Pithart tehdy věřil, že díky národnímu parku se podaří uchovat a zlepšit přírodní prostředí, zachovat vzhled krajiny a lidem dát práci. Představy politiků prý byly jiné, než jak rezervace dopadla. "Šumava vypadá jako po mimořádně nezdařilé operaci, od které utekl chirurg," řekl v exkluzivním rozhovoru pro MF DNES.
Národní park ŠumavaRozloha: 680 km2 , největší ze čtyř českých národních parků, byl vyčleněn z největší chráněné krajinné oblasti (CHKO) tehdejšího Československa - CHKO Šumava, zřízené v roce 1963 na rozloze 1 630 km2. Charakteristika: Největší souvislý komplex lesů ve střední Evropě. Lesy zabírají zhruba 80% rozlohy parku. Park leží v nadmořské výšce od 570 m. n. m. (údolí Otavy u Rejštejna) po 1 378 m. n. m. (Plechý). Ochrana území: I. zóna je ponechána přirozenému vývoji bez ovlivňování člověkem. V II. zóně (největší) je cílem veškeré činnosti udržení přírodní rovnováhy a postupné přibližování ekosystémů přirozeným společenstvům. Okrajová III. zóna je už člověkem značně pozměněná. Osídlení: V NP Šumava je sedm obcí (Borová Lada, Horská Kvilda, Kvilda, Modrava, Prášily, Srní, Stožec) a několik místních částí. Trvale tu žije asi 1 200 obyvatel. |
V roce 1991 se musela vláda rozhodnout, zda vyhlásit na Šumavě národní park. Co bylo cílem?
Stáli jsme před volbou, jestli to má být malý park jako v Bavorsku, nebo velký, který jsme vyhlásili. Vědomě jsme zvolili velký park, protože jsme chtěli uchránit Šumavu jako kulturní krajinu, která nabízí soužití i lidem. Vždy jsme chtěli bezzásahové zóny, ale mělo se debatovat o jejich velikosti a o tom, jak rychle se budou rozšiřovat.
Když dnes vidíte, jak v bezzásahových zónách požírá kůrovec stromy, co vás napadne?
Že se udělal strašný faul. Faul s orkánem Kyrill, když se nechalo dříví v lesích. Vždy jsem byl s ochranáři ve sporu, ale ti tehdy přišli s tou obrovskou ruletou, opravdovým hazardem a nevyzkoušeným experimentem, jehož výsledky teď vidíme. Je to jako po mimořádně nezdařilé operaci, od které utekl chirurg.
V čele šumavského parku nyní stojí dlouholetý politik a předseda poslední federální vlády Jan Stráský. S ním se znáte roky, předpokládám, že má vaši důvěru...
Přesně tak. Věřím, že se mu podaří brouka zastavit. To je teď jediný způsob, jak napravit to, co se stalo.
Potkali jste se s Janem Stráským před čtrnácti dny na Kvildě. Řekl jste mu, co si o situaci na Šumavě myslíte?
My si nemusíme nic říkat. Já na Šumavu jezdím pětatřicet let, on tam žije. Nemusíme si ani nic ukazovat, oba zasažené oblasti známe. Na rozdíl od údajných tisíců lidí - turistů, mě pohled na usychající lesy drtí.
Jan Stráský teď nemá ale jednoduchou pozici. Brojí proti němu vědci, že se spřáhl s těžařskou lobby...
Vždyť je to hloupost. Jestli lidé skočí na to, že motivem Jana Stráského je vytěžení dřeva, pak je to průšvih. A to ještě obrovský tlak na něj bude.
Jak byste dokázal, že tomu tak není?
Je to jednoduché. Všimněte si, že ekologičtí aktivisté nemají jiný argument, než že za vším stojí těžařská lobby. Nic jiného neříkají.
Petr Pithart
A jakým způsobem byste lidi přesvědčil, že politici nezneužívají Šumavu jen pro své zviditelnění před volbami?
Spousta senátorů to vidí stejně. Spojuje nás starost a obava o Šumavu. Jaký větší důkaz, že nejde o politický boj, chtějí lidé vidět než ten, že Jan Stráský, dlouholetý člen ODS, dělal poradce sociálně demokratickému hejtmanovi Jiřímu Zimolovi.
Takže na jeho místě byste si teď oddychl a řekl, že park je v dobrých rukou? Před půl rokem jste mu vzkazoval v jednom z rozhovorů, že na jeho místě byste okamžitě zasáhl...
Ano. Na místě Jiřího Zimoly by se mi nyní ulevilo a nového ředitele parku bych podporoval.
Říkal jste, že na Šumavu jezdíte 35 let. Máte tam byt, či chalupu?
Kdepak. Dvakrát či třikrát ročně přijíždím jako turista, bydlím tu v penzionu a stravuji se v restauracích.
