Trojrozměrné snímky, které lékaři na radiodiagnostickém oddělení pořídili ve speciálním tomografickém tunelu.
„Budeme se snažit apelovat na antropology, aby se výzkumu věnovali. Jsme si samozřejmě vědomi toho, že až tolik nového není možné zjistit,“ uvedl ředitel Husitského muzea v Táboře Jakub Smrčka s tím, že se teprve uvidí, co digitální data antropologům prozradí.
„Pomocí získaných CT dat pracovníci muzea vytvoří nový dokonalejší model této historické relikvie pro svou stálou expozici v Táboře,“ upřesnila mluvčí jihočeských nemocnic Ivana Kerlesová.
„Počítačová tomografie slouží k diagnostice širokého spektra poranění a chorob. Určité místo díky ní vidíme z několika uhlů,“ vysvětlil primář radiodiagnostického oddělení Gábor Gyüre. Dodal, že se jedná o nejmodernější zobrazení, které dnešní přístroje zvládnou.
Čáslavská kalva Jana Žižky z Trocnova patří k nejslavnějším českým muzejním exponátů. Podle odborníků se jedná o část lebky muže, který v mládí utrpěl sečné zranění přes levé oko. Zemřel, když mu bylo 60 až 65 let a těsně předtím se mu zahojilo větší zranění nad pravým okem, které mohlo způsobit částečnou nebo úplnou slepotu.
Pravděpodobnost, že se jedná opravdu o část lebky Jana Žižky, se nedá úplně přesně odhadnout. „Je minimálně padesát na padesát, když to řeknu lidově. Nikdo si to netroufne tvrdit s určitostí, důkazy o tom nejsou. Je řada okolností, které vedou k názoru, že by to skutečně mohl být ostatek Jana Žižky z Trocnova,“ řekl Smrčka.
Část lebky byla nalezena spolu s kosterními ostatky několika dalších osob při opravách kostela v Čáslavi v roce 1910. „Byla ve výklenku zdi jedné z kaplí,“ řekl Jakub Smrčka. Lebku zkoumali antropologové od 60. let 20. století.
.
