Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Teplárna u Krumlova místním vadí. Štěpku vozí městem, kritizuje radnice

  13:00aktualizováno  13:00
Přijeďte se podívat na špínu a smrad. Dýcháme prach, ztrácí se nám voda ze studní, trápí nás hluk. Takové jsou stížnosti obyvatel Přísečné u Českého Krumlova na místní teplárnu a elektrárnu na biomasu. Tu nyní čeká posouzení vlivu na životní prostředí.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Pražská firma koupila v obci starou teplárnu na uhlí a s pomocí evropských dotací ji před sedmi lety začala přestavovat na biomasu, která pohání i generátor na výrobu elektřiny.

Celé zařízení je zatím ve zkušebním provozu. Kvůli kritice veřejnosti bude muset provozovatel obhajovat byznys v procesu o vlivu stavby na životní prostředí EIA. Rozhodl o tom krajský úřad.

„Jsem za to rád. Kolují tady fámy, alespoň všechno vysvětlíme,“ tvrdí předseda představenstva akciovky Carthamus Jindřich Beznoska.

V pondělí už obhajoval projekt před krumlovskými radními. Místním politikům dělá starost hlavně doprava paliva do Přísečné přes město. Štěpky putují po silnici, zatímco původně firma plánovala jejich transport po železniční vlečce.

Navíc už neplatí, co firma slíbila Krumlovu před stavebním povolením - že bude vytápět párou třetinu města. Původně zásobovala teplem sídliště Mír, Vyšné a průmyslovou zónu v Domoradicích. Nyní už zůstaly jen průmyslové areály.

„Teplo si vyřešíme. Nelíbí se nám doprava. Na převážení biomasy auty trvají z ekonomických důvodů. Čeká nás ještě složité dohadování,“ míní starosta Krumlova Dalibor Carda.

Dohady kolem provozu gradují od roku 2012

„Přivážíme osm až dvanáct aut denně, zatímco do vedlejší průmyslové zóny v Domoradicích míří za stejnou dobu mnohem více náklaďáků. Protože stát přestal biomasu jako odpad z některých provozů dotovat, musíme ji přivážet z lesů. Pokud ji budeme vozit po železnici, musíme udělat poblíž překladiště,“ vysvětluje Beznoska.

Firma uvažuje o železniční zastávce v deset kilometrů vzdáleném Kájově. S tím krumlovská radnice rovněž nesouhlasí, protože návazný transport štěpky městem by pokračoval.

Dohady kolem provozu gradují od roku 2012, kdy firma kotle na dřevo spustila. Energobloku za půl miliardy korun zajišťuje chlazení voda z vrtů. Dovezenou biomasu zpracovává před sušením drtička, spaliny z kotelny vycházejí přes třicetimetrový komín.

Stavební úřad rekonstrukci staré výtopny povolil a nakonec i prodloužil její zkušební provoz, ačkoliv inspekce životního prostředí našla v projektu závažné nedostatky. Například nevyhovující filtry kotelny.

Vůči zařízení se vyrojila řada připomínek. Dokonce petice se 750 podpisy obyvatel. „Nejdřív jsme ekologickému projektu fandili. Až potom se objevily nedostatky, které spočívají v nedodržení norem a předpisů,“ říká dnes předsedkyně krumlovských zelených Dana Kuchtová.

„Těch problémů je spousta. Mám fasádu celou černou jako od sazí, studnu bez vody. Když zafouká vítr, roznese po okolí prach ze skládek. Jsou nekryté, do biomasy prší a ta pak zapáchá,“ popisuje Miroslav Schwarz, který s výtopnou sousedí.

Provozovatel zatím všechny připomínky odmítá. Zápach považuje za subjektivní pocit, nemusí prý vznikat od něho, a nákladní doprava je podle něj zanedbatelná z hlediska silničního provozu. Vodu z vrtů chce nahradit napojením na vodovodní řad.

Schwarz považuje za nemorální, aby lidé trpěli soukromým byznysem, navíc dotovaným Unií. Přísečné totiž nepřináší teplárna nic, obec na ni napojena není.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jiří Kučera jako první vyfotil divoké vlky na Šumavě.
První snímky divokých vlků ze Šumavy ulovil fotograf poblíž Modravy

Byli čtyři, před zimou vypadali v dobré kondici a s vlky, kteří před nedávnem utekli z výběhu v Bavorsku, neměli nic společného. Nedaleko Modravy se o víkendu...  celý článek

Lipno u Nové Pece (říjen 2017).
Hladina Lipna kvůli suchu klesla, místy je jen v původním korytu Vltavy

Hladina lipenské vodní nádrže vzhledem k letnímu suchu výrazně klesla. Momentálně zásobní prostor přehrady zadržuje 171 milionů krychlových metrů vody a je...  celý článek

Strážci NP Šumava procházejí po břehu řeky Křemelná.
Turistů na Šumavě stále přibývá. Vracejí se i na místa, kde už byli

V minulých letech rostla návštěvnost Šumavy meziročně až o pětinu. Letošní rok nebyl tak dramatický, přesto lidí v národním parku stále přibývá. Startuje...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.