Když se uříznutý kmen řítí k zemi, zapraskání a následná rána trochu připomínají hrom při letní bouřce. Obsluha harvestoru si pak obří pokácené stromy překládá ramenem, jak potřebuje. Vypadá to jednoduše.
„Teď už to není těžké, ale trvá dlouho se to naučit. Dneska máme v plánu pokácet patnáct stromů. Stihneme to tak do tří hodin, pak končíme,“ povídá Rostislav Cupal, který právě vystoupil z velkého stroje.
Před pár minutami rychle poslal k zemi dva ztrouchnivělé smrky. Pracuje na kraji lesa nedaleko Českých Žlebů u silnice směrem na Soumarský most. Na místě jsou i hasiči ze Stožce. Rozdělení do dvou skupin stojí každá z jedné strany harvestoru. Když přijíždí auto, zastaví ho a domlouvají se vysílačkou s kolegou stojícím přímo u zásahu, jestli je průjezd bezpečný. Podle toho řidiče pouští, případně je žádají, aby chvíli vyčkali.
Stromy nechávají tlít na místě
Právě kvůli bezpečnosti aut nechává Správa národního parku Šumava stromy kácet. Jsou už ve špatné kondici a mohlo by se stát, že se třeba při silném větru zlomí a nekontrolovaně spadnou do vozovky, po které zrovna někdo bude projíždět. To stejné nyní v podzimním období dělají i u značených turistických tras po celé Šumavě.
„Kácení souší je naše každoroční činnost. Děláme to v bezzásahových zónách kvůli bezpečnosti návštěvníků. Pravidelně stromy vyhodnocujeme, značíme a likvidujeme. Pak je necháme ležet, aby zetlely na místě,“ přibližuje mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák. Počítá letokruhy na čerstvém pařezu. Zjistil, že smrk byl starý zhruba 130 let.
Některé stromy vyžadují zásah harvestoru, jiné je lepší pokácet ruční motorovou pilou. Někdy se oba stroje doplňují. Jeden z nejvyšších smrků v okolí již připravil pracovník s pilou. Nyní se k němu snaží dostat Cupal s těžkou technikou. V terénu plném větví si rychlými pohyby ramenem dělá snadnější cestu.
„Musíme dbát hlavně na bezpečnost při celém zásahu. Vytipované stromy už jsou v pokročilém stadiu zetlení a nikdo neví, kdy mohou spadnout. Může se jim třeba ulomit špic,“ ukazuje směrem do lesa operátor harvestoru.
Smrky vždycky padají tím směrem, který potřebuje. Pokud musí s již povaleným kmenem manipulovat a nedaří se mu to kvůli jeho velikosti, může si během chvilky dřevo přeříznout napůl a přemístit ho.
V okolí Českých Žlebů řádí kůrovec od roku 2007. Právě před zhruba čtyřmi lety se dostal až do stromů u cesty. Nyní je potřeba napadené stromy odstranit.
Všechny pokácené stromy uvnitř hnijí
„Vždycky čtyřikrát do roka kontrolujeme místa, kde předpokládáme, že se mohou vyskytovat nebezpečné stromy. Naši pracovníci musí tyto lokality po čtvrt roce projít a potenciální nebezpečí zaznamenat. Pokud je to akutní, musíme jednat a kácet bezprostředně. Pokud stromy odumírají kvůli kůrovci, k jejich oslabení dochází po třech až pěti letech, tyto pak odstraňujeme hromadně v podzimním období,“ vysvětluje Jan Kozel, náměstek ředitele Správy NP Šumava, zatímco ze silnice přihlíží likvidaci vzrostlých smrků.
Správci to dělají od roku 2005, předtím to nebylo potřeba, odumírajících jehličnanů nebylo tolik. Za dalších patnáct let však padlo kvůli bezpečnosti turistů a řidičů již 25 tisíc stromů. Letos správa plánuje pokácet asi čtyři tisíce kmenů. Všechny jsou napadené podkorním hmyzem a uvnitř hnijí.
Právě kůrovec má na počty označených dřevin zásadní vliv. V posledních letech brouk na Šumavě gradoval, proto je nynější počet kácení nad průměrem. Aktivitu kůrovce ukazuje i rekordní rok 2011, kdy lesníci s pilami likvidovali kolem cest sedm tisíc souší. Bylo to totiž čtyři roky po orkánu Kyrill, který šíření škůdce napomohl.
Kde bude zasahovat motorová pila a kde harvestor, rozhoduje poloha stromu a terén. „Nejjednodušší a bezpečný je samozřejmě zásah pilou. Když je to vyloženě na kraji porostu a dobře přístupné, povoláme těžkou techniku. Někdy jsou potřeba speciální způsoby, třeba poblíž elektrického vedení nebo když hrozí pád stromu do koryta řeky. To teď na podzim hrozilo třeba u Otavy,“ pokračuje Kozel.
Letos správci parku nepřistoupili kvůli kácení k žádným uzávěrám turistických tras. Hlavní sezona už skončila, právě proto směřují likvidaci souší právě na podzim. Letos s plánovanými hromadnými zásahy začali již v září, pokračovat budou až do listopadu. V menších počtech kácejí i v průběhu roku.
