Zde žila Berta Steinerová, rozená Hermannová, narozená 1880. Deportována 1942 do Terezína. Zavražděna 1943 v Osvětimi. Z nápisu na zlatém kameni ve Smetanově ulici v Písku mrazí. Připomíná oběť holokaustu.
V centru je k vidění takových kamenů sedm. Přibližují tragické osudy židovských obyvatel města, kteří skončili za druhé světové války v koncentračních táborech. Jsou zasazené do chodníků před domy, ve kterých tito lidé bydleli.
Kameny zmizelých, v originále Stolpersteine, po Evropě instaluje německý výtvarník Gunter Demnig. V Písku se iniciativy chopili studenti Střední zemědělské školy s učitelem dějepisu Martinem Chovancem.
Do pátrání po osudech a příbězích píseckých Židů se se svými spolužáky zapojila i 19letá studentka čtvrtého ročníku Kristýna Černá. Ta za svou práci teď získala ocenění v anketě Talent Jihočeského kraje.
„Pan učitel Chovanec se zabývá historií, a protože se jedná o celonárodní projekt týkající se také Písku, zapojil se do něj s našimi studenty. Jeho pravou rukou se stala právě Kristýna,“ vysvětluje ředitelka školy Procházková.
Jak říká sama oceněná studentka, projekt trvající zhruba rok ji zcela pohltil. Ale že by za svou práci získala nějaké ocenění, ji vůbec nenapadlo.
„Ani jsem nevěděla, že mě škola nominovala, takže mě ta informace zaskočila. Současně jsem nadšená, že jsem ocenění získala,“ usmívá se Kristýna Černá, u níž patřil dějepis vždy k oblíbeným předmětům. „Když nám představili projekt v knihovně, hned jsem věděla, že chci být jeho součástí. Chtěla jsem zvýšit mezi lidmi povědomí o holokaustu,“ vzpomíná dívka.
Parta nadšenců začala s průzkumem na internetu, další informace a materiály získala v píseckém archivu. „Snažili jsme se vybírat rodiny, kterých moc nebylo. Současně jsme chtěli, aby žily někde ve středu města,“ popisuje Černá.
Přiznává, že projekt byl i náporem na psychiku. „Když jsem zjistila, že ze sedmi námi vybraných rodin přežila koncentrační tábor jen jedna žena, byl to pro mě šok. Ti lidé měli hrozné osudy,“ popisuje.
Studentům se pak podařilo zkontaktovat vnučku této ženy. „Sešli jsme se s ní. Bydlí v domě, kde žila její babička. Byla nadšená, že se o toto téma někdo zajímá. Ochotně nám ukázala všechny dobové materiály, které jí po ní zbyly,“ hodnotí Černá.
Projekt změnil studentce celkový pohled na historii. „Do té doby jsem věděla o transportech židovských rodin do koncentračních táborů, ale když jsem začala odkrývat detailně informace, bylo těžší a těžší pochopit hrůzy, kterými tito lidé museli projít. Začala jsem to brát mnohem vážněji a osobněji než dříve,“ srovnává mladá dívka.
Z výsledku má ale skvělý pocit. „Teď se k nám přidaly další školy a v projektu chceme pokračovat,“ plánuje.
Studenti spolupracovali i s odborníky z Prácheňského muzea, Ústavu pro studium totalitních režimů, písecké knihovny a Státního okresního archivu. „Všichni byli z naší práce nadšení, pomáhali nám s projektem hodně,“ chválí dívka, která letos maturuje. Také ona hodlá podpořit studenty z nižších ročníků, kteří budou v projektu pokračovat.
