náměstek.



Nejčtenější

KVÍZ: Poznáte české a moravské hrady? Vyzkoušejte se, ať v létě nebloudíte

012

Regiony iDNES.cz přinášejí další z kvízů, v nichž si ověříte, jak znáte naši zemi. Tentokrát můžete poznávat české a...

I lidské tělo potřebuje pravidelný servis a údržbu, říká fyzioterapeutka

Dva roky se starala o pohybový aparát hokejistů prvoligového Motoru České...

Dneska už skoro nikdo nezvládne kotrmelec nebo vylézt na strom, ale všichni umějí řadit, protože místo chůze jezdí...



Bioložka vstoupí do řádu bosých karmelitek. Přijme samotu a modlitby

Jaroslava Kubešová působila na odboru životního prostředí českobudějovického...

Už od července se její život změní od základů. Jaroslava Kubešová z Českých Budějovic přijme skromný život řádu bosých...

Motorkář jel příliš rychle, po čelní srážce s autem zemřel v nemocnici

Motorkář nepřežil čelní střet s autem v Besednici.

Zřejmě příliš vysoká rychlost stojí za víkendovou tragickou nehodou na Českokrumlovsku. Zemřel při ní motorkář, který...

VIDEO: Kozáci napadli vesnici. Marhoul točí velkou válečnou akci

Natáčení nájezdu na vesnici ve filmu Nabarvené ptáče

Z jedné strany kozáci, z druhé sovětští vojáci, vesnice se ocitá v plamenech. Náročné válečné záběry autorského filmu...

Další z rubriky

Firmy se o zakázky jihočeských měst neperou, práce mají dost

V Táboře modernizují plavecký stadion o 40 milionů dráž.

O drobné opravy a stavební práce pro radnice nemají společnosti zájem. Obce tak musí opakovaně vypisovat výběrová...

Inspekce životního prostředí potvrdila pokutu pro ŘSD za kácení u silnice

Ilustrační snímek

Stotisícovou pokutu za kácení stromořadí u silnice mezi Kardašovou Řečicí a obcí Pleše má zaplatit Ředitelství silnic a...

Z letního dne se ochladilo tak, že na Šumavě ráno mrzlo

Antonín Vojvodík jezdí na své stanice pravidelně jednou týdně.

Ve čtvrtek odpoledne panovaly i na Šumavě příjemné letní teploty, ale po vyjasnění a příchodu studené fronty klesla...

Najdete na iDNES.cz