Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

VIDEO: Šumavské říčky pomohl rozvodnit rychle tající sníh

  8:20aktualizováno  8:20
Nezáleží jen na tom, kolik naprší, ale i jak je zmrzlá země nebo jak dlouho na horách leží sníh. I ten je totiž schopný ovlivnit, jestli déšť způsobí povodeň. Poté, co v minulých dnech řeky napříč Jihočeským krajem na některých místech dosáhly i nebezpečných stupňů povodňové aktivity, to potvrzují hydrologové.

Podle nich za rychlé zvýšení hladin řek mohla kombinace silných srážek a tání čerstvě napadaného sněhu v nejvyšších polohách Šumavy.

„Pravidelně měříme po celou zimu zásoby vody v napadaném sněhu. A z toho víme, že čerstvý sníh obsahuje až čtyřikrát méně vody než sníh z konce zimy. Ten je ale přemrzlý, a když do něj prší, ještě dlouhou dobu dokáže vodu přijímat, než se začne rozpouštět. To čerstvý sníh nedokáže, a proto teď také byla Šumava znovu bez sněhu v tak krátké době,“ vysvětlila hydroložka Kateřina Štěrbová.

Fotogalerie

V nejvyšších polohách Šumavy leželo už i 30 centimetrů sněhu. Většina ho roztála za pár dní.

Zvýšení hladin řek ale podle Štěrbové nebylo nic neobvyklého.

„Něco podobného se děje na Otavě pravidelně, byla to dvouletá až pětiletá povodeň. V roce 1993 se Otavou prohnala ještě silnější a to těsně před Vánocemi,“ upozornila hydroložka.

Obvykle bývá podzim obdobím s menším množstvím srážek, v uplynulých dnech ale na některých místech Šumavy napršelo okolo sta milimetrů vody. K tomu se přidala i voda z tajícího sněhu, které mohlo být i 30 milimetrů. Silně pršelo i na Vysočině, což ve středu k prvnímu stupni povodňové aktivity zvýšilo hladinu řeky Nežárky na Jindřichohradecku.

„Musíme si uvědomit, že je zima, takže rostliny přijímají jen minimum vody a nízký je také výpar. Zřejmě navíc hrálo roli i to, že před nějakou dobou ve vyšších polohách mrzlo, takže zem nemohla tolik vody pojmout,“ podotkla hydroložka Štěrbová s tím, že kdyby tolik vody napršelo v létě, na stavu řek by se to tolik neprojevilo.

Velká voda se tak sice prohnala koryty řek, ale v současné době už znovu opadává a řeky se vracejí k předchozímu stavu, kdy v nich voda chyběla. Ještě méně se potom nedávné deště projevují na stavech podzemní vody.

„Na studních to znát není, voda se do země musí vsakovat postupně. Nepomůže prudký déšť a rychlé tání, jen postupné vsakování. Jenže půda je po suchu tak vyprahlá a spečená, že zatím zvládne absorbovat jen minimum vláhy,“ uvedl Antonín Schubert, starosta šumavské Modravy, kde se klidný Roklanský potok změnil na dravou řeku.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Stanislav Pilát z Tálína na Písecku si doma čistí krev pětkrát týdně. Mobilní...
Jsem sám sobě sestřičkou, říká první jihočeský pacient s domácí dialýzou

Podnikatele Stanislava Piláta z Tálína zradily ledviny loni v lednu. Rok a půl dojížděl na hemodialýzu do písecké nemocnice, ale od letošního července už si...  celý článek

Při druhé nehodě zemřely dvě ženy.
Při dvou dopravních nehodách na Strakonicku zemřeli tři lidé

V rozmezí necelých tří hodin se staly poblíž Volyně na Strakonicku dvě tragické dopravní nehody, které si vyžádaly tři lidské životy. Jedna se stala, když...  celý článek

Lipno u Nové Pece (říjen 2017).
Hladina Lipna kvůli suchu klesla, místy je jen v původním korytu Vltavy

Hladina lipenské vodní nádrže vzhledem k letnímu suchu výrazně klesla. Momentálně zásobní prostor přehrady zadržuje 171 milionů krychlových metrů vody a je...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.