Údaje o zdravotním stavu obyvatel žijících okolo Temelína poměřují brněnští experti s daty, která vyplynou ze stejných hodnocení prováděných pro část Písecka, České Budějovice, Hradec Králové a Olomouc. Nechybí ani srovnání s celostátní úrovní.
„Výzkum provádíme už 22 let. Během té doby získané hodnoty různě kolísají, ale to je charakteristické pro všechny sledované oblasti. Jestliže se nějaký ukazatel doprava či doleva vychýlí, za několik let se vrátí zpět k normálu,“ řekl Jaroslav Kotulán z Ústavu preventivního lékařství Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Příkladem je třeba úmrtnost na srdečně cévní nemoci nebo rakovina prsu. V 90. letech jejich výskyt klesal, počátkem druhého tisíciletí mírně vzrostl a posledních šest let jejich četnost opět plynule klesá. Příčin kolísání je podle vědce hned několik.
V nejbližším okolí žije 12 tisíc lidí
„Roli hraje třeba způsob života, profesní skladba lidí nebo míra a charakter migrace. Rozhodně vylučujeme vlivy elektrárny, ty by se projevily dlouhodobými nárůsty, nikoli kolísáním,“ vysvětluje Kotulán a dodává, že důležitý je i počet obyvatel ve sledované oblasti.
„V nejbližším okolí elektrárny, kde žije přibližně 12 tisíc obyvatel, se jakákoli změna projeví více než třeba v Českých Budějovicích nebo Olomouci se sto tisíci lidmi,“ srovnává brněnský profesor.
Zdravotní stav obyvatel v okolí temelínské elektrárny a dalších čtyřech oblastech odborníci monitorují od roku 1992. Ve svých analýzách se zaměřují na výskyt sedmi ukazatelů úmrtnosti (například srdečně cévní choroby nebo zhoubné novotvary) a jedenácti druhů zhoubných nádorů (třeba nádory prsu, tlustého střeva či prostaty).
Hodnotí i četnost spontánních potratů nebo narození dětí s nízkou porodní váhou pod 2,5 kilogramu. Studii pak každoročně aktualizují.
Největším sídlem u jihočeské jaderné elektrárny je Týn nad Vltavou. Ve městě žije 8 100 obyvatel a polovina města je vzdušnou čarou vzdálená od temelínských chladicích věží pět kilometrů.
„Myslím, že mohu tu studii potvrdit. Neregistruji, že by měl Temelín negativní vliv na zdraví místních lidí. Spíš tu mohou být jiné vlivy. Jak Týn stojí v dolíku u řeky, je tu často inverze,“ konstatoval vltavotýnský starosta Milan Šnorek.
Ředitel tamního gymnázia Karel Hájek si na vlastní kůži vyzkoušel, že radiace přímo v temelínské elektrárně je nižší, než má přírodní pozadí, jehož podstatou je ionizující záření z vesmíru i naší Země.
„Proto ani nejde, aby elektrárna byla škodlivá pro okolí. Děti ve škole jsou nemocné zcela standardně, stůňou s nachlazením, chřipkou, občas s úrazem,“ popsal Hájek. Ani ve své rodině nemá nikoho, kdo by onemocněl rakovinou v nějaké souvislosti s Temelínem.
„Moje matka má 92 let, takže je vidět, že elektrárnu zvládá. Žije totiž střídmě. Když někdo kouří, holduje alkoholu nebo se přejídá, je obezita a závislosti daleko horší pro zdraví než ta elektrárna tady,“ míní.
Podle sdružení Jihočeské matky ale výsledky studie nejsou jednoznačné. Ukázalo se totiž, že v okolí Jaderné elektrárny Temelín došlo ke statisticky významnému nárůstu některých nádorových onemocnění.
„Šlo přitom o krátkodobé výkyvy, nikoli o dlouhodobý trend. Profesor Kotulán to interpretuje tak, že se neprokázal negativní vliv provozu jaderné elektrárny. Myslím, že každý odborný oponent by s jeho závěrem nesouhlasil a doporučil by takovéto tendenční závěry vyslovovat velmi opatrně až po časově delším sledování zdravotního stavu obyvatel,“ uvedla předsedkyně sdružení Monika Machová Wittingerová.
