Otáčivé hlediště stojí uprostřed parku krumlovského zámku.

Otáčivé hlediště stojí uprostřed parku krumlovského zámku. | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Otáčivé hlediště zůstane v zámeckém parku v Krumlově zřejmě do roku 2020

  • 35
Oblíbená a zároveň kontroverzní scéna se bude v Krumlově točit další roky, přestože měla už loni zmizet. Magistrát Budějovic požádal o prodloužení nájmu do roku 2020. Soutěž na novou podobu má totiž zdržení. Ve hře jsou opět i jiná místa pro točnu.

Bude zasouvací? Přestěhuje se do jiného města? Nebo se postaví nové za zámeckou zahradou?

Jak to dopadne s otáčivým hledištěm v Českém Krumlově, už dnes nedokáže nikdo odhadnout. Jisté je jedno. Město České Budějovice jako vlastník konstrukce požádalo Národní památkový ústav (NPÚ) o prodloužení pronájmu pozemků o další tři roky. Jihočeské divadlo, které zde v létě hraje, se tak zatím nemusí bát o budoucnost.

Kauza otáčivé hlediště

Už čtvrtá konstrukce hlediště začala vyrůstat v zámecké zahradě na konci 80. let. V roce 1992 vydalo ministerstvo kultury rozhodnutí, v němž nesouhlasilo se stavbou. Přesto byla scéna dokončena a od té doby má dočasné kolaudační rozhodnutí, které se prodlužuje. Česká republika se zavázala UNESCO, že scénu odstraní do roku 2015. Výbor UNESCO dokonce pohrozil zařazením Krumlova na Seznam světového dědictví v ohrožení. Ministerstvo kultury spolu s jihočeskými zástupci připravuje soutěž na nové hlediště, které by bylo šetrnější k zahradě. Vyhlásit ji má Magistrát Českých Budějovic jako vlastník konstrukce.

„Žádost jsem posílal minulý týden. Zatím máme povolení do roku 2017. Prodloužení nájmu o další tři roky jsem zdůvodňoval například tím, že trvalo několik měsíců, než UNESCO nominovalo své zástupce do architektonické soutěže. Dále jsou problémy kolem územního plánu města Český Krumlov, který má vytvořit prostor pro vybudování zázemí pro herce za zahradou,“ říká Jaromír Talíř, náměstek budějovického primátora, který má otáčivé hlediště na starosti.

Dodává, že vedení Budějovic navíc rozhodlo, že by soutěž měla zorganizovat pověřená firma, která má s podobnými záležitostmi zkušenosti. „Nechceme, aby soutěž dopadla špatně. Její výsledek je důležitý nejen pro Budějovice a Krumlov, ale pro celou Českou republiku,“ upozorňuje Talíř.

Vzhledem k předchozím souhlasům NPÚ s prodloužením nájmu je téměř jisté, že památkáři žádost schválí i tentokrát. Provoz divadla tak může od roku 2018 narušit jen oprava chátrajícího letohrádku Bellarie, který stojí naproti točně.

„Nedávno jsme jednali s vedením Jihočeského divadla. Příští rok začnou na Bellarii práce, které ještě neomezí provoz. Ale v roce 2018 už je téměř jisté, že začneme obnovovat interiéry a divadlo si bude muset vybudovat provizorní zázemí,“ podotýká Petr Pavelec, ředitel územní památkové správy NPÚ v Budějovicích.

Do hry se však znovu vrátila varianta přemístění scény do bývalého zahradnictví, nebo na louku u Kvítkova dvora. O koupi této památky vzdálené necelý kilometr od zámecké zahrady projevili zájem památkáři. Chtějí tak mimo jiné rozšířit nabídku zámku.

Ministr financí Andrej Babiš s odvoláním na špatný stav památky ale odkoupení státem na jaře nedoporučil. Podle Pavelce však jednání pokračují. S ředitelkou NPÚ Naděždou Goryczkovou byl tento projekt představit primátorovi a radním Budějovic.

„Chtěli jsme rozptýlit pochybnosti. První pokus o odkup Kvítkova dvora skončil na tom, že se to z různých stran na politické rovině komplikovalo. Veřejně jsme nyní prezentovali záměry a možné využití Kvítkova dvora jako samostatné a historicky důležité části zámeckého areálu. Pokud bychom získali Kvítkův dvůr, tak bychom usilovali i o související pozemky včetně bývalého zahradnictví. Tam se rýsuje možnost vytvořit nový divadelní trakt zámecké zahrady, který by umožnil provoz přírodní divadelní scény,“ dodává Pavelec.

Primátor BudějovicJiří Svoboda vnímá tento nápad jen jako teoretickou variantu. „Pro mě by bylo optimální, kdyby se podařila zrekonstruovat současná točna a byla zasouvatelná,“ míní Svoboda.

Komise, která má na starosti vypsání soutěže na novou scénu, se navíc shodla, že hlediště má být obnovené na stejném místě, nebo posunuté o pár metrů.

„A takto to bylo prezentováno i předsedovi vlády. Odkoupení Kvítkova dvora je logická záležitost pro skupinu lidí, která chce přestěhovat točnu z krumlovské zahrady. Na druhou stranu mě překvapuje, že Národní památkový ústav chce kupovat další pozemky a majetky, když nemá peníze na to, aby opravoval vlastní objekty,“ dodává Patrik Červák, vedoucí odboru kultury a památkové péče krajského úřadu.