Pavel Schwarz začal podnikat hned po revoluci a založil společnost Terms, která

Pavel Schwarz začal podnikat hned po revoluci a založil společnost Terms, která nyní zaměstnává 80 lidí. | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Mobil je nebezpečnější odpad než solární panel, říká podnikatel s obojím

  • 4
Společnost Terms, jejímž předsedou představenstva je Pavel Schwarz, se zaměřuje na solární systémy a nově rozjíždí projekt virtuálního operátora.

Firma z Plané u Českých Budějovic se od svého vzniku věnuje moderním technologiím. Začínala s průmyslovou automatizací, jako je výroba testovacích strojů pro automobilový průmysl. Později přidala telekomunikační technologie pro telefonní operátory. Od roku 2002 se firma začala věnovat i solárním systémům.

Nyní rozjíždí projekt vlastního virtuálního operátora Go Mobile. "Tato různorodost se ukázala jako velmi dobrý krok. I když byla nějaká naše divize v útlumu, vždycky byla jiná, která nás táhla nahoru," říká předseda představenstva společnosti Pavel Schwarz, který je zároveň i jedním ze dvou majitelů.

Pavel Schwarz

Narodil se 14. listopadu 1953 v Českých Budějovicích. Absolvoval střední zemědělskou školu. Poté vystudoval Českou zemědělskou univerzitu v Praze, obor mechanizace a automatizace. Po vojně nastoupil jako vedoucí technických služeb v zemědělském družstvu Planá. "Tam jsem se dostal k výpočetní technice," vzpomíná s úsměvem. Aby si doplnil vzdělání, absolvoval postgraduální obor mikroprocesory a mikropočítače na ČVUT. Poté se stal projektantem zemědělských staveb. Na konci 80. let začal pracovat na projektu automatizace výrobních linek pomocí mikroprocesorů. První, kterou měl zrealizovat už nestihl - došlo k pádu komunistického režimu. Ihned po revoluci začal podnikat a založil společnost Terms. A začal stavět automatizované linky. Dnes společnost zaměstnává 80 lidí. "Pořád považuji Terms za takovou větší rodinnou firmu. Pracují tu z velké části spolužáci nebo děti spolužáků," říká Schwarz.

Stali jste se virtuálním operátorem. To je zcela nový fenomén na českém trhu.
Jsou tu tři velcí globální operátoři, kteří dělají komplexně vše. Oblast telekomunikací je tak široká, že oni nemůžou opečovávat stoprocentně všechny. Dominantní operátor má na starosti stavbu a rozvoj sítě, jako je třeba vysokorychlostní internet. Dále je to provoz sítě a starost o takzvané VIP zákazníky. To jsou velké firmy, kterým operátor vytváří speciální podmínky. Svojí kapacitou se už ale nemohou stejně zaměřovat na pana Nováka z Horní Dolní. Protože se jim to nevyplatí.

Jak to?
Operátoři spustili "revoluci", kdy nabízejí volné volání za nějaký poplatek. Tím k sobě stáhli všechny, kteří mají větší nároky. Ale pak je tady majorita, která tolik provolat a platit nechce. S lidmi, kteří mají menší nároky, má operátor mnohem víc práce a málo peněz. Proto uvolnili prostor pro virtuální operátory, které budou cílit právě na tyto skupiny.

Druhou vaší velkou aktivitou jsou solární systémy. Fotovoltaice se věnujete už od roku 2002. To je dávno předtím, než začal takzvaný solární boom. Jak jste na ten nápad přišli?
Na jedné výstavě ve Francii. Tušili jsme, že fotovoltaika má velkou budoucnost, a zároveň byla už v takové technické kondici, že se vyplatilo do ní investovat. Rovnou jsme tam získali kontakty, ze kterých se pak vyvinula i obchodní spolupráce. Vývoj byl pak dost hektický a v několika vlnách. Pomohlo nám, že jsme vyvinuli vlastní zařízení na zvýšení výkonnosti solárních systémů.

Říká se, že když se stavěly velké solární elektrárny, bylo panelů takový nedostatek, že se kupovaly v zahraničí za výrazně vyšší ceny. Je to pravda?
Ano, taky proto se toho chytili v Číně a začali je s vládními dotacemi vyrábět v ohromných množstvích a prodávali to za dumpingové ceny. Evropa se tomu začala bránit až pozdě, spousta firem zkrachovala. My jsme nešli cestou, abychom získali co největší podíl na trhu. Spolupracujeme s renomovanými výrobci, kteří sází na kvalitu než na nízkou cenu. Tím pádem jsme se nedostali k velkým zakázkám, ale spíše menším a sofistikovanějším. Na druhou stranu jsme neměli jedinou reklamaci.

Jak jsou dnes solární panely účinné?
Laboratorně jsme na 37 procentech účinnosti. Reálně je to zatím někde na 20 procentech. Ale vývoj jde rychle dopředu. Pro srovnání - benzinový motor má kolem 27 procent. Solární panel ale nevytváří žádné záření, emise, nemá olej. Do budoucna tak může vytěsnit tradiční zdroje. Což samozřejmě jisté kruhy činí nervózními. Pro ně je samozřejmě ekonomicky výhodnější koncentrovat výrobu do středu, například k jaderné elektrárně. Nikdo už ale nepočítá, kolik bude stát likvidace elektrárny po její životnosti nebo třeba sanace vytěžených uhelných ložisek.

Takže argument, že solární energie je drahá, podle vás neplatí?
Je to faleš. Od roku 2014 podpora fotovoltaické energie nebude vůbec žádná. Přitom všechny ostatní, které dělají zplodiny a mají jiné negativní důsledky, ji mají. Podívejme se, co u nás dnes tvoří cenu elektřiny - 30 procent je náklad na její výrobu, 47 procent jsou distribuční náklady. Ty nikdo neprokazuje a jsou jedny z největších v Evropě.

Dalších 10 procent jde správci celého systému a 10 na obnovitelné zdroje. Fotovoltaika z toho má necelou polovinu. Místo aby se snížila cena distribuce, tak od příštího roku škrtnou podporu obnovitelných zdrojů. To je na hlavu. Když to člověk srovná s Německem, které vidí dopředu, je mi z našeho přístupu smutno.

Jak je to s energií, kterou si člověk solárními panely na střeše vyrobí, a nespotřebuje?
Když si vyrobíte elektřinu, kterou doma spotřebujete, dostanete za každou kilowatthodinu dvě koruny. Pokud nemáte akumulátor, prodáváte pak přebytek do sítě. Tam je cena už jen 30 haléřů za kilowatthodinu. Paradox je v tom, že od vás elektřinu za tuto cenu koupí energetická společnost a prodá ji třeba vašemu sousedovi. Ale už za čtyři koruny.

Je složité solární panel recyklovat?
Vůbec. Mobil je mnohem nebezpečnější odpad. Panel bude mít jednou navíc cenu zlata. Je v něm křemík, který je velmi snadno separovatelný. Oproti tomu v autě jsou dva tisíce různých chemických látek. Od olejů, slitin, kůže, plastů.

Mají podle vás v Česku za současných podmínek solární systémy budoucnost?
Rozhodně. Ať budou monopoly a vlády dělat, co můžou, přínos, který soláry mají, je obrovský. V Německu už umí díky těmto technologiím uspořit na rodinném domě až 80 procent spotřebované energie. S investicí do 350 tisíc korun. Fotovoltaika ale není samospasitelná. Je to nestabilní zdroj, musí tu být nějaká záloha. Třeba jaderná elektrárna, která bude držet stabilitu sítě.