Vysychá i celý komplex lesů ve Žďárských vrších, kde zůstal na pohled slušný neporušený hospodářský les. Ztratily se desítky pramenů, vyschly studny i lesní potůčky. Při tom v loňském roce zde byly srážky nadprůměrné. Zemědělská krajina je zde protkaná odvodňovacími trubkami, potoky mnohde napřímené, o hospodaření na polích raději nepsat, Krajina vysychá všude, voda mizí...

Vysychá celá ČR. Příroda si na Šumavě v pohodě poradila jako si poradí všude, to je bez debat. Poražení v celé kauze jako Jirsa, Schubert a další teď prostě hledají únik od tématu.

Nejlepší je výrok, že "uschlý les zadržuje méně vody než les hospodářský".

Z logiky věci zadržuje více vody vzrostlý les. Tedy pokud porovnáme lokality, kde se kácelo a kde se nechaly suché stromy svému osudu, tedy v obou přpadech místa s malými stromky (ať už sazenicemi nebo nálety), bude jejich schopnost zadržet vodu podobná.

Určitě to není tak, že sazenice udrží vody hodně a nálety vody málo, jak se ten pán snaží tvrdit. Spíše bych řekl, že to bude naopak, protože půda v bezzásahovém území není narušena od lesnické techniky.

Pro připomenutí: Po zimě 1869/1870 se těžilo napadené dřevo, odkůrovávalo a 5 let vyváželo. Hlavním důvodem opětovného zalesňování za pomoci celého mocnářství bylo aby nedocházelo k vysušování. Jak to dopadlo a jak Šumava vypadala víme. Jediní, komu takováto Šumava vadila, byli ekologisti, kteří prosadili bezzásahovost, sežrat kůrovcem a nechat Šumavu vyschnout. Hlavně že prosadili svůj experiment.

Nevíte která bije, viďte?

Při poslední návštěvě šumavy bylo do očí bijící, jaký je rozdíl mezi přirozenou obnovou a regulovanou.

Zatímco, tam kde brouk sežral les a všechny vzrostlé stromy byly suché v podrostu se už tlačil nový les a v podrostu to žilo, brouci, květena, mladé stromky, ptáci atd naproti tomu v lese, který lesáci vytěžili a vše odvezli aby potom pracně zalesňovali, totální holina s erozí a úplně mrtvo, minimum hmyzu, ptáků, nic, prostě holina.

Lidi by si měli uvědomit, že kdyby do té přírody nezasahovali, tak za 100 let bude les úplně všude na celém území, bez sebemenší práce lidské ruky.

Nevím proč si lidi stále myslí, že přírodu udělají lépe, než sama příroda.

Má to chybu - les bez zásahu bude, ale budete mít problém s toaletním papírem.

Ale vážněji. Tam kde je několik tisíc stromků na hektar, stejně jako málo se les vytvoří až po mnoha desetiletí, možná i staletí. S malým zastoupením mladých stromků na ploše je celkem pravděpodobné, že stromky předběhne třtina křovištní, která vytváří husté porosty, ve kterých stromky mohou i uhynout, ale rozhodně v ní se zastaví přirozená obnova lesa.

Tam kde jsou desítky tisíc stromků na hektar poroste hustý, ale vytažený les, který později rozláme solnější mokrý sníh či vichřice. Takže takový les se bude muset několikrát sám zmladit, než se vytvoří nějaké konkurenční prostředí, kde silnější stromy dokáží potlačit ty slabší.

Každý rok několikrát křižuji tyto nepostižené Šumavské oblasti na běžkách a na kole...o nějaké samovolné obnově nemůže být zatím vůbec řeč. Ty kopce jsou už několik let pořád stejně holé. Po stromech ani památky...

Poněkud si v příspěvku odporujete. Rozmyslete se prosím, zda je to tedy holina nebo nepostižená oblast. Na území kde se nezasahovalo by měly být staré kmeny, ty se jen tak nevypaří.

A také by bylo dobré omrknout to území v létě...

Les si pomohl sám tak, že lidi vysadili stromy na 1800 hektarech ???

Co číst dál:

"Les se postupně začal obnovovat i v bezzásahových oblastech.

Nebylo jednoduché přesvědčit laickou i část odborné veřejnosti, že lesy na Šumavě opravdu nepotřebují lidskou ruku k tomu, aby tu zůstaly,“ vzpomíná ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený."