Pro vyhořelé palivo z jaderných elektráren se hledá úložiště.

Pro vyhořelé palivo z jaderných elektráren se hledá úložiště. | foto: MAFRA

Pluhův Žďár kývl na průzkum, zda je místo vhodné pro úložiště

  • 0
Pluhův Žďár je první jihočeskou obcí, která by souhlasila s geologickým průzkumem, jenž má určit, zda je místo vhodné pro vybudování hlubinného úložiště vyhořelého jaderného odpadu.

Zatímco ostatní dotčené obce se k průzkumu staví negativně, Pluhův Žďár na Jindřichohradecku zaujal spíše kladný postoj. "Většina zastupitelů se shodla, že se samotným průzkumem nemáme problém. Zatím ovšem po nás oficiálně stanovisko nikdo nechtěl," říká starosta obce Radim Beneš.

Podle něj je však legislativa nastavená tak, že pro geologický průzkum stát ani souhlas obcí nepotřebuje. "Pokud bude souhlasit Ministerstvo životního prostředí, náš nesouhlas by průzkumu stejně nezabránil," podotýká Beneš.

Kolik by obce dostaly ročně za průzkum

Lokalita Čihadlo v Kč
Lodhéřov 4 000 000
Deštná 2 162 557
Světce 1 692 244
Pluhův Žďár 1 307 074

Lokalita Magdaléna
Jistebnice 4 000 000
Nadějkov 2 035 280
Božetice 1 004 883

Pluhův Žďár dostane jako kompenzaci za geologický průzkum 1,3 milionu za každý rok, ve kterém se bude pracovat. Konečný termín si dala Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) na rok 2016. Teoreticky by si tak obec s 600 obyvateli mohla přijít až 3,9 milionu během tří let.

Samotný průzkum podle starosty obec nijak neomezí. "V podstatě si toho ani nikdo nevšimne. V první fázi se budou dělat povrchové sběry kamenů a třímetrové vrty. Ve druhé fázi, kdy se vytipuje menší vhodné území, se udělají dva, nebo tři hloubkové vrty 500 nebo až tisíc metrů," vysvětluje Beneš.

Jediné, z čeho mají v obci obavu, je, aby se hloubkovým vrtem neponičilo vodní hospodářství.

Kdy však začnou geologové pracovat, není jasné. SÚRAO zatím jen vypsalo zakázku na provedení průzkumu. "Zahájení průzkumných prací je podmíněno stanovením průzkumného území Ministerstvem životního prostředí. K tomu zatím nedošlo. Žádost se vztahuje pouze na první fázi geologických průzkumů," uvádí vedoucí komunikace SÚRAO Tereza Bečvaříková.

V Jistebnici bylo 97 procent lidí proti úložišti

Obec, jejíž největší území má být průzkumem zasaženo, je Jistebnice na Táborsku. Celkem se jedná až o 19,5 kilometru čtverečních. Zde jsou však lidé výrazně proti. Před deseti lety se tu uskutečnilo referendum, v němž se 97 procent místních vyslovilo jednoznačně v neprospěch úložiště. A nakloněni nejsou ani případnému průzkumu.

"Nelíbí se mi, jak s námi SÚRAO jedná. Hovoří se o dialogu, ale co je to za dialog, když si nejsme rovni?" ptá se jistebnický starosta Vladimír Mašek. Poukazuje na to, že správa úložišť nebere v potaz názory občanů a jejich obavy.

"Navíc považujeme za nespravedlivé zastropování kompenzací za průzkum na čtyři miliony korun. Přijde mi nefér, že každá obec dostane za metr jinou částku. My bychom správně měli dostat dvakrát tolik," zdůrazňuje Mašek.

Pravidla totiž stanovují, že každá dotčená obec dostane paušálně 600 tisíc korun, plus 30 haléřů za každý metr plochy. Maximální možná částka je však čtyři miliony korun. Zatímco třeba v katastru Nadějkova na Táborsku se má zkoumat 4,7 kilometru čtverečních, v Jistebnici bude zasaženo čtyřikrát tolik území. Finančně ale dostane pouze dvakrát víc.

Úložiště by v Česku mělo fungovat od roku 2065, výstavba potrvá asi 15 let. Podle rozhodnutí vlády musí Ministerstvo průmyslu a obchodu do roku 2018 předložit výběr dvou nejvhodnějších lokalit, jednu hlavní a jednu záložní. S definitivní platností by mělo být území pro výstavbu úložiště stanoveno do roku 2025.