Po prvních dnech plašení byly výsledky velmi dobré a na Pražském sídlišti byl mnohem větší klid. Sokolníci i zástupci města si však byli vědomi, že to nemusí mít trvalý efekt. A ukázalo se, že to tak bude. Havran je velmi chytrý pták.
„Zpočátku měla přítomnost dravce v kolonii velmi silnou odezvu, havrani lokalitu velmi rychle opouštěli, po několika dnech se ani nepokoušeli na stromy střežené káňaty usedat, pouze při přeletech kontrolovali přítomnost dravců. Postupně však zřejmě začal zvolna vítězit silný hnízdní pud a silná vazba na tradiční hnízdiště a reakce na dravce ochabovala až do úplného vymizení,“ uvedl Jiří Rozum z městského odboru životního prostředí.
Tábor byl prvním městem v Česku, které se zkoušelo počet havranů snížit touto metodou. Ptáci žijí ve městě především ve dvou lokalitách. Jedná se o část Pražského sídliště a o Husův park. Počet hnízd stoupl v obou místech.
„Z toho lze usuzovat, že nárůst početnosti havranů je obecným trendem, s nímž plašení nesouvisí,“ dodal Rozum.
Lidem na havranech kromě velkého hluku vadí také množství exkrementů. Městský úřad v minulosti zkoušel eliminovat havrany i tím, že shazoval některá hnízda. Efekt ale rovněž nebyl velký.
Plašení začalo v Táboře v pátek 14. února ve Zborovské ulici. „Zvolili jsme druh káně Harrisova, který je v sokolnictví používaný. Velikostí je podobný našemu káněti. Na havrana si troufne, ale zároveň je tak malý, že se dostane do větví,“ vysvětlil Jiří Rozum.
V tuzemsku svádí podobný boj přibližně dvacítka měst. V Jihočeském kraji ještě v Českých Budějovicích. Největší kolonie je zřejmě v Chrudimi, hodně jich je také v Pardubicích.
Nedávný odborný průzkum na Pražském sídlišti v Táboře prokázal, že hluk od havranů je tak velký, že pokud by byl průmyslový, je možné ho označit za nadlimitní.
