Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Příroda si poradí s kyselými dešti i kůrovcem, ukázal výzkum na Šumavě

  15:04aktualizováno  15:04
Reakce šumavského ekosystému na kůrovcovou kalamitu byla nečekaná i pro vědce. Díky odumření stromů se do půdy vyplavil fosfor, který způsobil, že se v jezerech zlepšilo pH vody. Příroda se tak i díky katastrofě vypořádala s letitým problémem způsobeným kyselými dešti.

Chalupská slať, (červen 2008). Tohle výjimečné rašeliniště je perlou Šumavy, je to jedna ze tří slatí, kterou v tomto pohoří můžete navštívit (dalšími jsou Tříjezerní a Jezerní slať). | foto:  Dan Materna, MAFRA

Hydrobiolog Jiří Kopáček z Biologického ústavu Akademie věd ČR začal s výzkumem vlivu kyselých dešťů na ekosystém Plešného a Čertova jezera na Šumavě v 90. letech.

Černé jezero na Šumavě

Po kyselých deštích se výrazně změnilo pH v Černém jezeře na Šumavě. Ryby nepřežily a odumřeli i bezobratlí.

„Do toho v roce 2004 přišla kůrovcová kalamita, která náš výzkum v podstatě zničila, ale zase nám umožnila pochopit další věci, jako je reakce povodí a jezer na odumření stromového patra,“ řekl Kopáček.

Původním motivem jeho bádání byla kyselost šumavských jezer. Ještě v 50. letech měla pH 6, v následujících desetiletích se po kyselých deštích tato hodnota vychýlila k 4,5, což znamená výraznou kyselost. Na život v jezerech to mělo zásadní vliv. Ryby v Černém jezeře nepřežily, odumřeli i bezobratlí živočichové.

Později se v Česku ovzduší zlepšilo a kyselé deště, podle Kopáčka na území Česka nejintenzivnější v celosvětovém měřítku, postupně zmizely.

Šumava

„Nejvíce na světě se u nás podařilo zredukovat emise síry a dusíku. Síru se povedlo snížit o 90 procent a dusík o více než 50 procent,“ řekl Kopáček.

Vědce zajímalo, jak dlouho bude přírodě trvat, než se z kyselých dešťů vzpamatuje. Podle Kopáčka se Šumava, ale také Vysoké Tatry staly v tomto ohledu zkumavkou světa. Stav se postupně zlepšoval do roku 2004, až přišla kůrovcová kalamita.

Reakce šumavského ekosystému byla nečekaná. Po odumření stromů se z půdy vyplavilo více fosforu a v Plešném jezeře to podpořilo růst řas, které spotřebovávají dusičnany. Tím se pH vody skokově zlepšilo. Dnes má hodnotu kolem 6, tedy stejně jako před 60 či 70 lety.

Kůrovec tak šumavským vodám a půdám hodně pomohl. „Mělo to katastrofální dopad na stromy, ale les nejsou jen stromy. Les je i půda, podrost, celý systém,“ uvedl Kopáček.

Jiří Kopáček

Hydrobiolog Jiří Kopáček vede výzkumný tým Biologického ústavu Akademie věd ČR a nyní dostal cenu předsedkyně Grantové agentury ČR. V budoucnu se chce více zaměřit na zkoumání fosforu v půdě a vodě. Za svou práci se dočkal ocenění již loni. Tehdejší předseda Akademie věd Jiří Drahoš mu udělil medaili Gregora Johanna Mendela zhruba tři měsíce poté, co Sněmovna schválila novelu zákona o ochraně přírody a krajiny.

Obroda byla možná jen díky tomu, že se na území nezasahovalo. Kdyby se odumřelé stromy odvezly jako v hospodářském lese, živiny z nich by půdu neobohatily, upozornil. Navíc by to poškodilo horní vrstvu půdy, která obsahuje semena.

„Byli jsme překvapeni, jak dlouhou mají klíčivost. Zpočátku panovaly obavy, že po odumření horního stromového patra se nic nestane, že se les nezmladí. Ale za tři, čtyři roky vyrostly tisíce semenáčků,“ popsal Jiří Kopáček.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Stanislav Pilát z Tálína na Písecku si doma čistí krev pětkrát týdně. Mobilní...
Jsem sám sobě sestřičkou, říká první jihočeský pacient s domácí dialýzou

Podnikatele Stanislava Piláta z Tálína zradily ledviny loni v lednu. Rok a půl dojížděl na hemodialýzu do písecké nemocnice, ale od letošního července už si...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Vlak táhl opilce desítky metrů kolejištěm, spáč vyvázl s poraněnou hlavou

S pouhým poraněním hlavy vyvázl osmadvacetiletý muž, kterého u Jindřichova Hradce táhl vlak kolejištěm. Opilec si ustlal v těsné blízkosti koridoru ve směru na...  celý článek

Ředitel Budějovického Budvaru Petr Dvořák.
Šéf Budvaru chce posílit značku doma i v cizině. Ale také zatím mlčí

Být jeden z nejlepších zaměstnavatelů v regionu a posílit své postavení v zahraničí i doma. Tak vypadají dlouhodobé plány Budějovického Budvaru po půl roce...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.