Do Dráchova na Táborsku přijedou dělníci už ve čtvrtek. Vybudují zhruba 500 metrů dlouhou betonovou hráz na levém břehu Lužnice na pozemcích, které obec musela vykoupit od soukromníků. "Ve zdi budou mezery, aby se jí dalo projít. Když přijde velká voda, tak se zacelí," vysvětlil starosta obce František Paták. V roce 2002 bylo v Dráchově vytopeno 22 domů, v jednom z nich voda dosahovala do výšky 1,6 metru. To by se po dokončení hráze stát nemělo.
Protipovodňová opatření v jižních Čechách1,2 miliardy korun - částka, která se v jihočeském kraji prostaví v letech 2007 až 2013 |
Přestože jediným cílem hrází a zdí je ochrana lidí a majetku, mnozí proti jejich budování protestují. "Máme případy, kdy těsně po povodních v roce 2002 sepsali petici, že chtějí hráz. Teď ti samí protestují, že ji tam nechtějí," kroutí hlavou ředitel závodu Horní Vltava Zdeněk Zídek. S tím souhlasí i generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala. Podle něj lidé rychle zapomínají.
"Když přijdou povodně, drží všichni při sobě a pomáhají si. Jakmile voda opadne o pár centimetrů, začne se hledat viník a poté, co se odstraní následky povodně, lidé okamžitě všechno zapomenou a jakékoli opatření odmítají," popsal Kubala. S takovým chováním se potýká třeba starosta Veselí nad Lužnicí Jaromír Novák. Protipovodňová opatření odmítají i ti, kteří byli pod vodou. "Nevím, proč tady budou dělat takovou opičárnu, pevná stěna je úplně zbytečná. Místo na stromy budeme koukat do zdi," řekla před časem pro MF DNES Anna Modlitbová z Alešova nábřeží. Podle Zídka je to věc, se kterou se lidé musí smířit.
Lipno po úpravách pojme o 20 milionů kubíků víc
V loňském roce zahájilo Povodí Vltavy osm protipovodňových staveb za 279 milionů korun. Nejvíc peněz spolklo Lipno, u kterého byla zvýšena takzvaná retence. V případě povodní tak může přehrada pojmout o 20 milionů kubíků víc, tedy 500letou vodu. Hladina by se asi na 120 hodin mohla navýšit o 40 centimetrů.
"Tím se samozřejmě voda dostává na pozemky soukromých vlastníků. Nabízíme jim možnost odkupu, směny nebo vytvoření věcného břemene za peníze," řekl Zídek. Takto se muselo povodí vypořádat i se dvěma vlastníky v Rakousku.
Jez na řece Lužnice v jihočeském Dráchově.
Od roku 2007 do loňského prosince investovalo povodí do stavebních úprav přes půl miliardy. "Bezpečněji se mohou cítit třeba obyvatelé v blízkosti vodního díla Římov a Novořeckých hrází a také v Českém Krumlově a v Českých Budějovicích, kde byla dokončena protipovodňová opatření v korytě Vltavy," uvedl generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala. V celém Česku státní podnik investuje za pět let 2,3 miliardy korun, z toho 1,2 miliardy - tedy více než polovina - jde do Jihočeského kraje.
Přes veškerou snahu se ale nikdy povodním podle Kubaly nevyhneme. "Můžeme snižovat účinky povodní, ale nikdy je úplně nepředběhneme. Příroda nás vždycky překvapí, jsme o krok za ní," zdůraznil.
Na úpravy čeká i Rožmberk
Povodí Vltavy by v následujících letech chtělo úpravit i rybník Rožmberk. Navýšením hráze by měl být schopen pojmout stoletou vodu. "Náklady odhadujeme na 197 milionů korun, což by bylo v poměru na kubík nejefektivnější opatření v rámci celého kraje," poukázal na výhodnost řešení ředitel závodu Horní Vltava Zdeněk Zídek.
Velké povodně v roce 2002V srpnu letošního roku uplyne 10 let od katastrofálních povodní. Mezitím ale přišla velká voda také v letech 2006 a 2009. |
Úpravy na Rožmberku by znamenaly zpevnění původní hráze, která na mnoha místech prosakuje. Dále by se dělala nová výpusť nebo hráze u Staré a Nové Hlíny. Těmito zásahy by se navíc vyřešilo pnutí mezi Veselím nad Lužnicí a Třeboní, které při povodních vzniká. Zatímco Veselí chce v kritické době rybník naplnit co nejvíc, Třeboň chce naopak upouštět, aby neměla problémy.
Stejnou povodeň jako upravený Rožmberk by měl zadržet i dlouho plánovaný poldr Krkavec u Veselí. Jenže náklady by byly asi pětkrát vyšší - miliarda korun. Navíc je zde celá řada problémů, například vystěhování necelé stovky obyvatel. I proto se tento projekt v nejbližší době jeví jako nereálný.
