Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Brodil jsem se po lýtka v bahně kvůli vltavínům. Ale nenašel jsem žádný

  10:25aktualizováno  10:25
Redaktor MF DNES sledoval zblízka, jak firma Monday Morning těží polodrahokamy v lese u Netolic. Společnost tam bude pracovat tři roky.

Lokalita, kde firma těží vltavíny, vypadá nyní jako měsíční krajina. Po skončení prací tam znovu začne růst les. | foto: Marek Podhora, MAFRA

Stojím po lýtka zabořený v bahně uprostřed měsíční krajiny. Přede mnou ohromná míchačka vrčí tak, že neslyším vlastního slova. Několik postav před ní očima prohledává pás posetý kamínky, z nichž naprostá většina je úplně obyčejná a skončí na hromadě pod pásem.

Vždy jednou za pár minut se ale některá z postav pohne a rychle z pásu sebere ten, který je výjimečný. Vltavín.

Přijel jsem do lesa nedaleko Netolic, kde letos začala průmyslová těžba tohoto polodrahokamu, který se nachází prakticky jen v jižních Čechách, a je tak světovou raritou.

Celý příběh tohoto místa ale začal už asi před deseti lety. Tehdy se tady poprvé objevili černí kopáči. Po vltavínech toužili tolik, že kvůli nim postupně podryli nejen vzrostlý les, ale narušili i břeh nedalekého potoka a poničili výsadbu menších stromků. Stromy začaly usychat, jámy hluboké mnohdy i několik metrů ohrožovaly nejen kopáče, ale i houbaře. Bylo třeba zakročit.

Fotogalerie

„Vyzkoušeli jsme snad všechno, jak kopáče zastavit, ale marně. Nepomohly pokuty, výstrahy, prostě nic. Nakonec padla volba na možnost prostor vltavínů prostě zbavit. A to bylo možné jedině tím, že se kompletně vytěží,“ popsal vedoucí netolického odboru hospodářského a životního prostředí Jindřich Bukovský.

Volba padla na firmu Monday Morning, která má s těžbou drahých kamenů zkušenosti a zavázala se, že po vytěžení celé místo uvede do stavu před znehodnocením černými kopáči. Za pronajatý les platí městu, zisk má z prodeje kamenů. Několik let jejím zástupcům a městu trvalo vyjednání všech smluv a povolení. Letos v květnu se na místě začalo těžit.

„Zpočátku to šlo dobře, bylo sucho, a tak jsme si mohli prostor dobře připravit. V létě ale hodně pršelo a vlastně od srpna musela práce stát. Znovu jsme začali až před pár dny,“ vysvětlil zástupce těžební společnosti Eduard Šanda.

Stáli jsme nedaleko odkalovacích nádrží, o kousek dál bagr odkrýval sediment vrstev, které vltavíny obsahují a nacházejí se místy až tři metry pod povrchem. Dostat se až na tyto vrstvy dá největší práci. Samotný proces získávání vltavínů je pak už jednoduchý. Je k němu třeba jen dostatek vody, což místo splňuje dokonale.

Starosta Netolic Oldřich Petrášek stojí mezi dírami, které v lese zbyly po...

Starosta Netolic Oldřich Petrášek stojí mezi dírami, které v lese zbyly po černých kopáčích vltavínů. Snímek pochází z roku 2011.

„V horní části stroje je násypka, kam bagrem vozíme sediment. Z něj se proudem vody vyplavují těžké části a kal odteče. Usazuje se v odkalovacích nádržích, odkud znovu vodu čerpáme. Celý systém je uzavřený, a můžeme tak využívat pořád tu samou vodu,“ přiblížil Šanda.

I kvůli letnímu zdržení prý sám ještě neví, jak moc je místo na vltavíny bohaté. Část z nich už určitě skončila v kapsách černých kopáčů, sám Šanda ale prý ještě na ty nejbohatší vrstvy nenarazil. Na vytěžení celého místa má firma tři roky, takže vlastně začíná. Jinak se ale stejnou prací zabývá už přes 20 let a vltavíny těžila v Chlumu nad Malší a také v proslavené Besednici, kde se vyskytovaly vltavíny s jedinečnými tvary a kvalitou. Také terén tam prý nebyl tolik podmáčený, geologické podmínky byly přívětivější a práce šla lépe od ruky.

Každá lokalita ale nabízí vltavíny odlišné, a tak jsou i ty netolické unikátní. Firma už proto začíná vyjednávat se sběrateli i šperkaři. Vždy ale v Česku. „I když by byl zájem určitě i na asijském trhu, chceme, aby české kameny pokračovaly na své cestě u nás,“ konstatoval Šanda.

Po chvíli začal stroj pracovat a přestali jsme se slyšet. Rozmoklou hlínou jsem došel až k pásu, po kterém oči hledačů těkaly sem a tam. Já sám jsem už pěknou řádku vltavínů nasbíral v okolí Netolic různě po polích, právě touto dobou se po zorání polí dají najít nejsnáze.

Přál jsem si najít vltavín i v těchto „průmyslových“ podmínkách a představoval jsem si, jak snadné to bude.

Tahle vrstva nebyla nikdy odkrytá, vltavíny z ní spatří světlo světa poprvé po tisících let, říkal jsem si v duchu. A musí jich být spousty. Měl jsem stejnou představu jako lidé, kteří se za doby zlaté horečky vydávali na Aljašku. Ale i z nich zbohatl jen ten, kdo měl ohromné štěstí. A já se mýlil úplně stejně.

Drahé kameny uvidíte v muzeu

Dlouhé minuty jsem prohledával pás a čekal, kdy na mě vypadne vltavín velký jako slepičí vejce. A viděl jsem jen jeden střípek veliký jako nehet. A po dalších pár minutách jsem to vzdal. Vidina snadného nálezu se rozplynula jako mlha, která mizela nad nalezištěm.

Jistě, tohle místo zdaleka ještě nevydalo všechno své bohatství. Malou sbírku z místních vltavínů už obdivují návštěvníci v netolickém Muzeu JUDr. Otakara Kudrny, kde si je mohou také koupit. Cena není nijak závratná, největší z vystavených kamenů se dají pořídit za 150 korun. „A přes zimu připravíme i další vltavíny, které se stanou součástí sbírky v trvalé expozici muzea,“ podotkla ředitelka Daniela Liščáková.

Když jsem odcházel, přál jsem si, aby měli těžaři při své práci štěstí, přeci jen našli nějaký zvláštní kus a všechna ta námaha za něco stála. I dnes, kdy je těžba na začátku, už ale přináší pozitiva. Od té doby, kdy sem těžařská společnost přišla, má město klid. Prostor je pod neustálým dohledem, oplocený a hlídaný psy. Práci tady našli i lidé z Netolic.

A až těžba skončí, nebude už místo ničím výjimečné. Rozhlížel jsem se kolem sebe a představoval si, že jednou tady bude znovu růst les, který už nebude nic ohrožovat. Vltavíny se pro něj staly prokletím a je dobře, že zmizí.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Jan Tuček stojí před budovou, kde nyní sídlí psychiatrické oddělení budějovické...
Klíčem k duševní kondici je dobré zázemí, říká primář psychiatrie Tuček

Proč nejsou všichni duševně nemocní spokojení s léčbou? To vysvětlil v rozhovoru pro MF DNES primář psychiatrického oddělení českobudějovické nemocnice Jan...  celý článek

Na rozhovor dorazil Jiří Klimeš na kole, tenhle dopravní prostředek využívá...
Na kole projel Gruzii. Láká mě Vietnam, říká kytarista Jiří Klimeš

Už přes čtyřicet let je kytarista Jiří Klimeš jednou z hudebních tváří Českých Budějovic. Muzikant a učitel rád tráví volný čas v přírodě, procestoval východ...  celý článek

Parkovací místa označená modrou barvou budou moci od 1. listopadu využívat jen...
Lidé se žádostmi o parkovací karty nespěchají. Ulice už se barví domodra

Nejistota, strach, že se nic nezmění, rozpaky, ale i naděje ve zlepšení provázejí obyvatele Pražského předměstí v Českých Budějovicích. Od 1. listopadu tam...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.