Jedenáct let po orkánu se les obnovuje. Podle místních ale Šumava vysychá

  11:20aktualizováno  11:20
V roce 2007 poničil orkán Kyrill na Šumavě skoro milion kubíků dříví. Následná kůrovcová kalamita proměnila vzhled celého pohoří. Na mnohá místa se už vrací bohatý les a zvyšuje se počet druhů ptáků. Podle starousedlíků ale Šumava rychle vysychá.

Šumavský les poškozený orkánem. | foto: VLS ČR

Skoro 1,3 milionu kubíků smrkového dřeva skončilo na pilách, dalších 1,6 milionu kubíků tlí v bezzásahových lesích. Takový je účet za jedenáct let, která na Šumavě následovala po řádění orkánu Kyrill. Ten v lednu roku 2007 zásadně změnil podobu celého pohoří a spolu s následnou kůrovcovou kalamitou byl největší katastrofou, která postihla šumavské lesy od 70. let 19. století.

Nejvíc práce měli lesníci mezi lety 2008 a 2012, kdy kalamita gradovala. Později už následovalo klidnější období, kdy se správci snažili o obnovu lesa a výchovu mladých porostů. Po orkánu se na holinách povedlo obnovit téměř 1 800 hektarů lesa umělou výsadbou jedlí, buků a dalších listnáčů. Les se postupně začal obnovovat i v bezzásahových oblastech.

„V letech po orkánu také pokračovala obrovská celospolečenská diskuse o tom, co se stane se Šumavou, až ji brouk celou zdecimuje. Zůstane jenom vyprahlá poušť, nebo si les opravdu pomůže sám? Nebylo jednoduché přesvědčit laickou i část odborné veřejnosti, že lesy na Šumavě opravdu nepotřebují lidskou ruku k tomu, aby tu zůstaly,“ vzpomíná ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.

Nový les je rozmanitější

Teď už je jasné, že na místech ponechaných přírodě nový les vyroste sám. Při biomonitoringu vědci dosud vyhodnotili téměř tisíc ploch v bezzásahovém území. Na každém z nich rostou mladé stromy. „Někde jich jsou jen desítky, ale jsou i místa, kde jsme jich napočítali přes 80 tisíc na hektaru. Průměr je sedm tisíc stromků,“ popisuje referentka biomonitoringu Pavla Čížková.

Nově vznikající les plný rozpadajícího se dřeva je navíc mnohem živější. „Zatímco před Kyrillem žilo v okolí Modravy sedmnáct druhů ptáků, deset let po orkánu už to bylo osmadvacet druhů. Výrazně se zvýšil i jejich počet. A vracejí se i druhy, jako tetřev nebo jeřábek,“ popisuje Hubený.

Na konferenci debatovali o vodě

Další obavy měli lidé hned po Kyrillu z toho, že Šumava vyschne, pokud přijde o stromy. Nevyschla, tedy zřejmě ne více než za poslední roky zbytek Česka.

I o tom v sobotu debatovali odborníci na Modravě na konferenci s názvem Úloha lesa v koloběhu vody na Zemi. Tu pořádalo hnutí Život společně se Správou NP Šumava. Sešli se při ní odborníci z táborů, které jinak stojí ve sporu o budoucnost Šumavy proti sobě.

„Ukazuje se, že srážek je stále stejné množství a odtokové poměry se nezměnily. Les totiž není jen stromové patro, ale i mrtvé dřevo a především půda a síť kořenů. Pokud ta není narušena, je schopna zadržovat vodu po dobu, než začne růst nový les,“ říká Jiří Kopáček, který se zabývá výzkumem v oblasti Čertova a Plešného jezera už od 80. let 20. století.

Jenže podle místních lidí Šumava opravdu vysychá a potvrzují to i některé další vědecké výzkumy z jiných lokalit.

„Šumava bývala ještě nedávno mokrá. Teď jsou studny prázdné, musíme vodu hledat pořád hlouběji. Kdo nám to zaplatí? A jak to bude vypadat za pár let?“ ptá se třeba Květa Pěničková z Modravy. Říká, že uschlý les neumí vodu zadržovat jako les hospodářský.

Fotogalerie

„Není možné vše svalovat jen na globální změny klimatu. Bezzásahové území přímo ovlivňuje i své okolí. A na Šumavě je i hospodářský les. Je nutné vše brát jako celek. A jako celek Šumava opravdu vysychá,“ upozorňuje starosta Modravy Antonín Schubert.

Podle kritiků bezzásahovosti například kvůli velkým plochám s malým zastíněním odtává brzy sníh, jiné výzkumy se zase zabývají schopností velkých lesních komplexů přitahovat déšť. Na Šumavě sice padá stejné množství srážek jako dříve, ale jsou jinak rozložené a dříve typické mokré šumavské počasí je dnes spíše vzácností.

Proč tomu tak je, se zatím vědecky jednoznačně vysvětlit zřejmě nedá. Někteří se domnívají, že za to může rozšiřování bezzásahových území.

„Charakter srážek se mění v celé republice. Sucho je všude a lesy v parku mu zatím odolávají ještě dobře. Obnovujeme mokřady, snažíme se vodu zadržovat. Ale když je sucho, projeví se i tady,“ míní mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák.

Nejčtenější

Učitelka z Prachatic vydržela 49 dní ve tmě. Nyní si chce změnit život

Marcela Haspeklová uspořádala ve vimperské kavárně Ve Skále komponovaný večer s...

Zatímco většina lidí si vyzkouší pobyt ve tmě maximálně na týden, prachatická učitelka Marcela Haspeklová vydržela v...

Tři zájemci o dostavbu dálnice D4 mají smůlu, ministerstvo je vyloučilo

Vizualizace dálnice D4 u Příbrami

Do druhého kola výběrového řízení na dostavbu 32 kilometrů dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem vybralo ministerstvo...

Jihočeský Ikaros létal v 18. století s křídly na trhy do Vodňan

Vít Fučík na ilustraci A. Hermana v knize Z dějin naší vzduchoplavby od Václava...

Průkopník české aviatiky Vít Fučík údajně létal v 18. století v unikátním postroji. Pomáhaly mu měchy naplněné...

Mladý Prospal dostal u táty první šanci v českobudějovickém áčku

Václav Prospal mladší v dresu Českých Budějovic

Václav Prospal na střídačce hokejového Motoru České Budějovice a Václav Prospal i přímo na ledě. Jenže o 25 let mladší....

První liga: Kladno podlehlo Budějovicím, Jihlava vyhrála v Třebíči

Kladenský brankář Lukáš Cikánek zasahuje v utkání s Českými Budějovicemi.

Vedoucí tým první hokejové ligy v tuhé bitvě potvrdil svou pozici - České Budějovice v 23. kole vyhrály na ledě Kladna...

Další z rubriky

Dřív jsme měli radost z každé nové vysílačky i obleku, líčí oceněný hasič

Ladislav Šenkýř převzal Křišťálovou růži za celoživotní působení u...

Dvaaosmdesátiletý Ladislav Šenkýř prožil mezi hasiči v Jindřichově Hradci 38 let. Začínal u dobrovolníků, později se...

Tábor investuje do centra pro seniory i parkoviště ve Větrovech

Opravy Budějovické ulice v Táboře (červenec 2018).

Nejnákladnější akcí příštího roku v Táboře bude stavba centra pro seniory, vyplývá to z návrhu rozpočtu. Pokračovat...

Je muž souzený za podvod příčetný? Jeden posudek říká ano, druhý ne

Ilustrační snímek

Otázkou, zda obžalovaný trpí bludy, nebo ne, se zabývají už třetím rokem soudy. Na duševní poruchu totiž svádí své...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz