Do centra Krumlova se musíte procpat zástupy nadšených turistů, kteří se fotí na dřevěném Lazebnickém mostě přes Vltavu se zámkem na strmé skále za hlavou.
Život bez turistů si už radnice ani místní podnikatelé nedovedou představit, protože cestovní ruch je největším zdrojem obživy ve městě. Teď radnice získala poprvé komplexní čísla o tom, jak moc je na návštěvnících město závislé. Ale i popis negativ, na něž upozorňují místní lidé.
Krumlovského rodáka, spisovatele Jana Vaněčka, mrzí, že nemá důvod jít do centra města. „Počet turistů nejde přesně spočítat, ale letos to vypadá už na 1,3 milionu. A Krumlováci do centra nejdou, protože se jim musí vyhýbat. Nemáte důvod tam jít ani večer – v domech se nesvítí, lidi je pronajímají,“ říká.
Proměna vzhledu města, kde žije 13 tisíc lidí, však už začíná vadit i turistům.
„V poslední době nestíháme nával turistů, začíná to přetékat. I Japonci už si mi stěžovali, že se to stává Disneylandem. Někteří majitelé krámků jdou ve snaze upoutat na sebe až do kýče. Jenže většina návštěvníků chce vidět unikátní podobu, a když ji zničíme, přestanou jezdit,“ obává se provozovatel penzionu a průvodce Jiří Václavíček.
Dopravní i hluková zátěž
Cestovní ruch má v Českém Krumlově dominantní roli na zdejším trhu práce. Ze 3 062 podnikatelů a firem ve městě jich působí v tomto sektoru 531, turisté živí přes třetinu místních obyvatel v produktivním věku.
Tisíce návštěvníků v křivolakých historických uličkách obdivujících město na seznamu UNESCO však přináší i problémy. Patří mezi ně negativní vnímání davů turistů částí zdejších obyvatel, vznik turistického skanzenu i zvyšující se dopravní a hluková zátěž či pokles kvality poskytovaných služeb.
Vyplývá to z analýzy přínosů a strategie rozvoje cestovního ruchu v Českém Krumlově, kterou pro radnici a podnikatele zpracovali odborníci z Vysoké školy hotelové v Praze. Zámek podle ní navštívilo vloni přes 360 tisíc lidí, město zhruba trojnásobek turistů. Nejvíc jich do Krumlova proudí v červenci, srpnu a září a nejsilnějším návštěvním dnem je sobota.
Přibývají Číňané a Jihokorejci
Nejvíc hostů je z Německa, Rakouska a Japonska, ale jejich počet se meziročně snižuje. Další významnou skupinou jsou Američané, Rusové, Britové, Španělé a Australané. Do popředí se dostávají také návštěvníci z Číny a Jižní Koreje.
Mezi nejvýznamnější příjmy města svázané s turismem patří daň z nemovitostí ve výši 18,9 milionu korun ročně. Příjmy z poplatků z ubytování a za užívání veřejného prostranství nasypou do městské kasy dalších 8,9 milionu. A městský rozvojový fond vybere na parkovném za rok 13 milionů korun.
Na druhou stranu zvyšuje cestovní ruch výdaje městského rozpočtu na svoz komunálního odpadu, činnost městské policie nebo úklid veřejných prostranství.
Krumlovští do této oblasti také významně „sypou“ peníze: v letech 1990 až 2014 přesáhly investice do cestovního ruchu ve městě tři miliardy korun. Do těchto výdajů je zahrnuta například obnova budov v památkové rezervaci a městského parku, výstavba parkovišť i veřejných komunikací či městský kamerový systém.
Jenže podle krumlovských obyvatel město upřednostňuje návštěvníky před místními.
„Turisté mě taky živí, Krumlov je jimi však už přehlcen. Přinášejí peníze i do městské pokladny, ale nemáme ani kvalitní koupaliště. To je pro obyvatele tristní. Mají pocit, že pro ně město nic nedělá,“ podotkla krumlovská průvodkyně Edita Macková.
Fakt je, že po 25 letech provozu bez průběžného vylepšování je místní plavecký stadion proti většině plováren ošuntělou popelkou.
„Připravujeme jeho modernizaci a zvažujeme rozšíření o venkovní koupaliště. Máme to v programu akcí v tomto volebním období,“ sdělil krumlovský místostarosta Josef Hermann s tím, že drtivá většina investic do cestovního ruchu souvisí s běžným životem města a slouží i místním lidem.
Řešení těchto problémů budou Krumlovští hledat společně s odborníky při zpracování druhé analýzy věnované strategii rozvoje cestovního ruchu ve městě, které je po Praze druhým nejatraktivnějším turistickým cílem v republice.
