Psi sice byli dobře živení, ale žili v otřesných podmínkách.

Psi sice byli dobře živení, ale žili v otřesných podmínkách. | foto: Liga na ochranu zvířat Písek.

Po někdejší majitelce velké množírny zbylo 12 psů, zablešení žili ve výkalech

  • 5
Dvanáct psů živořících v otřesných podmínkách zachránili zástupci Ligy na ochranu zvířat z Písku. Jejich majitelkou byla žena z Chvalešovic na Českobudějovicku, která však nedávno zemřela a v domě zůstal jen starý člověk. Jde o stejnou ženu, která před deseti lety provozovala množírnu s více než stovkou zvířat.

Psi žijící se vlastních výkalech v chlívcích pro prasata, březí feny, nepořádek a zápach. Takový pohled se naskytl zástupcům Ligy na ochranu zvířat, kteří v březnu vstoupili do stodoly u domu ve Chvalešovicích.

Na množírnu je upozornil jeden z obyvatel, jehož jméno liga nechce uvádět.

„Hned jsme vyrazili na místo. Chtěli jsme mít představu, kolik je tam psů a v jakém jsou stavu. Z prvotních informací vyplývalo, že v domě je jich dvacet až třicet, nakonec jich tam bylo jen dvanáct. Sice byli dobře živení, ale žili v otřesných podmínkách,“ popisuje předsedkyně písecké Ligy na ochranu zvířat Jaroslava Štěpánová s tím, že majitelka zvířat nedávno zemřela a v domě zůstal jen starý člověk, který byl rád, že si psy odvezou a lize je daroval.

„Naproti honosnému domu stála velká stodola plná klecí. Kdysi to muselo být plné psů, teď tam byli slyšet jen dva štěkající jorkšíři,“ podotýká Štěpánová.

To potvrzuje i starosta Dřítně Josef Kudrle, pod kterou Chvalešovice spadají. „Nikdo si na velký štěkot nebo něco podobného u mě nestěžoval. Řešil jsem tuto množírnu už před lety. Tehdy tam měla paní kolem stovky psů, rozváželi jsme je do různých útulků,“ připomíná starosta deset let starý případ. 

„Teď měla mnohem menší počet zvířat, takže nikoho neobtěžovala. Tenkrát to bylo hrozné, chovala i velké psy, kteří jí utíkali. Když jsme tam přijeli s veterinářkou, pustila je na mě. Chov pak hodně utlumila,“ vzpomíná Kudrle.

Zatímco v roce 2011 bylo v objektu psů tolik, že putovali do různých útulků napříč republikou, dvanáct současných si vzala do péče písecká liga. „Nejdřív jsme je museli odblešit a odčervit. Koupali jsme je, slepenou, zplstnatělou srst jsme jim stříhali v kusech, jako když se stříhají ovce. Neuvěřitelně zapáchali. Byli plní blešího trusu, kůži měli úplně černou a na mnoha místech měli z blech lysiny,“ vypráví Štěpánová. 

Současně ale dodává, že o to větší byla radost psů z toho, že se najednou můžou volně pohybovat. Pak následovala socializace, zvířata, která znala jen klec nebo betonový prostor, si musela zvyknout na manipulaci, režim i to, že mohou běhat po zahradě, což nikdy nezažila. Nové pro ně byly i návštěvy veterinární ordinace. 

„Vozíme feny k veterinářům na kastraci, aby mohly jít do nových domovů. Některé mezitím porodily štěňata, další je čekají. Dvě hodně staré feny pinče jsou po operacích. Nevíme, jak to s nimi dál bude, jsou plné nádorů,“ naznačuje Štěpánová, kterou těší, že všichni jorkšíři, shih tzu a kříženci už mají novou rodinu nebo jsou zamluvení.

Každé štěně musí mít čip

Vzhledem k tomu, že majitelka psů zemřela, nebude za nelegální množení nikdo potrestán. Podle Štěpánové v Jihočeském kraji zdaleka nejde o ojedinělý případ. Už teď ví, že hned, jak se prostory ligy na ochranu zvířat uvolní, zaplní je další psi, které přivezou z jiného nevhodného chovu.

Také Krajská veterinární správa Jihočeského kraje dostává měsíčně desítky oznámení o týrání zvířat a chovu v nevyhovujících podmínkách.

„Dost často se ale stává, že nejsou pravdivá. Pokud obdržíme podnět k prošetření, vyráží inspektoři do terénu,“ uvádí ředitel krajské veterinární správy František Kouba. Když jde o komplikovanější případ, přibírají s sebou veterináři i městskou policii a většinou také zástupce obcí s rozšířenou působností.

„Protože my děláme dozor, dáváme podnět k prošetření a obce to musí dořešit rozhodnutím. V žádném případě tyto věci nenecháme bez reakce,“ vysvětluje Kouba. Městské úřady pak vydávají předběžná opatření nebo rozhodnutí o umístění zvířete do náhradní péče, případně o odebrání.

Chtějte vidět celý chov

A na co by si měli zájemci o koupi štěněte dát pozor? „Vždy by měli vidět celý chov, tedy i matku a ostatní štěňata. Jestliže jim někdo přinese ukázat jen jedno, je to vždycky podezřelé. Pokud se zájemci něco nezdá, neměl by si štěně brát. Ideální je samozřejmě koupit zvíře s průkazem původu. V každém případě musí být štěně čipované. Jestliže není, dostává se do problému i ten, kdo ho koupil, protože je zodpovědný za to, že si vzal neidentifikovaného psa,“ upozorňuje Kouba.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz