Zatímco v Českých Budějovicích se v posledních dvou týdnech zdálo, že už si vládu nad počasím převzalo jaro, v nejvyšších horských partiích Šumavy stále leží téměř dvoumetrová vrstva přemrzlého sněhu.
Nejvíce ho je v současnosti na Březníku, kde ve čtvrtek ráno naměřili 194 centimetrů vysokou pokrývku. S vyššími denními teplotami pak roste nasycenost sněhu vodou.
„Když srovnáme údaje za posledních 50 let, naměřili jsme v tomto kalendářním týdnu šestou nejvyšší hodnotu množství vody ve sněhu, který leží na území Jihočeského kraje,“ upozorňuje hydroložka Kateřina Štěrbová z budějovické pobočky Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Podle odhadu hydrologů je v Jihočeském kraji okolo 400 milionů krychlových vody, která je prozatím v pevném skupenství. Jedná se téměř o pětinu veškerého objemu z celého Česka. Takové množství by naplnilo lipenskou nádrž dvaapůlkrát.
„Není to však žádný extrém. Například v rekordním roce 2006 to bylo touto dobou více než 900 milionů kubíků. O dva týdny dříve dokonce rovná miliarda. Dlouhodobý průměr pro aktuální týden se pohybuje okolo 170 milionů kubíků,“ konstatuje Štěrbová.
Zdá se tedy, že na Šumavě je obrovská vodní rezerva, která se bude postupně uvolňovat, a mohla by tak pozvolna srovnávat vodní deficit v půdě.
„Většina zemědělců děkuje za takové počasí. Přeci jen po delším výpadku přišla zima bohatá na srážky, takže by se mohla země aspoň trochu nasytit,“ líčí Hana Šťastná, ředitelka Regionální agrární komory Jihočeského kraje.
K tomu, aby se však hodnoty množství podzemní vody alespoň trochu přiblížily normálu, je třeba pomalé odtávání sněhu. „Muselo by být více takových zim a především mírnější jara, aby se situace napravila. Teď se naplní rybníky, nádrže a vodní toky. Ve studních a podzemních vrtech se však situace nijak dramaticky nelepší,“ tvrdí Šťastná a zároveň dodává, že se situace může ještě změnit.
„Podle mě je ještě poměrně brzy na to, abychom mohli hodnotit současný stav. Může se stát, že ještě nějaké výrazné množství sněhu napadne,“ doplňuje.
V takovém případě by se mohl opakovat scénář z roku 2006, kdy se navíc k odtávající bílé pokrývce přidal vydatný déšť a řadu měst zaplavila voda z rozvodněných řek a potoků. Na podobný scénář je připravené i vedení Povodí Vltavy, které má na vodních nádržích nastavené manipulační řády, aby k povodním většího rozsahu nemohlo dojít.
Na Orlíku i Lipně si dělají rezervy
„V dostatečném předstihu si tedy děláme rezervy, aby nás větší množství vody nepřekvapilo. Měli bychom být schopni zvládnout případné velké odtávání sněhu na Lipně i na Orlíku,“ potvrzuje mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán.
Tento týden byla na lipenské nádrži rezerva přibližně 20 procent, což je asi 53 milionů metrů krychlových vody. V případě Orlíku je to dokonce 40 procent. Současná situace by však povodním nahrávat neměla.
„Samozřejmě, že pokud začne výrazně pršet, můžou nastat větší komplikace, jinak ale žádné problémy s kapacitou nádrží neočekáváme. Současný sníh nás neohrožuje,“ podotýká Roldán.
Meteorologové mu dávají za pravdu. Navíc počasí v posledních dnech přispívá tomu, že pokrývka odtává jen velmi pomalu. Mohou za to zejména noční teploty, které ve vyšších partiích stále klesají hluboko pod bod mrazu.
„Přes den jsou sice nad nulou, ale v noci to přimrzne, a proces tání se tak zpomaluje. Rozhodující je také výška sněhu. Čím je ho více, tím je riziko povodní nižší,“ říká hydroložka Štěrbová.
Právě díky tomu, že je vrstva přemrzlá, neodtává tak rychle jako prachový sníh. Navíc dokáže absorbovat značné množství další vody. „Taková vrstva pak funguje jako houba. Nyní je v metrovém sloupci sněhu přibližně 400 mililitrů vody, na začátku jara to však může být i 800 mililitrů,“ vysvětluje Štěrbová.
Meteorologové navíc předpovídají podobný ráz počasí i v příštích dnech. Lidé žijící v blízkosti řek se tak velké vody prozatím obávat nemusí. „Většina sněhu odtála a přežili jsme to bez úhony. Podle posledních měření je aktuální stav vody v Lužnici normální,“ říká starosta Bechyně Pavel Houdek s tím, že na případnou vlnu, která zasáhla místní část Zářečí na jaře 2006, jsou připraveni.
„Máme v Zářečí protipovodňovou stěnu a každý rok společně s hasiči zkoušíme stavění mobilní protipovodňové hráze. Už nic takového jako po jarním tání v roce 2006 nechceme zažít. Tehdy skončila pod vodou spousta domů,“ dodává Houdek.
