„Několik dní před porodem se dominantní samice začala oddělovat od stáda, což bylo jasnou známkou, že zrození potomka se blíží. Sedmého listopadu v ranních hodinách se pak narodilo mládě, které bylo od první chvíle velmi aktivní a ihned se napilo, což je vždy dobrým znamením, že je vše v pořádku,“ popisuje zoolog a manažer zahrady Ondřej Kott mezitím, co malý zubr poskakuje kolem stáda a hraje si s pařezy.
Zoo chová pětičlenné stádo zubrů teprve od roku 2016. Tato linie je v současnosti z genetického hlediska považována za nejvhodnější pro ochranářské projekty návratu zubrů do středoevropské krajiny a pouze táborská zoologická zahrada má nyní možnost tato zvířata vracet zpět do jejich přirozeného prostředí české přírody.
Zubr evropský je největším suchozemským obratlovcem kontinentu, který byl však již před mnoha stoletími vyhuben na většině území svého původního rozšíření. Druh se na začátku 20. století ocitl na samé hranici zániku a jen díky společnému úsilí několika evropských zemí se podařilo tyto impozantní kopytníky vzkřísit. Nyní se zubři pomalu vracejí i do české přírody.
„Celý loňský rok jsme v úzké spolupráci s kolegy z Česka a Polska věnovali sestavení nové chovné skupiny a stejně tak realizaci nového přírodního výběhu. Zubry jsme do Tábora přivezli ze tří míst v Evropě, při transportech ujeli několik tisíc kilometrů. Narození mláděte je prvním skvělým výsledkem tohoto projektu, který však tímto ve skutečnosti teprve začíná,“ říká Kott.
Podle něj by táborský zubr mohl být vypuštěn třeba do jedné z nově plánovaných rezervací na Vysočině, či v severních Čechách.
Zubrů žije na světě nyní něco přes šest tisíc, k bezpečnému udržení druhu by však bylo třeba alespoň deset tisíc kusů.
Každé nově narozené mládě je tak velmi cenné. Táborský zubr patří mezi několik málo desítek, které se na českém území narodily po více než tři sta letech.
Táborskou zoologickou zahradu letos navštívilo 80 tisíc lidí, což je o devět tisíc více než v předchozím roce.
